Beran: Řešení dopravní situace – křižovatka Dašická/Na Drážce
Zdroj: archiv redakceProvedení křižovatky je vcelku standardní, když se jedná o klasický kříž (v daném případě i s možností světelné signalizace). Specifikem dané křižovatky v Pardubicích je existence „ostrůvků.“ Diskuse je pak nad situací, kdy např. vozidlo A odbočuje (nyní bez semaforů, ať je to jednodušší) vlevo z ulice kpt. Jaroše na ulici Dašická, přičemž proti němu jede vozidlo B, které odbočuje vpravo z ulice Na Drážce do ulice Dašická.
Fakticky se tak jedná o variantu, kdy protijedoucí vozidla proti sobě vzájemně odbočují na tutéž komunikaci (jedno odbočuje vpravo a druhé vlevo), takže se střetávají a musí se vyřešit přednost. Za normálních okolností je jasná povinnost vozidla A dát přednost vozidlu B, protože vozidlo A odbočuje vlevo.
V daném případě však situaci komplikuje existence „ostrůvků“. Když jsem v minulosti stejnou situaci předestřel, argumentoval jsem, že existence ostrůvku mění celou situaci z průjezdu křižovatkou na připojování z připojovacího pruhu (který má vozidlo B) do průběžného pruhu (ve kterém už v místě připojování vozidla B jede vozidla A).
Vždycky záleží případ od případu, ale dle mého je nutné na daný případ hledět tak, že místo, kde se B připojuje na Dašickou ulici, už není křižovatkou, ale místem, kde je pouze průběžný pruh a připojovací pruh a tam už platí jiná pravidla.
Jako hlavní důvod uvedu to, že řidič vozidla B nemůže vůbec vědět, „odkud vozidlo A přijelo“. Mohlo totiž klidně jet stále po Dašické ulici a odnikud neodbočovat, přičemž to řidič vozidla B vůbec nemusí vědět. Čím větší ostrůvek bude a čím větší bude vzdálenost připojovacího místa od samotné křižovatky, tím méně je řidič vozidla B schopen cokoliv zjistit o tom, odkud vozidlo A přijelo. Z toho jasně plyne, že v takovém případě už se nejedná o situaci v křižovatce, ale o situaci za křižovatkou a pravidla o dávání přednosti v křižovatce se nepoužijí.
Křižovatkou z hlediska dávání přednosti při odbočování vlevo je proto dle mého názoru nutno rozumět pouze tu „prostřední“ část a nikoli celý ten prostor. Jiná by byla situace v případě, kdy by řidič vozidla B ignoroval vodorovné značení a odbočil „vnitřkem“ křižovatky, tj. objel ten ostrůvek z druhé strany. Vodorovné značení mu to sice nedovoluje, ale to nic nemění na tom, že by řidič vozidla A mu v takovém případě přednost dát musel. V popisovaném případě užití odbočovacího/připojovacího pruhu tomu tak ale být nemůže.
Samozřejmě spornými se mohou stát případy, kdy bude ostrůvek tak malý, že řidiči fakticky budou „proti sobě“ a přednost vozidla odbočujícího vpravo bude zřejmá. Dle mého názoru by však obecně a v zásadě mělo být rozhodující právě to, kudy řidič vozidla B jede. Pokud využije odbočovacího/“připojovacího“ pruhu, pak by už přednost mít neměl. Pokud to vezme „vnitřkem“, tak ano.
tit.foto: Mapy Google
