TEST Volkswagen Golf GTI: Pořád stejný. A tak je to dobře
Osmá generace gétéíčka je pořád stejná. A tak je to naprosto v pořádku.
Roku 1976 se zrodila legenda. Volkswagen přišel s jednoduchým a s odstupem času naprosto geniálním nápadem, že by nebylo od věci zkombinovat praktičnost kompaktního hatchbacku s trochu větším výkonem a sportovní šmrncem. A tak vznikl recept, který se od té doby mnozí snaží napodobit.
Ne že by se nikomu nepodařilo originál leckdy i překonat, hlavně třetí a čtvrtá generace za moc nestály, jenže od té doby GTIčko jenom zraje. A ve své sedmé generaci, kterou mám dodnes nejraději, dozrálo k naprosté dokonalosti.
Videoreportáž: Jak je na tom Rkový Golf?
Právě ona dokonalost je Goflu GTI mnohdy vytýkána a považována za jistý hendikep, který z něj dělá sice skvělý, ale někdy možná až trochu usedlý a nudný stroj. Což je zrovna atribut, který od sportovního auta neočekáváte. Jenže kombinací svých schopností si vždycky dokázal svoje místo na vrcholu smečky obhájit.
Ačkoliv jsem nikdy mánii gétéíček nepropadl – osobně jsem vyrůstal spíš na ostrých Fordech –, Golf GTI jsem vždycky chápal, respektoval a tak trochu obdivoval. A pokaždé, když jsem se ocitl za jeho volantem, užíval jsem si to.
Zdroj: Hugo Kottás
V celém portfoliu Golfů to je také moje nejoblíbenější verze. Golf R možná nabídne ještě více výkonu a čtyřkolku v kombinaci s extrémní dynamikou, jenže já raději tu klasiku s pohonem předních kol a manuálem, která je věrnější originálu. V bílé barvě, s tím červeným pruhem ve světlech, kostkovanými sedadly a golfovým míčkem na řadičce. To bude mít prostě vždycky styl!
Trochu jiné, stále šmrncovní
Osmička je v mých očích trochu kontroverznější a dokonale střižené sedmé generaci, která je naprosto nadčasová, se úplně nevyrovná. Má až příliš takových těch zbytečných kudrlinek navíc, jako třeba LED pásek mezi světly, podivně roztaženou „hubu“ v nárazníku, příliš komplikovaný design světlometů.
Zdroj: VolkswagenAle pořád vypadá skvěle. Má ten sebevědomý postoj, na silnici stojí přikrčeně a vypadá nasvaleně. Zároveň pořád minimalisticky, elegantně, prostě dokonale. Je to ekvivalent Jennifer Aniston mezi auty. Ta je také stále dokonalá a neexistuje snad nikdo, komu by se nelíbila.
Tohle auto má prostě šmrnc, přitom umí být nenápadné. Nekřičí do světa: „Hej, podívejte se, já jsem nafoukaný ostrý hatchback s ještě nafoukanějšími blatníky.“ Přitom ho fanoušci na první pohled bezpečně rozeznají. I policajti v tajném Superbu na dálnici, kteří si mohli závistí krky vykroutit, přičemž stejně jenom čekali, kdy na to šlápnu.
Zdroj: Hugo KottásA že to není problém zajistit si řidičák v čistírně. Rychlé auto to je, o tom žádná, i když foukanému dvoulitru chybí jistá výbušnost a oproti konkurenci také pocítíte, že tam těch pár desítek koní prostě není. Ale 245 koní, 370 Nm, stovka za 6,4 sekundy a maximálka 250 km/h není žádná ostuda.
Motor táhne hezky lineárně, se silný středem a ochotně se vytáčí až do 6 750 otáček, přičemž jeho zvuk zhrubne a graduje. Moc pěkné tóny vyluzuje i výfuk, který si občas zaprská, otravné není ani umělé přibarvení v interiéru, které věrohodně dotváří syčení sání. Jednoznačně to je nejlepší systém umělého zvuku, který existuje, a mile rád jsem si ho nechával zapnutý.
Spotřeba sice není u hot-hatche parametr, na kterém by tolik záleželo, ale potěší, že 2.0 TSI umí být opravdu úsporný. Úplně klidným tempem po rovných okreskách spotřeba padne klidně pod pět litrů, dálniční limit si řekne o 7,7 l/100 km a výsledný týdenní průměr činil pěkných 8,8 litru.
