Test Opel Zafira Plus 2.0 CDTI: Requiem za obývák na útěku

Říká se, že kdo si koupí nějaké MPV, dává světu najevo, že už splnil svoje společenské povinnosti, zasadil strom, zplodil potomka a čeká na smrt – u některých modelů se pod to můžeme podepsat, ale u Zafiry si tím po týdenním testování nejsme jistí. Na první pohled jde o typický rodinný koráb, designově sjednocený s ostatními modely značky a jelikož jde o Opel, tak i tradičně konvenční. Moderní MPV (naštěstí) příliš nevynikají extravagantním designem, mohl by se pak totiž narodit další Pontiac Aztek nebo Fiat Multipla, a to vážně už nechceme.

Zafira přeci jen zaujme vpředu – adaptivními diodovými světlomety, které mění šířku světelného kužele podle rychlosti nebo přisvicují do zatáčky. Jde rozhodně o techniku, která stojí za to a dostanete ji už v základu sedmimístné varianty za akční cenu 571 990 korun. Za zmínku stojí také integrovaný nosič jízdních kol vzadu, nemusíte si hyzdit auto tažným zařízením, stačí ho jen vysunout, bicykly upevnit a vyrazit.

Několik překvapení skrývá kabina auta, především obří čelní sklo protažené do střechy a stíněné posuvnou stropnicí je doslova „WOW“! Už žádné sklánění hlavy na semaforu nebo omezený výhled nahoru. Panoramatické okno však doporučujeme pojistit, za nové totiž zaplatíte bez výměny 14 530 korun s daní. Výhled neomezují ani sloupky, vpředu jsou ještě robustní okénka a celkové široké prosklení spolu s dlouhou palubní deskou navodí pocit královské prostornosti.

Zdroj: Jan Majurník

Další bezvadný prvek máte pod zadnicí, ergonomické vyhřívané sedačky jdou nastavit na posez jako v autoškole (včetně hlavové opěrky), proto se dálkové trasy nesou na vlnách pohody, i když valíte monotónním dálničním tempem kupředu. Výrobce myslel i na takové detaily, jako je měkčení plastů středového tunelu, tedy místa, kde si opíráte pravé koleno a kde bývají u spousty aut nepohodlné tvrdé plasty. Opel však není jediný, ještě lépe to vyřešili inženýři japonské Hondy u modelu CR-V, kteří na inkriminované místo nainstalovali malý polštářek. Vývojáři Opelu však odflákli ovládací páčky pod vyhřívaným volantem, jsou to spíš takové „klacky“ bez špetky ergonomie a kazí celkový dojem z německé propracovanosti.

Samotný infosystém uvnitř 7palcové dotykové obrazovky grafikou nijak neoslní, navigace sice umí zobrazit spousty bodů zájmu a aktuální dopravu, nicméně na komunitní Waze nebo Google mapy zdaleka nemá. Naštěstí systém podporuje mobilní rozhraní Apple CarPlay a Android Auto, hned pod rádiem je výklopná přihrádka s USB portem a odkládací prostor i pro široké telefony. Displej se hodí také pro zrcadlení obrazu ze zadní parkovací kamery, přehrávání videí nebo prohlížení fotek.

Interiér přináší velkou variabilitu – kam kouknete, tam přihrádka nebo odkládací prostory (až 34 míst). Středový tunel nabízí kromě loketní opěrky také držák nápojů a pod ním ještě krytou úložnou schránku. V druhé řadě budou mít dostatek životního prostoru i dospělí lidé a třetí řada je tradičně určena dětem nebo osobám menšího vzrůstu. Samotná sedadla jsou variabilní, sklopná, takže se dá Zafira použít jako stěhovací dodávka nebo sedmimístný minibus. Volitelné příslušenství pak zahrnuje například dělicí mříž pro psa, flexibilní stolek nebo střešní box.

Zdroj: Jan Majurník

Obývák na útěku je ještě jedním z posledních modelů, který vznikl bez účasti nového majitele značky Opel – koncernu PSA. Pod kapotou tak pracuje dvoulitrový čtyřválcový turbodiesel s výkonem 170 koní, který kooperuje se šestirychlostním automatem – vhodná komfortní kombinace na dlouhé klidné cesty. I přes svoji provozní hmotnost v rozmezí od 1 760 do 1 815 kilogramů umí být auto svižné, může za to točivý moment 400 Nm dostupný od 1 750 otáček za minutu a přenášený na přední kola.

Diesel je slyšet hlavně za studena, typické traktorové chrochtání vás ujistí, že tenhle agregát bez systému stop/start spaluje naftu. Po zahřátí míra hluku klesá a motor se ozve zabrumláním jen ve vyšších otáčkách, při zátěži nebo plném podřazení – kickdownu. Pohonná jednotka si v průměru řekne o papírových (WLTP) 7,5 – 7,1 litru paliva na sto, my však jezdili kombinovaně za sedm litrů. Sportovní vyžití tady nehledejte, vzhledem k absenci dynamického jízdního režimu je převodovka při ostřejší jízdě zmatená, nicméně rodinný koráb si nekupujete na blbnutí, ale pro praktické využití.

Opel Zafira je pořád jenom MPV, byť povedené, praktické, flexibilní, ale pro někoho stále trochu nudné. Rodinně smýšlející řidiči by měli zbystřit, vzhledem k tomu, že PSA přímého nástupce Zafiry nechystá a bude možnost si koupit pouze minivan Zafira Life (převlečený Peugeot Traveller, Citroën SpaceTourer a Toyota Proace). Čas na pořízení jednoho z etalonů víceúčelových vozidel nastal právě teď. Milovníci řízení a výkonu se mohou asi jen modlit, možná za finální edici v ardenské modři, s benzinovým přeplňovaným dvoulitrem a emblémy OPC. Tak auf Wiedersehen, Zafira…