Ford Transit 2.0 EcoBlue automat: Dodávka pro lenochy

• Dynamika 8

• Chování na silnici 9

• Provozní náklady 9

• Praktičnost 10

• X-Factor 9

• Celkové hodnocení 9

Když jsem byl malý, snil jsem o povolání řidiče městského autobusu. Seniory jsem na vyhrazená místa často nepouštěl, jelikož z předních sedaček byl nejlepší výhled na práci řidiče. Nešlo mi do hlavy, jak dokázali tak širokou věc s přehledem vodit městskými ulicemi. Fascinovalo mě to. Tenkrát navíc ještě jezdily staré kloubové Ikarusy. Pamatujete na ty velké a barevné kolébkové přepínače? Vždycky jsem si chtěl jeden zmáčknout!

Zdroj: archiv redakce

Dnes už jezdí o hodně modernější autobusy a sem tam vídáme i dodávky. Třeba na linkách v centru města nebo naopak na příměstských linkách, které vedou do nejvzdálenějších vesniček pro hrstku cestujících, které dodávka bohatě obslouží. Za týden ježdění tímhle Transitem jsem se začal vciťovat do řidiče autobusu čím dál víc. Automatická převodovka, která není v užitkových vozidlech zrovna běžná, navíc všechno jenom umocnila. Začínám přemýšlet o změně profese…

Interiér

Za volantem jsem se cítil stejně pohodlně jako autobusák. Chybí snad jenom vzduchové odpružení, jinak předním sedačkám nic neschází. Dokonce ani vyhřívání! Můžete se klidně rozvalit jako na gauči, volant si spustit do klína a užívat si neuvěřitelného rozhledu přes čelní sklo jako z křesla v obýváku. Všude okolo je moře prostoru. Můžete si dokonce pohodlně stoupnout! Jezdit na stojáka samozřejmě nelze legálně, ačkoliv žluté madlo u šoupacích dveří k tomu láká, protože vypadá úplně jako v MHD.

Zdroj: archiv redakce

Zpátky za volant. Budíky jsou přehledné, palubní počítač mezi nimi moderní a stejně pěkně vypadá i multimediální rozhraní SYNC 3. Všechny důležité ovladače jsou jednoduché a logicky rozmístěné. Snad jenom ovládání klimatizace je hodně daleko od řidiče, stejně jako displej infotainmentu, který mohl být natočený na řidiče. Jakkoliv je interiér Transitu ryze užitkový plný tvrdých plastů, působí nezničitelně a nabízí spoustu šikovných odkládacích prostor. Život potom usnadňuje moderní výbava srovnatelná s osobáky. Nechybí vyhřívané čelní sklo, vyhřívané sedačky, automatické dálkovky, adaptivní tempomat, hlídání jízdního pruhu, parkovací kamera nebo automatická převodovka…

Pohon a spotřeba

Právě automat je hodně zajímavým příplatkem tohoto kousku. V pracovní dodávce působí trochu nepatřičně, skoro až dekadentně, jenže právě možnost nechat za sebe něco dělat otrockou práci je naprosto geniální. Ford se navíc vyhnul použití dvouspojky a o řazení se stará klasický automat s měničem. Takže rozjezdy jsou hladké, změny plynulé, kickdown celkem rychlý a načasování přeřazení logické. Pokud plyn jenom lechtáte, převodovka řadí vyšší stupeň už někdy kolem 1750 otáček, přičemž pokaždé spadnou někam k 1 300 až 1 400 ot./min., což dvoulitrový turbodiesel zvládá bez protestů.

Zdroj: archiv redakce

Celkově nabízí dost síly, takže umí razantně vypálit od semaforů stejně jako udržovat hodně svižné tempo na dálnici. Přitom spotřeba zůstává příjemná. Městský provoz znamená zhruba 11 litrů nafty, takže prakticky žádný rozdíl oproti manuálu. Vzdálenější cestu jsem automatickým Transitem bohužel neabsolvoval, delší zpřevodování (při stovce točí automat 2 000 otáček oproti 2 400 otáčkám manuálu) by ovšem mohlo přinést o kapku lepší spotřebu. S manuálem jsem jezdil po okreskách za devět a po dálnici za dvanáct litrů.

Ovladatelnost

Transit platí za velmi snadno ovladatelnou dodávku. Řízení je akorát lehké a na poměry užitkáčů navíc příjemně rychlé a přesné. Vyšší rychlosti zvládá podvozek s naprostým přehledem, ačkoliv je stále vhodné myslet na boční vítr. Pokud půjde do tuhého, pomůže stabilizace se schopností eliminovat poryvy větru. I rozbitou silnici filtruje podvozek slušně a rozhodit se nenechá ani zvlněným asfaltem. Pořád se ovšem cítí lépe s nějakým zatížením nad zadní nápravou.

Zdroj: archiv redakce

Jediné, co stále trochu otravuje, jsou natřásající se plechy. Transit je zkrátka pořád dodávka, takže si přes všechnu jeho civilizovanost občas připadáte jako v konzervě. Až na to, že sardinky si nemohou libovat v takovém prostoru. Jinak je řízení Transitu naprostá pohodička. O výhledu dopředu jsem se už zmínil, dokonalý přehled o situaci nabízejí i rozměrná vnější zpětná zrcátka a parkování velmi usnadňuje kamera, kterou rozhodně doporučuji dokoupit. Bez ní by to šlo hodně těžko. Pořád tohle auto měří šest metrů a především podélné parkování není zase taková sranda.

Verdikt

Fordu Transit se jenom těžko něco vyčítá. Všechnu svoji práci odvádí skvěle a zároveň u toho působí jako docela běžné osobní auto. Je srovnatelně moderní, ovládá se stejně snadno a nabízí podobný komfort. Zkrátka patří na samotný vrchol užitkových vozidel. Není divu, že je transit synonymem pro všechny dodávky stejně jako džíp pro terénní vozidla. Kolikrát od někoho slyšíte, že by potřeboval nějakého transita, přitom myslí obecně jakýkoliv užitkáč.

Zdroj: archiv redakce

S automatickou převodovkou je potom naprosto bezchybný. Příplatek 59 895 korun se může zdát jako dost drahý, který by si každý živnostník dvakrát rozmyslel. Jenže tohle auto stojí přes milion, takže šedesát tisíc najednou vypadá jako drobné. Za tu námahu, kterou si ušetříte, rozhodně stojí do poslední koruny. Můžeme jenom odhadovat, kolik vydrží automat při statisícových nájezdech typických pro dodávky (jenže spojku musíte také občas měnit), pokud se ovšem budete pohybovat hlavně přeplněným městem, nemáte nad čím váhat.

Měření a technické údaje