Osvěžující manuál
Další dávku potěšení vám přinese řazení. Manuál je tu příjemným osvěžením, jelikož se v ostrých Volkswagenech setkávám převážně s dvouspojkou. Přestože postrádá takovou tu syrovou mechaničnost, dráhy jsou krátké a přesné, takže kvedlání mezi kvalty není vůbec špatné. Rychlosti jsou navíc dobře odstupňované, i když na můj vkus kapku delší, a spojka má také příjemně tuhý chod.
Zdroj: Hugo KottásJenom z golfového míčku zbyla asi tak třetina na přední části hlavice a řadicí páka tak postrádá ten styl, jaký měla. Sedačky jsou ale opět čalouněné variací na typické kárování a sedí se v nich skvěle, pěkně nízko, poskytují dobrou boční oporu a jejich „ušatý“ design vás vtáhne na závodní okruhy.
Šikovné jsou také hned dvě malé kapsičky na zadní straně opěradel, do kterých si cestující vzadu mohou uchovat třeba mobil nebo spoustu dalšího harampádí. A jako otec velice oceňuji ISOFIX vepředu. Je hezké mít ten blízký kontakt se svým synem ve sportovním autě.
Sportovní jízdu podporuje i příjemně padnoucí volant s rychlým a přesným řízením, ze kterého dokonce i ucítíte zpětnou vazbu od předních kol, což dnes nebývá pravidlem. Naopak pochválit nemohu dotyková tlačítka, s nimiž je jakákoliv interakce neintuitivní a vyžaduje až příliš pozornosti, než abyste sáhli najisto. Naštěstí se Volkswagen v příštích generacích opět vrátí k fyzickým tlačítkům.
Jestli někde Golf GTI opravdu exceluje, potom je to podvozek, zvlášť s adaptivními tlumiči. Rozdíl mezi komfortním a sportovním nastavením je tu hodně cítit. Nejměkčí tlumiče poskytují v intencích ostrých hatchbacků neuvěřitelný komfort a i velká 19“ kola Estoril, na kterých jezdí erko a Golfu strašně seknou, dokáže udržet v klidu. A posádku v komfortu.
Zdroj: Hugo KottásNa opačném konci spektra nastavení zase podvozek citelně ztuhne, propustí do kabiny trochu drobných vibrací na městských nerovnostech, ale nevytřese z vás duši. Většinu času jsem jezdil právě ve Sportu a vůbec mi to nevadilo.
Odměnou je potom ještě větší ochota přední nápravy zakousnout se do asfaltu a poslouchat povely volantem, přičemž podvozek zůstává stále bohorově klidný a neodskočí ani při sérii nerovností. Pokud ovšem na limitu zavřete plyn, zadek se parádně sklouzne a vám se na tváři vytvoří pořádný rohlík. Abyste rohlík neudělali i z auta hlídá nevypínatelná stabilizace, což je trochu škoda.
Fantastickou přilnavost ještě navíc podporují pneumatiky Goodyear Eagle F1 SuperSport a elektronický samosvor, díky němuž umí gétéíčko na výjezdu ze zatáčky hezky vystřelit. Postrádá brutalitu šnekového samosvoru, ale pořád je to lepší, než s otevřeným diferenciálem. Balíček nakonec kompletují dobré brzdy se slušným účinkem a příjemně tuhou odezvou pedálu, i když šanci jim dát pořádně za uši jsem neměl.
Zdroj: Hugo KottásStále stejný, a tak je to dobře
Volkswagen Golf GTI je stále stejný, jak jej známe, i když evoluce se mu také nevyhnula. Právě v ní vidím těch pár drobných nedostatků, které mi leží v žaludku, jako dotykový volant a infotaiment nebo trochu překombinovaný design. Ale třeba vám to zrovna vadit nebude.
Pořád je to ten skvěle namíchaný kompromis, který vás vůbec nebude štvát při každodenních potřebách, ale zároveň vás pobaví, když na to přijde. Je to rychlé, komfortní, praktické a univerzální sportovní auto, které je navíc v jádru zábavné, ačkoliv možná ne tak brtuálně syrové. A právě to, že takové není, jej vlastně činí tak dokonalým.
Tohle auto má prostě svůj styl, který nikdo nikdy nenapodobí.
9.5.2023 7:50| autor: Hugo Kottás
