Znáte černý led? Chladné a vlhké počasí snadno změní silnice v kluziště

Aktuálně by řidiči měli ve zvýšené míře pamatovat na nebezpečí vzniku ledovky v důsledku padajícího mrznoucího deště, mrholení či usazování mlhy při teplotách vzduchu blízkých nule stupňů Celsia.
tires_for_el_cars_tesla_08-1100x618.jpg Zdroj: Nokian

Nebezpečí hrozí tam, kde srážky padají na promrzlou silnici. Teplota okolního vzduchu přitom může být i plus tři stupně. Řada automobilů je dnes vybavena ukazatelem teploty okolního vzduchu, jeho čidlo však bývá umístěno několik decimetrů nad vozovkou. Takže při plusových teplotách blížících se nule a vlhkém počasí či při jízdě po navlhlém povrchu raději opatrně. Nebezpečí hrozí od soumraku do svítání, ale také za dne v místech s celodenním stínem, v blízkosti velkých vodních ploch či na mostech.

Silnice pokrytá náledím se lehce může změnit v hladké kluziště. Přilnavost pneumatik k povrchu může ve srovnání se suchým povrchem klesnout jen na jednu desetinu. Adekvátně tomu se prodlouží brzdná dráha. Pokud například z devadesátky na suché silnici zastavíme na 70 a na mokru na necelých 90 metrech, na náledí budeme potřebovat bezmála čtvrt kilometru. V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení, předvídat. Snižovat rychlost jízdy je třeba s dostatečným předstihem a pedál brzdy ovládat s citem.

Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. „Nejen pro délku brzdné dráhy, ale i pro odstředivou sílu při jízdě obloukem platí, že se zvyšuje s kvadratickou závislostí na rychlosti jízdy. Pojede-li tedy řidič namísto čtyřicetikilometrovou rychlostí osmdesátkou, ze zatáčky ho bude vytlačovat nikoliv dvojnásobná, ale čtyřnásobná síla. Nejlepší jezdeckou taktikou je proto dostatečně zpomalit ještě na rovném úseku, zatáčku se snažit projet, pokud to její tvar jen trochu dovolí, s konstantně natočeným volantem. Jakékoliv prudké manévry s volantem se mohou zle vymstít. A pamatovat je dobré i na možné chyby ostatních. Více než kdy jindy se vyplatí defenzivní styl jízdy,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Pokud řidič ví, že jede po náledí, zpravidla se pohybuje s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné ale je lokální náledí, se kterým nepočítáme. Za současného počasí můžeme po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu nečekaně narazit na úsek, kde to je namrzlé. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může na podchlazené vozovce vznikat ledová vrstvička i na mostech. „Námraza bohužel často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ varuje Budský.

Na namrzlé vozovce více než kdy jindy musíme dbát na dostatečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Obecně by měla odpovídat úseku ujetému během dvou vteřin jízdy. Na namrzlém povrchu se vyplatí přidat alespoň ještě jednu vteřinu. Šance bezpečně zvládnout nepředvídatelné chování před námi jedoucího řidiče je na náledí výrazně nižší. Předvídavost se vyplatí i na dálnicích. Vrstvička černého ledu stojí za nejednou vážnou řetězovou havárii. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující. Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru.

Při smyku hlavně zachovat chladnou hlavu. Hlavně nezpanikařit. Auto buď neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici (jedná se o tzv. nedotáčivost), nebo naopak zatáčí až moc, zadek vozidla se nás snaží předběhnout (tzv. přetáčivost). V prvém případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat a ani nebrzdit. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme.

Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat. Opět je třeba počínat si jemně. Jinak zadek vozu překývne na druhou stranu. „S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér. I ten však bude potřebovat k bezpečnému zvládnutí situace na vozovce více místa než obvykle. Moderní asistenční systémy sice obecně pomáhají, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ uzavírá Roman Budský.

7.1.2020 9:05| autor: Tomáš Malík | zdroj: Vize 0

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist