Honda Legend 3.5

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Automobilka Honda má slavnou minulost. Jako spousta ostatních se ale v průběhu posledních desetiletí dvacátého století dostala do propadu – její auta byla většinou nezáživná a přestože kvalita výroby byla převážně na výši, o nějaké velké konkurenceschopnosti na evropských trzích se mluvit nedalo.

I tímto obdobím se ale jako červená nit táhne jedna důležitá vlastnost. Honda byla vždycky průkopníkem nových technologií a když se jí něco povedlo, většinou to fungovalo spolehlivě a dlouho. Stačí si vzpomenout na motory VTEC, které udělaly legendy z modelů s označením Type-R, nebo na supersportovní NSX, která se vyráběla spoustu let a i na konci svého života byla stále tak dobrá, že její odchod oplakávaly spousty věrných fanoušků.

Ale nebyly to jen supersporty. I obyčejný Civic šesté (tedy předminulé) generace měl zadní nápravu s výrazně elastokinematickými vlastnostmi dávno před Focusem, navíc přední náprava byla lichoběžníková (na rozdíl od v této kategorii rozšířeného MacPhersonu) a poskytovala autu ještě lepší jízdní vlastnosti. Škoda, že současná osmá generace už má obě nápravy zase konzervativní.

Minulá generace Hondy Legend do tohohle schématu zapadá. Byla sice kvalitně postavená, ale vzhledově byla tak konzervativní a nudná, že si na ní dnes vzpomene jen málokdo. Navíc se po skončení její výroby neobjevil žádný nástupce. Jenže to právě automobilka procházela evolučním skokem. Vzápětí se objevil vynikající Jazz, po něm skvěle hodnocený Accord a pak samozřejmě extravagantní nový Civic.

Nový Legend vypadá, jako by ho vyrobili úplně jinde. Extravagantního na něm nenajdete vůbec nic, právě naopak. Jestli existuje definice konzervativního sedanu, bude vypadat velmi podobně. Upřímně řečeno, pro spoustu lidí to bude pádný důvod, proč si tuhle Hondu nekoupit. Dnešní doba přeje individualitě a Legend přichází bojovat do hodně tvrdého segmentu. BMW řady 5, Audi A6, Mercedes třídy E ale i Lexus GS, to jsou hodně silní soupeři, kteří kromě výborné techniky nabízejí i osobitý design a možnost odlišit se.

Jenže ne každý po takové odlišnosti touží. Spousta lidí naopak nechce svým autem okolí provokovat, nebo se jim zkrátka umírněný design zamlouvá. Pokud jste ochotní dát milion a půl spíš za Legend, než za GS300, jste právě tím typem zákazníka, který Honda hledá. Na druhou stranu, abych byl spravedlivý: za milion a půl sice seženete i nějaké to Audi, nebo BMW, ale na rozdíl od Hondy si u nich budete muset velmi výrazně připlatit za nadstandardní výbavu, protože tyhle automobilky mají auta v základu prakticky úplně holá. Legend má naopak v základní výbavě skoro všechno. Xenony, duální klimatizaci, navigaci, couvací kameru, kožené čalounění, automatické stěrače, hlasové ovládání, vyhřívaná a ventilovaná sedadla… zkrátka všechno.

Ještě větším prodejním argumentem je ale technika, napěchovaná pod karoserii. Nebudu moc přehánět když budu tvrdit, že Legend je jedním z technicky nejpromakanějších sedanů dneška. Většina pozornosti se točí kolem podvozku SH-AWD, neboli Super Handling All Wheel Drive. Chytrý pohon všech kol je zcela určujícím prvkem jízdních vlastností Legendu. Systém počítačem ovládaných spojek dokáže poslat až 70% celkového výkonu nejen na přední, či zadní nápravu, ale také na vnitřní, či vnější kolo. Společně s přední nápravou z dvojitých lichoběžníků a zadní víceprvkovou nápravou to znamená až překvapivě stabilní chování v rychle projížděných zatáčkách, ale i při rychlé jízdě po dálnici. Auto je prostě ledově klidné a pokud nečekáte zázraky, podvozek dokáže nabídnout i trochu té sportovní jízdy. Stačí ho ve vysoké rychlosti poslat do zatáčky a kochat se tím, jak systém pošle výkon na vnější zadní kolo. Po nedotáčivosti v té chvíli nezbude ani stopa, ale nedočkáte se ani nechtěného přetáčivého smyku.

Až potud to všechno vypadá velmi dobře a když si navíc přečtete, že vidlicový šestiválec má výkon slibných 295 koní, nejeden příznivce sportovních sedanů si začne mnout ruce. Jenže každá mince má dvě strany a složitý systém pohonu všech kol něco váží. Oprava: váží docela dost. Celé auto má 1920 kg, což opravdu není málo. Pro srovnání, takové Audi A6 má zhruba o dva metráky méně.

Motor navíc nemá nijak zázračnou porci točivého momentu. Ten vrcholí hodnotou 351 Nm ve vysokých 5000 ot./min. Výsledkem je, že v nízkých otáčkách auto příliš netáhne a pokud si chcete užít nějaké té sportovní jízdy, nesmíte nechat motor spadnout pod 3500 ot./min.

A to je další problém. Jak už jistě tušíte, takový způsob se negativně promítne do spotřeby. Dokonce i při jízdě přesně na dálničním limitu mi palubní počítač ukazoval hodnotu kolem jedenácti litrů, jakmile jsem vjel do vnitřní Prahy, spotřeba stoupla mezi 12 a 14 litrů a při zmíněné ostřejší jízdě není výjimkou hodnota kolem osmnácti litrů. A takhle žíznivý není ani osmiválec v BMW 540i…

Nakonec jsem si nechal ještě několik elektronických systémů, které Legend zákazníkům nabízí. Adaptivní radarový tempomat, které udržuje stálou vzdálenost od vpředu jedoucího vozu, už není žádnou převratnou novinkou, ale nevím o žádném autě, které by ho mělo v základní výbavě. Další užitečnou bezpečnostní hračkou je systém CMBS, který dokáže rozeznat nevyhnutelnou kolizi a aktivuje brzdy, aby zmírnil její následky.

Úplně nejzajímavější systém si ale bohužel zatím vyzkoušet nemůžeme a já se také musím omluvit za to, že ve videu tvrdím opak. Jde o sytém, který pomocí kamer sleduje jízdní pruh a aktivně pomáhá řidiči udržet vůz přesně v jeho prostředku. Budiž mi omluvou, že jsem před natáčením videa s autem nebyl na dálnici a neměl šanci to vyzkoušet. Skutečnost je taková, že Honda má systém zatím naladěný jen pro auta s pravostranným řízením. Nicméně na adaptaci pro zbytek světa, kde se jezdí na správné straně, se už pracuje.

Mám pocit, že Legend je určený pro zákazníka, který naprosto přesně ví co chce. A to, co chce se zrovna shoduje s tím, co Legend nabízí. Někteří soupeři dokáží nabídnout víc prostoru, dynamičtější jízdu s nižšími provozními náklady, nebo zajímavější design. Za nejpřímějšího a také nejtvrdšího soupeře považuji Lexus GS300. Za stejné peníze má skoro stejnou výbavu, přestože pohon všech kol a pár nejnovějších elektronických systémů nabídnout neumí. Zato je ale designově velmi povedený, prostornější a úspornější.

Honza Koubek

Měření a technické údaje