Kia Sportage 2.0 CRDi 4×4 (2014)

Atraktivní vzhled je u Sportage už tradicí, jak na tom je ale auto s pohonem všeh kol a (široko daleko v rámci konkurence) nejsilnějším dvoulitrovým turbodieselem?
  • Dynamika 7

  • Chování na silnici 7

  • Provozní náklady 7

  • Praktičnost 7

  • X-Factor 6

  • Celkové hodnocení 6.8

RADOSTI
Dynamika motoru, jízda mimo zpevněné komunikace, prostor v kabině

STAROSTI
Mělký zavazadelník… vážně nic víc?

I když jsem měl vždy v dětství rád v časopisech kvízy typu najdětě pět rozdílů, u Kia Sportage bych odlišnosti mezi faceliftem (auto které máme na test) a předchozí specifikací, netroufl. Pokud se nepletu, tak je tady zřejmě jiný design přední mřížky chladiče, snad jiné žebrování v typicky tvarovaném tygřím nose, ale ruku do ohně bych za to nedal. A za další designové změny už vůbec ne, vážně nevím a popsat je nedokáži. Což ale zase není mým pohledem až tak podstatné, s ohledem na přístup „proč měnit něco, co funguje.“ Kia Sportage byla vizuálně atraktivní před faceliftem a a je atraktivní i po něm.


V kabině jsou tuším také dílčí zlepšení, posilovač řízení s nastavitelným účinkem, přístrojovka a její uspořádaní ukazatelů. Chcete další? Nemohu sloužit. Ale co určitě mohu a musím, je pochválit Sportage za její vnitřní prostor, který je vážně velmi vzdušný. Než abych studoval v teoretické rovině jednotlivé položky a detaily tiskových materiálů a popisoval mezigenerační diference, pojal jsem test ryze prakticky a vyrazil na výlet. Ve složení čtyř dospělých, jednoho dítěte a s tomu odpovídajícím množstvím zavazadel. Na předních sedadlech si nemohl nikdo, ani řidič (já), ani spolujezdec (robustní chlapík nezanedbatelné postavy) stěžovat, na zadní sedačce to bylo o chlup horší, ale jen proto, že se dvě dámy se musely o svůj prostor dělit s masivní dětskou sedačkou. Ale dalo se, chtělo to hlavně zvládnout logistiku, kdo nasedá jako první a kdo se také a v jakém pořadí poutá bezpečnostním pásem. Při nesprávném postupu došlo k tomu, že někdo už seděl přikurtovaný, a druhý se nemohl dostat k přezce pásu.

Rozdíly u vzhledu objeví jen Sherlock Holmes. Sportage vypadá stále dobře.

Zavazadla? Tašky, oblečení, boty na turistiku na přezutí a velká koloběžka, to vše se vešlo do zavazadlového prostoru s kapacitou 465 litrů. Rozměrný, široký kufr s dostatečně velkým vstupním otvorem, ale mohl být méně mělký a byl bych spokojenější. Na druhou stranu stranu pod podlahou se ukrývala plnohodnotná rezerva, což je pro mne jako pro řidiče vždy dobrá zpráva, lepší než najít pod přepážkou sadu na dofukování. Možná také rezervní kolo napovídá, že se Sportage nebojí vyrazit, i s rizikem šrámu či proražené pneumatiky, do terénu.

Já jsem do terénu vyrazil, i s plně obsazenými sedadly. Začalo to vesnickou okreskou, pak panelovou cestou mezi poli, pak cestou mezi poli bez panelů. Pak udusanou lesní cestou a nakonec lesní cestou, která byla po dešti plná nánosů bahna a měkká jako tvaroh. Hluboko v lese jsem se rozhodl nepokračovat a vrátit se, ovšem ne po signálu, že by auto nedokázalo jet dál (připouštím náznak vzpoury posádky, s autem neměl obrat o stoosmdesát stupňů nic společného). A to jsem ani nepoužil žádný z „terénních“ nástrojů, kterými auto disponuje, nevypnul ESP, nespojil mezinápravovou spojku napevno, nic. Jen jsem jel.

V terénu si auto vedlo dobře. To bych spíše byl kritický k chování na silnici, tedy přesněji řečeno na té cestě složené z panelových desek. Jakkoli je Sportage evidentně pohodlnější než v minulosti, tak na ostrých zlomech jsem vnímal tvrdší rány do podvozku. Být malinko plavnější, a bylo by to ono.

