Citroën C4

Nejsilnější stránkou Citroënu C4 je design, který je vedle ostatních konkurentů v této třídě (Golf, Astra, Focus, ale i příbuzná 307) určitě nejsvěžejší, obzvláště v podobě třídveřové verze, Citroënem poněkud osobitě nazývané Coupé. Na tomto závěru se shodnou skoro všichni, kdo se s C4 poprvé setkají.

Pokud jde o ten termín Coupé, normálně platí, že když to má dvě dveře pro cestující a třetí zadní jsou výklopné, je to hatchback. Pod pojmem kupé mají všichni zažité něco na způsob dvoudveřového BMW 3. Citroënu je ale třeba nechat to, že se při rozlišení pětidveřové a třídveřové verze opravdu snažil, a to hlavně v zadních partiích, které jsou u klasického hatchbacku zakulacené ve stylu Leonu nebo Focusu, ale u Coupé je celá záď pohledově zkosená v negativním úhlu, má přídavné křídlo a svým prosklením připomíná Mercedes Sport Coupe nebo Audi A2.

 Z předního pohledu přebírá C4 nové řešení továrního znaku, zabírajícího celý prostor mezi čelními světly. Dalším jasným poznávacím znakem jsou samotné podlouhlé a zalomené světlomety, zasahující až hluboko do blatníků. Zadní světla mají vertikální uspořádání, které můžete vidět na řadě současných aut, od Hondy Stream až po Focuse.

Citroën C4 fotogalerie – vše co potřebujete vidět

 Interiér je zajímavý hned několika položkami najednou, i když ta nejchytlavější je bezesporu volant, který má jako první v historii pevný střed. Jako hlavní důvod uvádí Citroën výhody pro řešení airbagu, ale stejně tak je lehké se dovtípit i toho, že jde o marketingový tah, zamířený na všechny progresivní zákazníky, a také o kývnutí směrem k odkazu nadčasového DS19, nejznámějšího a také nejuctívanějšího Citroënu všech dob, slavícího letos padesáté výročí. DS sice neměl pevný střed volantu, ale za to měl jen jedno úzké rameno, což by bylo i dnes neméně revoluční a z bezpečnostních důvodů koneckonců i nepoužitelné. Citroën má na svébytné nápady jakýsi patent a když se tohle řešení objevilo v konceptu Airdream, byla jen otázka času, kdy se objeví v sériovém modelu.

 Uvnitř si okamžitě všimnete dalších dvou věcí – zaprvé toho, jak dobře se vám v nových sedačkách sedí a zadruhé středového LCD displeje, o kterém se záhy přesvědčíte, že je průsvitný a že si můžete sáhnout na jeho zadní stěnu. Je zhruba půl centimetru tlustý, dostatečně velký na to, aby byl čitelný i ze zadních sedadel a po obou stranách sevřený černými panely se všemi klasickými kontrolkami. Ukazuje hlavně rychlost, zobrazující se velkými digitálními číslicemi, jejichž tvar kopíruje jak ohyb krytu nad displejem, tak i profil střechy celého auta.

 C4 vstoupí na trh během čtrnácti dnů s kompletní řadou motorů, začínající u pětidveřové verze i u Coupé na benzínovém 1,4 l a turbodieselovém 1,6 HDI. Podle očekávání bude mít pětidveřová verze v nabídce více motorů (celkem šest), zatímco Coupé jich bude mít jeden méně. Až na jednu výjimku (čtyřstupňový automat u 1,6i) jsou všechny převodovku manuální a pětistupňové. Úvodní cena obou verzí se pohybuje kolem 400 tisíc korun.

 Klasická C4:

1.4i 16V 90 koní, 410 000 Kč

1.6i 16V 110 koní, 480 000 Kč

2.0i 16V 138 koní, 575 000 Kč

1.6 HDI 16V 92 koní, 480 000 Kč

1.6 HDI 16V 110 koní, 555 000 Kč

2.0 HDI 16V 136 koní, 650 000 Kč

C4 Coupé

1.4i 16V 90 koní, 395 000 Kč

1.6i 16V 110 koní, 455 000 Kč

2.0i 16V 180 koní, 655 000 Kč

1.6 HDI 16V 92 koní, 465 000 Kč

1.6 HDI 16V 110 koní, 540 000 Kč

 Za pozornost stojí zejména dvoulitrový turbodiesel s točivým momentem až 340 Nm (známý z řady fordů, peugeotů i citroenů) a hlavně nejsilnější a nejrychlejší verze Coupé VTS se 180 koňmi.

VTS má snížený a tvrdší podvozek a spolu s většimi sedmnáctipalcovými koly lze jistě počítat i s upraveným interiérem. Z nuly na sto zrychlí za 8,3 sekundy, jeho nejvyšší rychlost je 227 km/h.

 První svežení se základním pětidveřovým modelem 1,4 l nebylo dostatečně dlouhé na to, aby odhalilo všechny plusy i mínusy C4, ale několik úvodních postřehů z dvacetikilometrové projížďky se přeci jen našlo. Nové sedačky jsou opravdu příjemné a středový displej také dobře funguje, a to i za ostrého protisvětla od slunce. S volantem je to o něco horší a jeho ovládání je přinejmenším otázka zvyku. Největší slabinou je na první dojem to, že má příliš široká a tlustá ramena a pokud ho chcete nebo zrovna chvilkově musíte držet v těchto místech, nutí vás nechat otevřenou celou dlaň a tisknout ho jen hranou palce. Jeho tvarové řešení se dá vysvětlit jen tím, že kdyby měl ramena užší, nevypadal by vedle masivního středu moc dobře. V zatáčce máte zvláštní pocit, když vám oči říkají, že se vlastně neotáčí, ale v tomto ohledu jde opravdu jen o zvyk. Předpokládáme však, že zrovna jeho řešení zůstane ještě dlouhou dobu ryze francouzskou záležitostí.

 Samotný podvozek i brzdy se na rozbitých silnicích chovají výborně a ve způsobu utlumení nerovností nezapře C4 jedno ze svých hlavních firemních kréd. Řízení s elektrickým posilovačem tradičně zaostává za klasickými systémy, ale není nejhorší a dost možná souvisí i s tím, že tenhle volant prostě musíte držet jinak. Uvidíme, co udělá ve VTS.

 Celkově je však C4 opravdu nadějné auto a ve světle minulé produkce Citroënu například ještě z minulého či předminulého roku je přímo revolučním krokem dopředu. To platí jak pro jeho vnější i vnitřní designu, tak i pro celkovou přitažlivost a odlišnost v porovnání s ostatními nabídkami na trhu.

redakce autoweb.cz