Před několika dny jsem vám položil

Odpověď

Takže se do toho pustíme více do hloubky.1) Nejprve Vámi zmiňovaný případ 10 radarů za sebou na úseku 2 kilometrů. Danou otázku řeší ust. §123c odst. 2 silničního zákona. Toto ustanovení nejprve ocituji:"Dopustil-li se řidič jedním skutkem více přestupků nebo trestných činů, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich."Zde je tedy stanovena dělící čára v rovině jednotlivých skutků. Ačkoli se tedy jedná (dle mého soudu) o čistě teoretický případ, posuzovalo by se v takovém případě, zda se jednalo o jeden skutek nebo více skutků. Správní právo nicméně definici skutku nezná, mám za to, že v této oblasti k této otázce není ani dostupná (správní) judikatura a v daném konkrétním případě by se proto analogicky musela použít definice skutku z trestního práva, které má tuto otázku dopodrobna rozpracovanou (definice a aplikace teorií totožnosti a jednoty skutku patří mezi studenty právnických fakult při řešení trestních případů k těm "oblíbenějším", neboť je "citově" někdy značně nesnadné oddělit jeden skutek od druhého, ostatně i trestní judikatura na toto téma vyprodukovala řadu rozsudků a tyto teorie jsou tématem na samostatné diplomové práce).Odpovědět proto jednoznačně, jak by probíhalo řízení o těchto přestupcích v rovině bodového hodnocení, nelze, protože by záleželo na tom, jakým způsobem by se konkrétní úředník vypořádal s definicí skutku. Vzhledem k tomu, že tak podrobné znalosti u úředníků obecních úřadů, kteří často nejsou ani právnici, nelze očekávat, dovolím si odhadnout, že by se dotyčný úředník patrně opřel o fakt, že všech 10 překročení rychlosti je 10 přestupků (správní právo narozdíl od trestního práva nezná pokračování v přestupku), nicméně takových, které se projednají ve společném řízení (§12 společně s §57 zákona o přestupcích) a uloží za tyto přestupky sankci jen jednou. Podmínky společného řízení by v daném případě splněny byly a pokuta by proto mohla být jen jedna.Společně s aplikací ustanovení o společném řízení lze očekávát, že by oněch 10 přestupků bylo kvalifikováno jako jeden skutek a bodové hodnocení by se proto uložilo také jen jednou. V případě opačného rozhodnutí by se musela rozpoutat teoretická diskuse na téma "totožnost a identita skutku" a obviněný z přestupku by musel využít definic trestního práva, aby rozhodnutí obecního úřadu změnil.2)A nyní k otázce alkoholu v krvi.Skutečně nejsem lékař a nejsem si jist, zda by všichni odborníci souhlasili s tím, že nikdy nebylo vyvráceno, že ani v těle dlouholetého abstinenta nemůže být stopové množství alkoholu. Nicméně mám za to (alespoň z některých odborných diskusí jsem tak vyrozuměl), že ono stopové množství alkoholu, které se v těle při některých metabolických procesech může vyskytnout (jestli to skutečně možné je nebo ne, nevím, to je opravdu otázka pro toxikologa), není pro přístroje používané pro zjišťování alkoholu v těle buď měřitelné anebo to tyto přístroje filtrují. Opakuji znovu, nejsem lékař, ale myslím si, že i kdyby se takové stopové množství alkoholu v těle vyskytovalo, pak jej dechová zkouška nikdy neodhalí, neboť se nebude jednat o hodnoty takovým přístrojem demonstrovatelné.Odpověď na Vaši otázku, jak si můžete být jist, že nedostanete pokutu, když nikdy nemůžete mít jistotu, že ve Vašem těle není určité stopové množství alkoholu jako důsledek přirozených metabolických procesů (samozřejmě za podmínky, že to je možné), zní, že takové množství (patrně) nebude ani měřitelné nebo předmětná zařízení mají sama filtr na taková "přirozená" množství, která neukazují. A i kdyby je ukázala (např. hodnotu (0,01 promile) a nějaký "aktivní" úředník Vám chtěl dát pokutu, jistě by se taková přítomnost alkoholu dala vysvětlit např. znaleckým posudkem, který by vyloučil zavinění ve vztahu k přítomnosti alkoholu jako důsledku přirozených metabolicých procesů a pokuta by nemohla být udělena.