Diskuze

Chápu, že novináři se nikdy nedostanou na výrobcem udávanou spotřebu – mít auto půjčené na pár set kilometrů, také by se mi nechtělo zkoušet jízdu "na spotřebu", a raději bych zkoušel "co v tom autě je". Ale to pořád ještě neznamená, že se s tím autem nedá za udávanou spotřebu jezdit – to že to někdo neumí (nebo nechce, protože by popřel sám sebe), neznamená, že to nejde.

Dám jeden příklad za všechny: VW Polo Bluemotion, ano s tím tolik nenáviděným tříválcovým traktorem, Praha -> Brno za 3,3 l/100km při průměrné rychlosti 99 km/h, což je o 0,6 l lepší než udává výrobce. Měl jsem to auto na 10 tis. km, rozdíl ve spotřebě u nového a zajetého vozu asi 1 l/100km. Ale znamená to také rozvážnou jízdu, bez zrychlování a stále konstantní rychlostí (okolo čtvrté ranní je místa na D1 dost).

A pokud by to chtěl někdo zkoušet, nedoporučuji. Znám příjemnější způsob jak strávit 2 hodiny, než se kodrcat stovkou po D1, ale za pokus mi to stálo.

S litostí musím konstatovat, ze úroveň zdejších článků nikdy nebyla moc vysoká, ale toto mi přijde trochu naivní. Souhlasím, že testování spotřeby je laboratorní záležitost, ale vaše argumenty o součiniteli tření a foukání větru, troufám si říct jsou trochu liché. Z fyzikálního hlediska jsou proměnnými, které hrají zcela zásadní roli na úspěšnosti měření tudíž musí být zahrnuty do naprogramování válců. Když si to převedu do reálu tak v rychlostech vyšších než 70km-h spotřebuje motor kolem poloviny výkonu jen na překonání odporu vzduchu. Neříkám, že stávající metody se blíží bežnému provozu, ale myslim, že když se jede trochu hlavou a podle předpisu v ramci tolerance +20km-h, tak techto hodnot neni zadny problem dosáhnout.

Té spotřeby udávané výrobcem se s trochou sebezapření u většiny moderních aut dosáhnout dá. A ani s přeplňovanými benzíny to není tak zlé. S jedním teď jezdím a mám o něco vyšší spotřebu než papír, ale to je tím, že je motor úplně syrový. Takže sám o sobě papá víc a ještě je potřeba ho nepodtáčet. Až se zaběhne, tak si myslím, že se papíru vyrovnám. A to jezdím (mimo obec) svým tempem 110 km/h a pomalejší provoz předjíždím, takže žádný velký loudal.

Důležité je taky uvažovat motor, který pro auto není poddimenzovaný. Osobně považuji výkon 80-100 k/t jako optimální pro běžné ježdění. S méně se už bude motor s autem trochu trápit, což je na spotřebě hodně znát a realita pak od papíru utíká mílovými kroky. Větší měrný výkon už je pro běžný provoz (zejména v Čechách) podle mě zbytečný.

Je to divný, ale ještě nikdy se mi nepodařilo mít větší spotřebu, než mám psanou v TP. Nevim, jestli je to tim, že tankuju palivo s vyšším oč, ale mám několikrát vyzkoušeno, že ve městě jezdim za 11 – 12 podle provozu (v TP 13), mimo město když jedu normálně tak za 7 (v TP 7,6) A jelikož jezdim víc město, mám průměr 9,4 což dokazuje jak palubní počítač, tak matematika (vždy plná nádrž a téměř vždy u stejného stojanu) a to už se blíží údaji v TP – 9,5 takže sem naprosto spokojenej.

Podle tvé logiky teda nemá odpor větru žádný význam? V tom případě by mě zajímalo proč v F1 s tou aerodynamikou dělají takové tajnosti. A jestli valivý odpor také nemá vliv, proč světoví výrobci gum stále přecházejí s novinkami, které právě valiví odpor snižují, a tím pádem klesá spotřeba. Válce simulují pouze jízdu po rovině a bez zatáček. Já teda osobně do některých zatáček raději brzdím. A po vyjetí zas musím přidat. Což tento test vůbec nezohledňuje. A když akceleruješ tak se děje co? Ano více to žere. A je velký rozdíl, jestli jedeš 100 nebo 130 to nějaký rozdíl také udělá. Největší rozdílí mezi skutečností a testem jsou u motorů s menším objemem. Tyto motory jsou mnohem náchylnější ke stylu jízdy, zatížení atd..

Problém dosáhnout oficiálních čísel mají nejvíce ty poddimenzované motory. U 190k motoru ve větším sedanu znamená hodně neekonomická jízda asi tolik, co provoz dovolí. U nějakého 1,2 motůrku by provoz dovolil i jízdu co to dá (s hodně propracovaným načasováním předjíždění ovšem).