Poctivý servis je jako jehla v kupce sena

Myslíte si, že když dáváte auto do opravy, bude o něj odborně postaráno? Chyba! Špatná péče je důsledkem lajdáctví i okrádání zákazníků.

Najít dobrý autoservis není vůbec snadné. Kvalita opravy není zaručena ani v případě značkových servisů, je to zkrátka v lidech. Kdo má osvědčeného opravce, může si pískat. Ti, co zkouší štěstí v dílnách, jež neznají, totiž mnohdy platí za něco, co se řádnou opravou nedá v žádném případě nazvat.

Nejčastější prohřešek
K největším nešvarům českého autoopravárenství patří lajdáctví. Mechanik si často snaží ulehčit práci a ve výsledku ji neodvede jak má. Většinou to začíná nevinně. Při vypouštění motorového oleje spěchá, nevydrží ani pár minut počkat, než vyteče. Většinou se říká, že je zapotřebí alespoň 15 minut, protože olej rozcákaný po agregátu stéká pomalu.

Někteří mechanici ale po hlavním proudu nečekají, až alespoň část ze zbytku odkape a rovnou výpusť uzavřou. Nejspíš se jim přitom žene hlavou, že čas jsou peníze. Každopádně pak smísí novou náplň se zbytky staré, a motoristo jeď.

Setkali jsme se ale i s exoty, co nevědí, že je třeba obal na olejový filtr zavzdušnit a pak teprve vypouštět. To se týká vozidel, u nichž se mění jen vložka, která je umístěna v samostatné nádobě. V té zůstává asi litr oleje a pokud se nezavzdušní, nevypustí se s náplní v motoru. Nestačí přitom víčko jen povolit, musí se i nadzdvihnout. Kdo to neudělá a otevře obal filtru až po vypuštění starého oleje a uzavření výpustě, chrstne onen litr do agregátu, kde se smísí s novou náplní.

Známe ale i další případy, kdy lenost zvítězila nad kvalitou odvedené práce. Jednou jsme třeba zaslechli: „Ta žhavička vzadu nejde povolit, kašlu na ní. Nic mu neřikej, normálně to napočítej. Nepřijde na to, přijel na preventivní výměnu.“ Takhle „proběhla“ výměna žhavicích svíček v jednom pražském autoservisu.

Příkladů lajdáctví by se jistě našla ještě celá řada. Nechceme je zde ale vyjmenovávat všechny. Účelem je upozornit na věci, které se dějí. Odfláknutá práce ale není to nejhorší, s čím se můžete v servisech setkat.

Dáme vám lepší cenu
Příběh, který vám teď budeme vyprávět, se skutečně stal. Ani takové jednání bohužel není žádnou výjimkou. Vše začalo tím, že na servis přijel pán se starším Fordem Mondeo a žádal výměnu spojky. Jeho představou byla spojková sada Valeo, jež přijde v druhovýrobě asi na 6000 korun.

Zástupce servisu jej ujistil, že to není problém a že mají na nákup dílů slevu, takže ji získá levněji, než by mu ji prodali jinde. Ve skutečnosti si tento člověk ale odvezl spojku pochybné kvality úplně jiného výrobce. Díl prodávaný pod obchodní značkou, nikoli pod značkou výrobce.

Jedná se o spojku, která je mezi mechaniky známa výdrží max. 30 000 kilometrů, ale její cena je proti Valeu poloviční. Servis tak nic netušícího motoristu podvedl a vydělal na něm daleko více, než přiznal. Samotný řidič si zkontrolovat takový díl, jako je spojka, nedokáže.

A co když se za rok vrátí s reklamací? Opotřebení přece reklamovat nelze a, jak jsme se dozvěděli, vždy existuje cesta, jak z toho ven: „Ale pane, kdo s tím jezdil? Jo manželka, no podívejte, vždyť ona vůbec neumí řadit!“

Tohle se mi hodí
Někteří „automechanici“ se neštítí ani dalších zvěrstev. Patří mezi ně třeba demontáž zánovních dílů z vozu zákazníka a jejich nahrazení jinými v horším stavu. Přijde vám to jako nesmysl? Ale i takové případy známe!

Vymontovaný díl se pak objeví ve voze někoho jiného, kdo o tom nemá ani tušení. Ten samozřejmě zaplatí za zcela novou součástku. Někdy si tímto způsobem vylepšují svá auta i samotní opravci.

Nejde o tak častý jev, jako je tomu v předchozích popsaných případech, ale o to je závažnější. Všechny tyto nepravosti spojuje jedna skutečnost: nemožnost či velká obtížnost kontroly.

​Snižte riziko
Jak se nepoctivým automechanikům bránit? Existuje vůbec nějaká možnost? Důležité je začít ještě předtím, než vozidlo předám servisu. Nové či zánovní komponenty lze nenápadně označit třeba barvou a vyfotit. U méně časově náročných zákroků můžete mnohdy být. Slušný servis by s přítomností majitele neměl mít problém. Přitom stačí, když budete opravu sledovat z vedlejší místnosti přes sklo.

Při samotném předání vozu vždy trvejte na odhadní ceně opravy, jež musí být zanesena do protokolu. V případě složitějších zákroků, kde mohou nastat komplikace, se bude servis bránit. Zde lze zanést poznámku, že cena bude po dohodě určena později a třeba potvrzena emailem. Jde o to, mít v ruce doklad o předpokládané ceně opravy.

Tu pak může servis bez vědomí majitele navýšit maximálně o 15%. Vyšší částku musí mít odsouhlasenou, jinak ji nemáte povinnost zaplatit. Případně ji lze zpětně vymáhat – například v situaci, kdy servis odmítá bez zaplacení vydat vůz.

Další články o Škoda

Někteří motoristé si vozí vlastní díly. Existují servisy, jež pak vyžadují vyšší hodinovou sazbu, ale i servisy, kterým to nevadí a bez problémů pracují za stejnou odměnu, jako když dodají díly své. Jelikož nakupují za velkoobchodní ceny, mají servisy zisk i z dílů, které zákazníkům prodávají.

Přinesením vlastního dílu motoristé sledují dvě věci. Jednak jej mnohdy pořídí citelně levněji, než by zaplatili v servisu a kromě toho tím snižují riziko záměny. Pokud by jim totiž servis chtěl například místo donesených tlumičů Sachs namontovat znatelně levnější Alko, musel by pak ony sachse sušit ve skladu, dokud pro ně nenajde kupce. Mít v dnešní době peníze uložené ve zboží si přitom každý dovolit nemůže.

Důležité je také převzetí vozidla z opravy. Zkontrolujte nejen provedenou opravu (v rámci možností), ale i komponenty, které by mohl nepoctivý opravce zaměnit. Jaké máte se servisy zkušenosti? Podělte se s ostatními čtenáři a napište do komentářů pod článekm, s čím jste se setkali nebo na co si dát pozor.

Milan Jirouš

• Komentáře ke článku
• Tisknout