Test Lexus ES 300h: Oáza klidu

Nový Lexus ES není jenom převlečená americká Toyota Camry, ale luxusní koráb, který vás přenese do oázy klidu.
img_7089-1100x618.jpgCelá galerie 25 Zdroj: Autoweb.cz

Po 25 letech se Lexus rozhodl přestat v Evropě prodávat řadu GS a nahradit ji o jedenáct centimetrů delší řadou ES. To ovšem není jediný rozdíl, pro řidiče je podstatnější, že ES není klasická zadokolka jako ostatní sedany od této prémiové odnože Toyoty, ale předokolka. Po týdnu testování musím napsat, že jestli je to změna k lepšímu nebo k horšímu, bude záležet na prioritách konkrétního uživatele.

Protože jedinou nevýhodu jsem nakonec viděl ve způsobu, jakým se poháněná přední náprava vypořádává s přenesením výkonu od obou pohonných jednotek najednou při maximální akceleraci. A vzhledem k tomu, že auto je celkově pojaté tak, že nevybízí ke zběsilé jízdě daleko za hranou rychlostních limitů, pro hodně řidičů to problém nebude. Na straně výhod je totiž neoddiskutovatelný posun k ještě vyšší úrovni luxusu a hýčkání všech členů posádky.

Lexus tradičně pro své hybridní automobily používá kombinaci zážehového motoru s elektromotorem, spřažené s bezestupňovou převodovkou. To obvykle znamená dost neušlechtilý projev díky značně vysavačovému zvuku, který soustrojí vydává. S rostoucími výkony agregátů se ale tento nežádoucí účinek daří upozaďovat a při běžné i trochu ostřejší jízdě jsem jej vlastně nevnímal. Navíc při rychlostech kolem 50 km/h auto plynule přepíná z čistě elektrické jízdy na kombinovanou, ale s tak malým zatížením benzinového motoru, že v kabině stejně téměř nic není slyšet. Tomu navíc pomáhá systém aktivního odhlučnění kabiny, u Lexusu nazývané ANC. Jediný rušivý zvuk při plynulé jízdě vyšší rychlostí je aerodynamický hluk z oblasti střešního okna.

Překvapivá byla i míra jistoty a čitelnosti podvozku i přes ne úplně nízkou hmotnost – podle vybavení je kolem 1 700 kg (což vlastně není ve srovnání s konkurenty, kteří navíc nevozí baterie, tak moc). Auto je spíš nedotáčivé, ale nikdy záludné. Co ještě stojí za zmínku, je použití tlumičů s tzv. hydraulickými dorazy. Ať je to cokoliv, fungují skvěle, dokonce až nečekaně. Auto je nesmírně pohodlné i na velkých dírách a přitom působí pevně při rychlé jízdě a ani nemá tendenci se naklánět.

Vedle tlumičů k tomuto pocitu bude pomáhat i výztuha za zadními sedadly. Lexus se pochopitelně chlubí celou plejádou bezpečnostních asistentů, které fungují. S jednou výjimkou, a to je přednárazové brzdění. V tom je oproti těm nejlepším pár let pozadu. Systém zasahuje zbytečně brzy a hlavně po zabrzdění trvá několik sekund, než auto zase začne poslouchat pokyny od plynového pedálu. A musím ještě zmínit pípání při nezapnutí pásu. Zvuk je to nepříjemný, intenzita se zvyšuje až k opravdu nesnesitelné a to, že auto stojí a jsou otevřené dveře, zcela ignoruje a ječí dál.

Jak již bylo zmíněno, v autě jsou dva motory. Jeden je benzinový, má obsah 2,5 litru, výkon 178 koní a 221 Nm a druhý je elektromotor se 120 koňmi a 202 newtonmetry. Systémový výkon činí 218 koní, točivý moment jsem bohužel nikde nenašel. A zajímal by mě, protože auto působí pocitově silněji, než by se z tohoto „nesoučtu“ mohlo zdát. Tím se dostávám k další zajímavé hodnotě a tou je spotřeba benzinu. Při ostřejším ježdění po městě jsem viděl 6,8 l/100 km/h a při 140 km/h na dálnici pak 6,7 litru. Obě tato čísla mě mile překvapila a je vidět, že už neplatí jednoduché pravidlo, že dálnice rovná se hendikep pro hybridní auta kvůli hmotnosti baterií navíc.