Zpět ale na silnici, na hladkou silnici, a tam si Sportage vedla výtečně. Žádné velké náklony v zatáčkách, posádka, obvykle nespokojená s nakláněním velkých SUV (a třeba zcela nekompatibilní s korábem typu Range Rover) byla spokojená, žádný kinedril. A spokojený jsem byl i já. Auto jelo čitelně, předvídatelně, jistě, pokud došlo k připojení zadních kol, tak bez nepříjemného trhnutí nebo jiné negativní souvislosti. Jízdní projev podle mne zcela odpovídal SUV v dané kategorii a dané ceně. Tohle není konkurent pro BMW X3, ani pro Ford Kuga, které jsou znatelně nákladnější. V porovnání například s Renaultem Koleos je to Kia, která má podle mého na silnici více vybrané chování.

Motor a převodovka… Šestistupňový manuál, přesný, plynulý, pohodlný, vedl hnací sílu na všechna čtyři kola od dvoulitrového turbodieselu s výkonem 184 koní, což je dost v porovnání s přímou konkurencí. Sportage nepůsobila pomalým dojem, spíše naopak. Abych citoval kolegu Huga, se kterým jsem se o auto dělil, tak prý „motor táhnul tak jako slušně, víc než dostatečně.“ A já nemohu než souhlasit. Hugo se ještě zmínil, že „se špatně s autem rozjíždí vlivem kombinace měkké a necitlivé spojky spolu s otupělou odezvou na plyn. Motor zhasl i několikrát za den, než si člověk pořádně zvykl,“ já ale takovou zkušenost nemám. Spojka mi nevadila a auto mi ani jednou nezhaslo. Nebál jsem se ale – na diesel trochu nezvykle – motor hned odspodu vytáčet a nedat mu tak šanci zhasnout.

Motor je silný, kultivovaný. Auto je příjemně odhlučněné, působí jistě, seriózně.

Vlastně vůbec jsem se ke Sportage choval ostřeji, a auto to bralo, řekl bych, že „můj“ styl k vozu seděl, tedy přímočarý, dynamický. S čímž ale také nutně musí souviset spotřeba, která se nemohla blížit tabulkovým šesti litrům. Jezdil jsem za nějakých osm, devět litrů. Vzhledem ke stylu jízdy to považuji za odpovídající hodnotu. Pokud bych se měl zmínit o výbavě, tak tady bylo asi všechno, co jsem mohl potřebovat, vyhřívaná sedadla (zřejmě i vzadu, jedna z cestujících hovořila o tom, že ji něco hřeje od zadku – tak doufám, že nešlo o nějaký nejapný vtip), postrádal jsem jen navigaci, kterou jsem ovšem lehce nahradil tou, kterou mám v mobilu, takže ke stížnosti nebyly důvody.

Verdikt
U verdiktu cítím určitou rozpolcenost. Auto jako takové hodnotím jako velmi dobré. V pořádku i s ohledem na jeho jednotlivé detaily a části. Motor silný, podvozek příjemný, kabina pohodlná, kufr dostatečný, design atraktivní a cena příznivá – v základu za méně než půl milionu, v naší verzi za necelých sedm set tisíc. Ale…! Nutno říct, že já bych si asi Kia Sportage nekoupil a to z jediného důvodu, nevzpomněl bych si na ni při myšlence na rodinné SUV. Za což asi mohu vinit hlavně samotnou značku, v rámci mediální masáže bych si spíše vybavil bratrské Hyundai ix35 – pečlivěji propagované, pro mne osobně ale méně atraktivní. Nicméně zájemce po sportovně akcentovaném, rodinném, „levném“ SUV, který se nenechá zviklat nabídkou přímé či méně přímé konkurence, dorazí k prodejci Kia a rozhodne se pro Sportage s nejsilnějším naftovým dvoulitrem, nebude podle mého názoru, odjíždět v případě koupě zklamaný. Právě naopak.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukcečtyřválec
Palivonafta
Plněnípřeplňování turbodmychadlem
Zdvihový objem (cm3)1995
Převodovkašestistupňová manuální
Poháněná kolavšechna čtyři
Podvozek
VpředuMcPherson s vinutými pružinami a zkrutným stabilizátorem
Vzaduvíceprvkové zavěšení s vinutými pružinami a zkrutným stabilizátorem
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)135/184 v 4000
Točivý moment (Nm)383 v 1800 - 2500
0-100 km/h (s)9,8
Nejvyšší rychlost (km/h)194
Spotřeba paliva (l/100 km)6,0
Objem nádrže (l)58
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4440
Šířka (mm)1855
Výška (mm)1630
Rozvor náprav (mm)2640
Provozní hmotnost (kg)1600
Zavazadlový prostor (l)465
Ceny
Základní cena modelu449 980 Kč
Základní cena test. verze694 980 Kč
27.5.2014 9:10| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist