Petr Kopfstein: V letadle se nebojím. Větší strach mám v autě, v situacích, které nemohu ovlivnit

Petr Kopfstein žije v Karlových Varech. Je mu 40 let, je ženatý a má dvě děti. To jsou informace, které se hodí na stovky, možná tisíce mužů, jejichž příběh, bez urážky, se na Autoweb příliš nehodí, možná i tím, že prostě nění optikou milovníka spáleného benzínu dost atraktivní. U Petra je to ale (samozřejmě) jinak, stačí v jeho „sívíčku“ pokračovat dál.

Petr Kopfstein je totiž účastník prestižního leteckého šampionátu Red Bull Air Race, ve které se utkává 14 nejlepších pilotů na světě. Do elitní divize Master Class postoupil v roce 2016. Ve své první sezoně obsadil 14. místo, loni se vklínil mezi největší favority soutěže a bral 5. příčku. Žádný jiný pilot před ním nezaznamenal tak rychlý progres. Předtím působil v nižší kategorii Challenger, kterou jednou dokázal vyhrát. Byl také členem české reprezentace v akrobatickém létání, ve kterém se mimo jiné stal mistrem republiky v nejvyšší třídě Unlimited.

Zdroj: archiv redakce

Ano, je účastníkem nejrychlejší motoristické soutěže na světě a při závodech leteckého šampionátu Red Bull Air Race atakuje hranici 400 km/h a pohybuje se přitom jen pár metrů nad zemí. Přesto se cítí bezpečněji ve vzduchu než na zemi. „Na silnici se obávám situací, které nedokážu ovlivnit,“ říká karlovarský pilot. Povídat si s Petrem Kopfsteinem o autech, to znamená povídat si o Lexusech. Svůj první model RX si koupil zhruba před deseti lety, tedy o mnoho let dřív, než se stal ambasadorem japonské značky. „Od té doby jsem si jich pořídil pro naši rodinu pět,“ vypráví nadšeně. A vy mu přitom věříte, že jeho vztah k Lexusu je víc než jen reklamní spojení z rozumu.

Red Bull Air Race je nejrychlejší motorsport na světě. Je vám rychlost blízká také na silnici?
Se dvěma dětmi jsem se dost zklidnil. Nazval bych se dost opatrným, defenzivním řidičem. Také jsem nikdy neměl žádnou havárii. Ale i bez dětí jezdím opatrně. Auto mám jako relaxační zónu, ve které se zklidním.

Jaký máte vztah k řízení?
Baví mě to. Už jako dítě jsem auta miloval. Chtěl jsem být závodníkem, i když v rodině k tomu nikdo blízko neměl. Jako dospělý jsem si zajezdil pár sezon na mosteckém okruhu. Vždycky jsem chtěl umět dobře řídit, takže jsem tomu věnoval trochu času mezi létáním.

Zdroj: archiv redakce

Absolvoval jste v Mostu i nějaké závody?
To ne. Jen jsem si tam chodil zajezdit. Čtyři roky jsem totiž měl Lexus ISF, který jsem si hodně přál, a chtěl jsem zjistit, jaké má to auto limity. Obrážel jsem s ním různé okruhy a absolvoval kurz sportovní jízdy.

Neplánujete si po skončení letecké kariéry vyzkoušet i okruhové závody?
Nikdy neříkej nikdy, protože svět motorsportu mě fascinuje. Zrovna nedávno jsem byl s týmem Tomáše Mičánka v Brně. Sleduju F1, MotoGP i WRC. Ale stejně si myslím, že závodit nebudu. V tuhle chvíli se mi to zdá nereálné a rozhodně této oblasti závodění nerozumím. Je to jiný svět.

Jaké nejdivočejší auto jste kdy řídil?
Určitě Lexus LFA. Při závodu Red Bull Air Race v Japonsku nám zapůjčili 14 vozů – sedm LFA a sedm LC. Dvakrát za sebou jsem měl na týden půjčené LFA, což mi vzhledem k ceně, která se dnes pohybuje kolem milionu eur, přijde neuvěřitelné. Vždyť vyrobili jenom 500 kusů. To auto má přes 560 koní, deset válců s neskutečným zvukem a já s ním mohl jezdit v Tokiu po celou dobu svého pobytu.

Zdroj: archiv redakce

V Red Bull Air Race létáte skoro 400 km/h. Vnímáte v letadle rychlost stejně jako v autě, nebo to není tak intenzivní?
Vysoko nad zemí rychlost tolik znát není. Když jsme ale v trati, podlétáme most nebo míjíme stromy, tak je to sakra znát. Když jste pár metrů nad zemí, vjem z rychlosti je velmi intenzivní.

Přijde mi to extrémně nebezpečné. Bojíte se víc v autě, nebo v letadle?
Nebojím se ani v jednom případě. Ale když se nad tím zamyslím, větší strach mám v autě, kde se můžu dostat do situací, které nemohu ovlivnit – třeba když proti mně vyjede auto v protisměru. V letadle mám respekt, ale když zavřu kabinu, přestávám na to myslet. Navíc vím, že v Air Race je riziko přesně kalkulované. Snažím se být v životě pokorný a maximálně opatrný takže pokud bych cítil, že s letadlem není něco v pořádku a existuje třeba jen jednoprocentní pravděpodobnost, že se něco stane, tak bych neodstartoval.

Zdroj: archiv redakce

Jaká auta máte doma v garáži?
Mám tři. Úplně miluju pickup Toyota Tacoma. To auto bylo vyrobené v Kalifornii, registrované v Kanadě a já ho koupil v Německu, kde ho používali kanadští vojáci toho času na misi. Tacoma je takový pracant, o kterého se nebojím a převážím v něm všechno, co potřebuju na letišti. Klidně s ním jedu do lesa, na hory, a hlavně s ním jezdí můj trenér po letišti, v době našich tréninkových campů. Manželka má Lexus NX 300h a já mám ještě Lexus RX 450h. Do prvního RX jsem se zamiloval na vysoké škole, to bylo někdy v roce 2000. A bylo to i první auto, které jsem si kdy koupil. Od té doby jsem jich měl už pět.

Čím si vás tak získaly? Máte nějaké vysněné auto?
RX je univerzální, bezpečné auto. Všechno má tam, kde to očekáváte, a všechno funguje. Uklidňuje řidiče a navíc vnímáte, že je to váš parťák na cesty, který na vás neustále dává pozor. Vysněné auto nemám. Pro mě je důležité, aby auto bylo spolehlivé, bezpečné a dovezlo mě do cíle.