Jednak do hry vstupuje občasné brzdění a zrychlování a také schopnost řízení systému dosahovat vyšší efektivity benzinového motoru tím, že občas zátěž ještě přidá a nechá současně dobíjet akumulátor a naopak. Co jsem opravdu nepochopil, jak pracuje režim manuálního řazení ať už pádly pod volantem, nebo posunutím voliče doleva od manuální polohy. Pokud auto zpomaluje nebo mírně zrychluje, pak lze jakousi imitaci řazení zaznamenat, ale při prudké akceleraci jsem rozdíl neviděl vůbec žádný.

Vpravo nahoře nad kapličkou přístrojového štítu (tvořeného kombinací displeje a dvou analogových ukazatelů) je páčka, která přepíná jízdní režimy. K dispozici jsou Normal, Eco a Sport. A jak lze očekávat, ekologický režim téměř nereaguje na sešlápnutí plynu, normální je normální a sportovní opravdu zostří způsob, jakým oba motory podávají svůj výkon.

Samostatnou kapitolou je u všech modelů Lexusu jejich vnější vzhled i design interiéru, u řady ES tomu není jinak. Lexus poznáte na první pohled, a buď se vám hodně líbí, nebo hodně nelíbí, názorově neutrálních lidí bude málo. Hned na úvod je potřeba zmínit, že Lexus definitivně opustil svoji typicky japonskou „úchylku“ čím víc tlačítek, tím lépe. V nové řadě ES mně naopak nejméně jedno tlačítko chybělo, a to otočný multifunkční ovladač infotainmentu.

Předchozí systém používal malý joystick, který se zasekával v pohybu přesně v místě, kde na displeji byla možnost něco potvrdit. Novější verze je dotyková destička podobná touchpadu na notebooku, která mi přišla přecitlivělá a po týdnu jsem ani zdaleka nebyl za jízdy schopný systém ovládat bezchybně. Naopak musím zmínit jedno skvělé řešení, které nechápu, proč nedělají všechny automobilky. Před voličem automatu je uzavíratelná přihrádka a v ní je místo přesně pro vložení mobilního telefonu na výšku. Takže je po ruce a ani při nejdivočejší jízdě nevypadne.

V autě je pak spousta luxusních prvků, které jsou opravdu povedené. Od dotykem zapínaných světel vnitřního osvětlení, přes možnost velice snadno nastavit automatický mód pro vyhřívání volantu a sedaček, kde ovšem automatika umí pouštět i větrání, až po loketní opěrku mezi zadními sedadly, na které lze kromě jiného ovládat i sklon zadních opěradel. Hodně povedený mi přišel i decentní dřevěný dekor, vložený do věnce volantu tak, aby nijak nebránil v pevném držení volantu.

Ve zbytku auta už mi tak bezvadný nepřišel, možná i proto, že přidával do interiéru čtvrtou barvu na škále krémová až tmavě hnědá. Na mě jich tam bylo už moc. Přičemž zmíněná krémová byla na sedačkách a je to jedna z nejhezčích barev na sedadlech vůbec. Stejně tak jsem byl naprosto spokojený s velkým head-up displejem. Samostatnou kapitolou je pak audio soustava Mark Levinson, na jejímž přednesu opravdu nelze najít moc chyb.

Možná ještě extravagantnější než uvnitř je Lexus ES zvenku. Díky nízké siluetě je někde na pomezí mezi klasickým sedanem a čtyřdveřovým kupé. Předek s obrovskou velrybí tlamou a světly připomínající oči nějaké velké kočky, navíc s různými prolisy do nárazníku po obou stranách a blinkry do tvaru L. Dlouhá silueta z boku, s výraznými tvary vnějších zrcátek, které navazují na ostré linie předku a zadní světla, která při rozsvícení také připomínají přimhouřené oči levharta. To všechno se mi moc líbí.

Celkově vzato není nové ES úplně snadné hodnotit, protože je podle mě více o subjektivních dojmech, než o objektivních „tvrdých“ datech a kvalitách. Věřím, že si dokáže získat přinejmenším dva typy zákazníků. Jednak ty, kteří nechtějí jezdit v některém z aut z německé trojky a přitom nechtějí slevovat ze srovnatelné image značky, a pak ty, pro které je z různých důvodů zajímavé mít hybridní auto.

26.3.2019 1:00| autor: Jiří Kotyk

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist