Petr Horák o Velké ceně Maďarska

A o svém komentování.

Všichni ke 13. GP letošní sezóny odjížděli s jasnou představou scénáře, který za ta dvě desetiletí dostal poměrně jasnou a neměnnou podobu. Jenže jako by se Hungaroring rozhodl svou kulatou Velkou cenu oslavit způsobem, jež by jej zařadil mezi dějiště “dospělých” a zajímavých závodů. V první řadě počasí, ale ve finále také průběh závodu samotného nabídly takovou podívanou, že se o tom asi bude dlouho mluvit.

Z pohledu průběhu obou šampionátů se toho zase až tolik nezměnilo, Michael Schumacher se posunul k Fernandu Alonsovi o jeden bod, Ferrari k Renaultu o tři. Hlavní role tentokrát ale v závodě hráli jiní, a to je především z pohledu diváků jen a jen dobře. Nebyl asi nikdo, kdo by nepřál ono první vítězství Jensonu Buttonovi a Hondě. Dovolil bych si oponovat těm, kteří si myslí, že to bylo vítězství darovené nebo lehké, protože řada favoritů nedojela. Spíš si myslím, že o to cennější vítězství to je za takových podmínek! Jenson se vyvaroval jakýchkoli chyb, zajel super závod a tohle vítězství si plně zasloužil.

Premiérové stupně vítězů pro Pedra de la Rosu a BMW zásluhou Nicka Heidfelda byly rovněž dost emotivní momenty a jestli jsme při přenosu s Pavlem mluvili o tom, že nám stojí chlupy na rukou (a nebylo to kvůli zimě) tak nám to věřte. Jako komentátoři, a navíc ze země, která nemá svého zástupce v F1, se snažíme být maximálně objektivní. Já osobně si vážím drtivé většiny pilotů, kteří v F1 jsou a při průjezdu Jensona Buttona cílem mnou proběhl takový zvláštní pocit “Jo, byl jsem u toho!” A hlavně jsem mu to hodně přál, stejně jako stupně vítězů pro Pedra. A abych byl upřímný, hodně se těším na příští sezónu, kdy se do závodního kokpitu vrátí Alex Wurz. Je to podobný typ pohodového člověka, kterých v paddocku bohužel ubývá.

Asi už tušíte, že se teď dostanu k tomu, co se událo hned v pondělí po GP Maďarska. Do konce sezóny se v kokpitu F1 neobjeví jedna z velkých postav F1 posledních deseti let, Jacques Villeneuve. Jeho nechtěnost u BMW došla ke svému vrcholu a Jacques se bude muset pohlédnout po místě jinde. Moc mu držím palce, aby se mu to povedlo, protože v opačném případě by F1 přišla o dalšího pilota, který se řídil instinktem. Jak je ale vidět už i na dřívějším odchodu Juana Pabla Montoyi, dnešní F1 o takové piloty nestojí. Na místo nich se tam jen vozí Albersové, Yamamotové a další protekční mazánci…

Z pohledu komentátora si asi nelze přát lepší závod, než byl ten v Maďarsku, dění na trati nenechávalo nikoho u TV ani na chvíli vydechnout… a nás taky ne. Opravdu jsme si s Pavlem tenhle závod užili, skoro celý jsme jej odstáli na nohou, což se nám přihodilo asi jen při první GP v Bahrajnu.

Petr Horák

8.8.2006 2:51
Více o tématu: BMWFerrari

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist