Ford Transit Custom 2017: První dojmy

Menší verze oblíbené dodávky prodělala na pohled drobný facelift, nové elektronické asistenty však opět trochu stírají odlišnosti od osobních vozů a výrazně usnadňují jízdu.
transit-titulni-foto.jpgCelá galerie 9 Zdroj: archiv redakce

Před více než padesáti lety vstoupila na trh jedna z nenápadných automobilových legend. Nenápadná hlavně proto, že ač široké veřejnosti dobře známá, je určena spíše fleetovým zákazníkům, mezi nimiž rychle nabyl obliby a dnes se prodává po celém světě tempem jednoho vozu za tři minuty. Řeč je samozřejmě o Fordu Transit, jehož menší varianta Custom právě prošela omlazovací kůrou, a my se na pozvání Fordu vypravili do Frankfurtu podívat se, co všechno se vlastně s aktuálním faceliftem na nejprodávanější dodávce světa změnilo.

Novinky

Na první pohled nejzřejmější novinkou jsou úpravy vzhledu, který nyní více ladí s designovým jazykem současné modelové řady Fordu.  Transit Custom nově dostal výraznější nedělenou masku ve stylu osobních vozů své modelové řady, upraven byl rovněž vzhled mlhových světel a nejvýraznější změnou prošly přední světla. Ta se jednak přesunula více do rohů, tak aby lépe prezentovala mohutnost vozu, zároveň dostala novou grafiku a přibyl dnes nezbytný pásek denního LED svícení, který je nyní možné doplnit o výkonné HID xenonové lampy. Úpravy vzhledu se nevyhnuly ani kabině řidiče, která dostala úplně novou palubní desku s výrazným horizontálním členěním kombinující měkké a tvrdé plasty. Oproti předfaceliftové verzi přibylo hned několik úložných prostorů, přičemž velice praktickými se jeví tři přihrádky přímo na vrchu palubní desky, které jsou dostatečně velké na uložení klipu s rozvozovými listy.

Změny rovněž doznaly sedadla, která jsou díky novém materiálům stavěna na ještě vyšší opotřebení. Ve středu palubní desky je pak k nalezení displej infotainmentu či autorádio – dle zvoleného stupně výbavy je na výběr klasické jednoslotové rádio, infotainment s 4“ displejem, nebo infotainment s 8“ displejem, přičemž oba infotainmenty jsou vybaveny systémem SYNC 3, který slibuje jak pohodlné dotykové ovládání, tak i pokročilé hlasové ovládání všech systémů od ladění rádia, přes nastavování teploty klimatizace až po ovládání navigace. SYNC 3 rovněž umožňuje propojení systému s mobilem a zrcadlení jeho obrazovky na displeji infotainmentu. Podporovány jsou protokoly Apple CarPlay i Android Auto, přičemž by hlasové ovládání mělo rovněž fungovat i v rámci systému propojeného mobilu.

Novinky se dotkly rovněž pohonného ústrojí. V nabídce jsou stále dvoulitrové vznětové motory EcoBlue o výkonech 105, 130 a 170 koní, nově je však možnost doplnit je o šestistupňovou automatickou převodovku. Zároveň se u nejslabší varianty vozu povedla zvýšit efektivita o 6% procent a sto kilometrů mimo město by papírově měla zvládnout za 5,8l nafty. V budoucnu nás však čekají ještě výraznější novinky, v modelovém roce 2019 by měla v nabídce motorů přibýt benzínová jednotka EcoBoost s objemem jednoho litru. Ford se opravdu nezbláznil – půjde samozřejmě o plug-in hybrid a litrový EcoBoost bude v autě fungovat pouze jako generátor a o samotný pohon vozu se postará elektromotor. Na plně nabité baterie by měl vůz být schopen urazit vzdálenost 50km.

Vcelku hodně se pak událo v nabídce elektronických asistentů, které jsou dnes spíše z osobních vozidel. V nabídce je adaptivní radarový tempomat, rozpoznávání značek, detekce slepého úhlu, systém varování před kolizí při couvání z řady vozidel, asistenci udržení vozu v jízdním pruhu, stabilizace při bočním větru, stabilizace přívěsu proti rozkývání. Vylepšení se dočkal předkolizní asistent – zlepšila se rychlost systému a vyhodnocování typu překážky. Za zmínku rovněž stojí možnost dovybavit vůz pneumatickým tlumením zadní nápravy.

Za volantem

Nálož elektronických systémů přiblížila řízení Transitu Custom větším osobním vozům natolik, že jsem i přes velmi sporadické zkušenosti s dodávkami usedl za volant celkem bez rozpaků a až na drobnosti jsem se s vozem sžil velice rychle – chvíli mi dělaly trochu problém krátké rychlostní stupně a zvykat jsem si trochu musel i na záběr spojky. Samozřejmě je nutné počítat s většími rozměry vozu, ale hlídání slepého úhlu, couvací kamera a radarové senzory značně usnadňují prostorovou orientaci při manévrování. Řízení samotné je rovněž přirozené, na dálnici je vůz stabilní i při rychlostech kus nad českými dálničními limity a jistotu si zachovává i při rychlejším průjezdu zatáčkami na typických okreskách. Zde se asi sluší říct, že nám byly testovací vozy předány s drobnějším dobře uchyceným nákladem, jak se chová vůz prázdný či naopak plně naložený tedy z vlastní zkušenosti zhodnotit nemůžu. Troufám si však odhadnout, že tohle má Ford již pár generací zvládnuto a s přibývajícími léty už jen ladí drobnosti.

Pozice za volantem je velmi dobrá a nabízí dostatek prostoru ve všech směrech, trochu horší je to však na místě spolujezdce, a to hlavně v single-cab verzi. Palubní deska je vcelku masivní, vyšším postavám tak nezbyde nic jiného než se posadit se zadkem přimáčknutým až k opěradlu, a i přesto zůstane před jejich koleny pouze pár centimetrů. Úhlavním nepřítelem dlouhánů je pak držák na lahev postavený přímo proti vůči nevinné holeni oběti. Při normální jízdě je to nepříjemné, při prudším brždění předpokládám že i vcelku bolestivé – tohoto testu však byla má oblíbená pravá holeň naštěstí ušetřena. Double-cab verze s druhou řadou sedaček tímto neduhem netrpí. Lavice pro dva spolujezdce v první řadě nahrazena jediným plnohodnotným sedadlem, které je umístěno trochu více středu a zároveň je možné jej odsunout alespoň trochu dozadu. Na lavici v druhé řadě je pak spousta místa dokonce i pro mne.

Vyzdvihnout si rovněž zaslouží odhlučnění vozu ve všech variantách. Od devítimístné verze s krátkým rozvorem až po single-cab s dlouhým rozvorem a zvýšenou střechou, ve všech případech je vnitřní hluk zhruba srovnatelný s průměrnými osobními vozy s turbodieselem. Diskuze v kabině stejně jako telefonní hovory tak lze za jízdy vést bez zbytečného zvyšování hlasu.

Ve výsledku se Ford v aktuálním faceliftu Transitu Custom pokusil vůz zase trochu přiblížit segmentu osobních vozů a mohu říct, že se mu to vskutku daří. Nové asistenty opravdu pomáhají smýt rozdíly v ovládání a pro mnohé řidiče bude rovněž obrovským pozitivem šestistupňová automatická převodovka, která bude v hlavně kombinaci s adaptivním tempomatem výbornou volbou pro městský provoz plný poskakování v kolonách. Výběr variant Transitu Custom je pak natolik široký, aby pokryl většinu situací, na které je už klasický Transit opravdu zbytečně velký.

 

30.11.2017 2:41| autor: Martin Kusyn

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist