Blog: Umění řídit, pohon všech kol a vaše zkušenost…

​Tohle je článek, nebo spíše názor, text, na kterým jsem narazil na soukromém profilu jednoho řidiče a automobilového nadšence. Přišel mi natolik trefný, že ho s díky a po dohodě s autorem publikuji u nás na Autowebu. F.R.

„Myslím si, že umím řídit“ a „umím řídit“ jsou dvě zcela odlišné věci – ta první je vysoce nebezpečná, ta druhá velice návyková. Ten rozdíl by měl zohledňovat i zákon. Ti, co si to jen myslí jsou právě těmi nebezpečnými.

Když jsem se dnes, jako téměř každé pondělní ráno, „řítil“ z Prahy do Brna, říkal jsem si, že je prostě jen víc mokro. Žádný kritický rozdíl v tom nevidím, stejně jako ho nevidím ve sněhu nebo suchu. Musíte zkrátka jen přizpůsobit jízdu stavu vozovky – tedy i tomu co na ní leží – ale především svým schopnostem, stavu vozidla a hlavně všem ostatním účastníkům závodu s „rutinou.“

Kdyby takto uvažoval každý, možná by šla nehodovost dolů a nebylo by třeba dogmatických bodových trestů. Jenže znáte to staré „kdyby“? … Těch pár, kteří takto uvažují a navíc si nemyslí, že umí řídit to nevytrhne.Dnes jsem si cestou vzpomněl na dvě věci. První byla starý článek ze Speedu, který měl nadpis „jezdíte po okruzích, předvádíte se před holkama a někde v koutku duše víte, že to s tím vaším řidičským uměním není až tak slavné“. Ten článek mám stále uložený v telefonu a vždy, když si začínám myslet, že mi to řízení opravdu jde si ho přečtu a zavzpomínám na chvíle strávené na sedačce spolujezdce s opravdovými mistry volantu. Vždy pak s pokorou uznám, že se mám hodně co učit a řídit skutečně dobře zkrátka ještě neumím.

Druhá věc na kterou jsem si vzpomněl je člověk, kterého jsem znal a který mi neustále tvrdil, jak má čtyřkolku a ta se o vše postará, ačkoli o umění řídit nevěděl nic. Na jeho neoblomné přesvědčení jsem si vzpomněl právě kvůli jedné silné čtyřkolce, která se dnes za mnou na D1 roztočila, jak ruleta před vhozením kuličky, po poměrně jednoduše zvládnutelném aquaplaningu v mírné zatáčce.Svatý Kryštof zjevně stál nad tím nešťastníkem, nechal jej si zatancovat, trochu škobrtnout o krajnici a stabilizovat se zpátky na vozovku – tentokrát však již v rychlosti o téměř 2/3 nižší, která byla danému řidiči a jeho schopnostem adekvátní. Věřím, že pak již dojel bezpečně až do svého cíle.

Co jsem tímto svým zamyšlením chtěl říct? Prozatím – i když automobilky tvrdí, že stále méně – je nejdůležitější spojkou mezi koly, brzdami, převodovkou a dalšími komponenty vašeho auta člověk. Není to ESP, ABS, ASR a další hromada zkratek, jste to VY! Pokaždé, než nasednete do vozidla a nastartujete, vzpomeňte si na to a objektivně posuďte, kolik toho skutečně s tím autem umíte.

DOPORUČUJEME: Jak se pozná, že jste dobrý řidič?

To jestli dojedete do svého cíle závisí jen na Vás, Vaší předvídavosti, pozornosti, řidičských schopnostech a hlavně objektivitě k sobě samému. „Chcete-li něco nebo někoho změnit, změňte nejdříve sami sebe.“

Jan Kašpar