Cyklisté a bodový systém

Rozebereme si také neobhajitelnou argumentaci dopravní policie o zákazu pasivních antiradarů.

Účinnost novely silničního zákona klepe na dveře a v této souvislosti je též možno slýchat z úst policistů nebo pracovníků Ministerstva dopravy řadu interpretací nové právní úpravy, které vyvolávají pochybnosti. V současné době jsou těmi nejdiskutovanějšími dva aspekty, a to vztah bodového systému a cyklistů (potažmo i ostatních účastníků silničního provozu jako chodců) a dále stanovisko Ředitelství dopravní policie o tom, že pasivní antiradary budou od 1. 7. 2006 zakázané.

Nejprve k bodovému systému.

Již samotná citace ust. §123a silničního zákona řekne vše:

„Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.“

Jak z této citace jednoznačně plyne, bude bodovým systémem sledován provoz motorových vozidel a řidičů těchto vozidel, přičemž za konkrétní porušení pravidel silničního provozu řidičům motorových vozidel budou přičítány body. Cyklista není řidičem motorového vozidla a tudíž se na něj bodový systém nevztahuje a tudíž ani nemůže dojít k tomu, že by za porušení konkrétní povinnosti mu byly body přičteny.

To má i širší souvislost ve vztahu k zákazu řízení. Smyslem bodového systému je důraz na to, aby užívání řidičského oprávnění nevedlo k ohrožování ostatních. Konec konců i proto existuje udělování řidičského oprávnění a jeho odnímání. Judikatura trestních a správních soudů se současně již dávno ujednotila na tom, že zakázat lze jen takovou činnost, ke které je uděleno oprávnění (zde pomíjím existenci přiměřených opatření např. u podmíněného odsouzení). K jízdě na kole nikdo nikomu oprávnění neuděluje a tudíž taková činnost ani nemůže být zakázána. K řízení vozidla se oprávnění uděluje. Bodový systém má za cíl případně odebrání řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel, ale protože zakázat řídit kolo nelze, nelze ani vztáhnout bodový systém na cyklisty, neboť i kdyby měli 100 bodů, jízdu na kole jim nikdo zakázat nemůže. Z toho nad rámec shora uvedeného plyne, že bodový systém nijak s cyklisty nesouvisí.

A nyní ještě několik doplnění k antiradarům.

Dopravní policie rozehrává v této souvislosti velmi zajímavou hru a lze jen spekulovat, zda tak činí z neznalosti nebo záměrně. Pokud se dopravní policie domnívá, že od 1. 7. 2006 budou zakázána i pasivní zařízení, spadá toto stanovisko do roviny zbožných přání plynoucích z frustrace nad tím, že takový zákaz při projednávání doopravdy neprošel. Aby bylo možno rozkrýt důvody této argumentace dopravní policie, je třeba nahlédnout do minulosti.

Když se připravovala novela silničního zákona, obsahoval původní návrh zákaz všech zařízení, a to včetně zařízení pasivních. Jenže legislativní proces neměl tu podobu, jakou si dopravní policie představovala, neboť v průběhu projednávání předmětné novely v Poslanecké sněmovně byl původně striktně stanovený zákaz (i pasivních zařízení) odstraněn. Následně tak v zákoně zůstalo následující ustanovení:

„Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“).“

To by samo o sobě ještě nic neznamenalo, ale je třeba uvědomit, že stejné ustanovení je v silničním zákoně již nyní, a to:

„Účastník provozu nesmí používat technické prostředky a zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.“

Jak patrno, obě ustanovení jsou prakticky identická a z hlediska obsahového mezi nimi není žádný rozdíl. Dopravní policie se nám tedy snaží pouze namluvit, že došlo ke změně, aby odůvodnila přísnější postup. To je však jen zbožné přání, které nemá v právní úpravě oporu. Dopravní policie patrně chce spoléhat na neznalost souvislostí, ale takový pokus je velmi neobratný. Na právní úpravě se tedy nezměnilo vůbec nic, policie by sice ráda, aby se změnilo a tak přání bylo otcem myšlenky.

Dopravní policisté si toto – dle mého názoru – dobře uvědomují. Jsou si dobře vědomi toho, že se právní úprava v ničem nezměnila. Rádi by odůvodnili svůj přísnější postup a tak pro výkladové obraty (např. ten, že ovlivňováním funkce se rozumí i samotné pasivní zachycení paprsku radaru) hledají argumenty. Dobře totiž vědí, že by argument o tom, že pasivní zařízení něco ovlivňuje nikde neobstálo a tak si vylepšují svou argumentaci tím, že došlo ke změně, která takový závěr lépe podepírá. K žádné změně však nedošlo a úporna snaha „lepit“ neexistenci určitého zákazu gramaticky neobhajitelnými argumenty je důvodem celé argumentace dopravní policie. Je to pouhý důsledek, a nutno podotknout že nešikovný důsledek, frustrace policie nad tím, že předmětná zařízení nebyla zakázána.

Stanovisko dopravní policie, že uvedená zařízení budou od 1. 7. 2006 zakázaná, se proto nezakládá na pravdě, neboť nemá oporu v zákoně.

 

 

JUDr. Tomáš Beran

29.6.2006 6:00| autor: JUDr. Tomáš Beran

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist