Dlouhodobý test Peugeot 508 SW: Konečně sníh
Zdroj: archiv redakceTak konečně jsem se dočkal sněhu, a pokud i vzpomenete na jeden z mých minulých článků, tak víte, že jsem sníh zmiňoval v rámci zájmu o to, jak bude dlouhodobě testovaná pětsetosmička fungovat na sněhu s plným kufrem. Zvědavost totiž pramenila ze zkušenosti s jinak skvělým Fordem Mondeo, se kterým jsem jel kdysi na hory a měl určité obtíže s přilnavostí na zadních kolech.
A také se Škodou Superb Kombi, tuším že to byla benzínová osmináctistovka s turbem, kdy jsem měl plně naložené auto zaparkované podélně u chodníku v mírném kopci a s plným zavazadelníkem se nešlo od obrubníku odlepit. Přední kola, mírně vytočená (dopředu to nešlo – další parkující auta) nedokázala auto z mezery vytáhnout.
Peugeot 508 velká fotogalerie
Takže jsem 508 naložil a vyrazil na hory s tím, že se právě na jízdu na sněhu zaměřím. Nejsem zase takový blázen, abych jen tak z hecu postavil auto na skluzavku a pak si stěžoval, že na namydleném ledu nejede. Takže žádné vylomeniny, ale reálné podmínky, bezpečné, do kterých bych se normálně vydal, třeba s rodinou.Když jsem vyrazil na cestu, tak jsem se při posunování po parkovišti přepnul režim převodovky na sníh, omezil jsem tak otáčky, které by kola zbytečně zbavovaly přilnavosti, a rozjezdy absolutně bez potíží. Peugeot je obutý do „obyčejných“ zimních pneumatik, tím myslím žadné Nokiany s hroty, ale Semperity, a nutno říct, že fungují podle očekávání. Tedy v odpovídajících rychlostech a na běžných převýšení drží stopu, na sněhu nekloužou, na ledu samozřejmě k prokluzu dojde.
Dálnice? Nebyla zasněžená, takže jsem jel po suchém asfaltu a připomněl jsem si, že se mi 508 jízdně celkem líbí, ale že mi podvozek přijde tak nějak „lacině“ nastavený, vzhledem ke komfortnímu stylu auta bych uvítal měkčí pružení, nebo spíše nějaký sofistikovanější mechanismus s měchy či adaptivními tlumiči.
Na horách jsem jezdil jen a pouze na sněhu a pokud bych si chtěl zkrátit práci s psaním tak prohlásím, že se 508 nijak nelišila projevem od jiných srovnatelně velkých kombíků, jednou jedinkrát jsem cítil, že dochází ke ztrátě adheze, a to když jsem najel na kopec, který byl poměrně strmý jak v přímém směru, tak se svažoval napříč. Pak auto trochu začalo klouzat do strany, ale jen proto, že jsem v této situaci zkoušel zatáčet. Stačilo srovnat kola a vše bylo v pořádku.
Ano, navzdory prohlášení, že nebudu s autem dělat skopičiny, jsem jedno využil zasněženého parkoviště a v noci v klidu a beze svědků zkusil auto rozjet natolik, aby se utrhla všechny kola. Předpokládal jsem, že auto půjde po přídi ven a pak se, pokud podržím plyn, přehoupne zadek. Čekal jsem nezáludnou nedotáčivost s přechodem v přetáčivost, nulovou zábavu, tradiční projev auta, které nemá roztahovat při klouzání pusu do rohlíku a mé očekávání se naplnilo.Všiml jsem si jednoho detailu, při přepnutí do sportovního režimu převodovky občas dojde k vytočení motoru a otáčky pak nechtějí samy padnout, ve většině případů jde o optimální chování v rámci dynamické jízdy, ale občasně k tomu ale dojde ve chvílích, kdy není potřeba, aby byl motor vytočen do komatu. Pak je třeba situaci zklidnit manuálním přeřazením nebo přechodem do normálního módu. Zatím jde o případy v řádů počtu prstů jedné ruky, budu sledovat v dlouhodobějším horizontu a pokusím se odhalit, zda jde o chybu, poruchu a nebo nepřiměřené naladění řazení.
Ještě něco málo ke spotřebě. Do auta jsem naložil celou rodinu, plus dva velké psy, plus kompletní lyžařskou výbavu pro tři lidi a zásoby a další zavazadla pro trojici lyžařů na týden, a s takto naloženým autem se apetit ustál na 8,5 litrech nafty. Jde o průměr šedesáti kilometrů dálnice, sta kilometrů po okreskách a padesáti kilometrů na silnici druhé třídy. Vzhledem k vysokým teplotám pod nulou, zatížení auta a dynamice jízdy myslím, že spotřeba je v pořádku.
DOPORUČUJEME: 5 pravidel pro jízdu na sněhu
Závěrem poděkování za spolupráce vám, čtenářům, tedy přesněji Filipovi, který mi pomohl vyřešit záhadu zapuštěných stěračů tak, jak jsem o tom mluvil před časem, když jsem si stěžoval, že se neumím při mytí dostat pod stěrače a kompletně umýt přední sklo.
Filip mi napsal, že „v článku na Autowebu jste nevěděl, jak „zvednout“ stěrače. V určitém (krátkém) limitu po vyndání klíčku ze zapalování nebo jen vypnutí (to nevím jistě), stačí zvednout páčku ovládání stěračů do aktivní polohy a stěrače se otočí o devadesát stupňů, kde je lze zvednout a vyčistit sklo.“ Takže z mé strany díky, hned to vyzkouším, doufám, že návod bude fungovat a že se s tím popasuju, i proto, že „náš“ Peugeot nemá klíček, ale startovací tlačítko.
Filip Rakovan
