Volvo V70 D5

Jestli máte zamířeno do severského kombi se silnějším naftovým motorem, statistika říká, že skončíte právě v tomhle autě.

Mezi tímto V70 a nedávno testovaným S60 T5 byste našli řadu rozdílů, od tvaru karosérie a typu motoru až po zacílení zákazníků a zamýšlený styl jízdy. Ten hlavní rozdíl však není ani ve stokoňovém výkonovém skoku, ani v počtu dveří nebo objemu kufru, nýbrž v tom, že v našem případě nefungoval dobře u S60 podvozek Four-C, čímž se nad celým autem objevil jeden velký otazník, zatímco u V70 dělá Four-C přesně to, co se od něj očekává. Pravda, když v T5 šlápnete na plyn a necháte vytočit dvojku a trojku, V70 necháte daleko za sebou. V tomto ohledu tedy téměř nesnesou srovnání. Pokud se však na tuhle příbuznou dvojici podíváte z pohledu praxe, zjistíte, že je to spíše V70, které díky fungujícímu podvozku lépe splňuje své cíle a snáz vás přesvědčí o tom, že pokrývá všechny hlavní důvody, proč si ho lidé kupují. K solidnímu dojmu si v tomto případě pomáhá i nejvyšší možnou výbavou a zdárně dokazuje, že jestli na ní máte připravených pár set tisíc korun navíc, bezpochyby představuje ten nejlepší způsob, jak si užít plného potenciálu velkého kombi od Volva, jehož přirozenost tkví v dobrém slova smyslu převážně v mírně houpavém a vždy relaxujícím způsobu cestování. V době, kdy čtete tento test, se dostává do prodeje nová verze tohoto motoru se shodným označením D5, což v terminologii Volva znamená nejvýkonnější naftový model. Motor v testovaném autě s výkonem 163 koní se však po příchodu nové D5 bude označovat jako 2,4 D, i když na jeho kvalitách to ničemu neubírá.  Nejvíce na něm oceníte asi to, že díky pěti válcům v řadě a několika chytrým zásahům do výfukového potrubí a hlukové izolace se skoro vůbec neprojevuje klasickými naftovými zvuky. Místo toho je nahrazuje převážně jednolitým a dobře utlumeným duněním, které se kolem výkonové špičky chvilkově promění v silnější zabučení, společné všem pětiválcovým volvům. S téměř sedmdesátilitrovou nádrží a reálnou spotřebou pod osm litrů na sto kilometrů vychází u V70 dojezd 850 km. Vzhledem k hmotnosti a přidanému tření v podobě pohonu všech kol se i s ručně řazenou převodovkou nedostanete s tímto motorem na takové jízdní výkony, které by ve vás vzbudily obdiv, nebo alespoň patřičné sebevědomí pro hbité předjíždění. Možná před čtyřmi pěti lety, ale ne dnes, kdy začínají silné německé turbodiesely převracet naruby dosavadní měřítka. Právě jim se má přiblížit nová a silnější verze D5. Na druhou stranu se ale i s tímhle vyrovnává Volvo po svém. Sedačky jsou totiž tak poddajné, řízení tak lehké a volant tak velký, že k podobným myšlenkám se při jízdě ve V70 musíte spíše nutit. Zde totiž dostáváte přesně ten typ auta, ve kterém si na dálnici držíte svých stálých sto padesát, hrajete si s výborným ovládáním rádia, předpisově si kontrolujete zrcátka a levý pruh velkoryse přenecháváte všem ostatním, kteří ještě neprohlédli a zbytečně se stresují svým soukromým závodem o čas. Velký podíl na úspěchu má v tomto případě systém elektronického odpružení Four-C. Má dvě polohy, komfortní a sportovní, a i když není mezi nimi zas tak velký rozdíl, to hlavní je, že na obě se celé auto chová civilizovaně a vyspěle.Dnes už se asi nedovíme, proč měl totožný systém u S60 T5 tak hrubé projevy, zatímco ve V70 splňuje v obou režimech všechny vytyčené cíle. Ve výsledku ale udělal z V70 auto, kterému se daří plnit přesně to, co od něj v komfortu a odfiltrování nerovností na silnici cestující očekávají, a to se o našem S60 říct nedá. Pohon všech kol s viskózní spojkou Haldex nemá v tomto ročním období takový význam jako v zimě, ale i na suché silnici vám podvědomě dává hřejivý pocit, že máte zaručenou jistou výhodu, jakmile se podmínky jakkoli změní. Vzhledem k rozměrům, váze a sedmnáctipalcovým pneumatikám 225/45 nemůžete od tohoto motoru očekávat, že dá pohonu všech kol možnost k vyraznějším projevům, alespoň ne na suché silnici. Přesto ale o něm víte, hlavně v ostrých serpentinách projížděných na dvojku, kde se o něm dovíte zvýšenou nedotáčivostí. Opět ale platí, že V70 vás k rychlé jízdě ani trochu nenutí a pohon všech kol se zde objevuje opravdu jen jako záložní řešení na dobu, kdy napadne sníh.  Hlavní myšlenka celého auta je totiž úplně jinde. Od první chvíle, kdy si zalíbíte hranaté tvary, které se v podstatě nezměnily už několik desítek let, usednete do výjimečně příjemných sedaček a vystoupíte odpočatí po několikahodinové cestě, pochopíte, že je mezi auty stále značka, která si hraje na svou vlastní tradiční notu. Každá automobilka se snaží co nejvíce povznést svou individualitu, ale Volvu to jde s jeho nevtíravými způsoby obzvlášť dobře. Celkové hodnocení: S fungujícím podvozkem Four-C a pohonem všech kol se z každého velkého Volva, nejen z V70, stává všestranné a příjemné cestovní auto.

Marek Nastoupil

11.7.2005 12:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist