Z Maroka do Mauretánie

Ještě krátce k pobytu v Tan Tanu. Noční písečná bouře napáchala poměrně velké škody v bivaku, kde srovnala se zemí zázemí pro účastníky rallye. Bivakem celou noc létalo všechno možné. Hlásím se z pozice 220 45´ 051″ N a 120 28´ 494″ W (zkuste se podívat na satelitní snímek z Google maps), tedy z bivaku v mauretánském Zoueratu, kam jsme dorazili z marockého Tan Tanu. Dlouhá (414 km) spojovací etapa vedla částečně po asfaltu, částečně po písčité pistě. Z bezpečnostních důvodů jsme projeli západní Saharou, kterou si nárokují Maroko i Mauretánie, pouze v rámci spojovací etapy. Po cestě nešlo nepřehlédnout množství bezpečnostních složek, které se starají o zajištění hladkého a bezpečného průjezdu závodních vozů a motocyklů. Na hranicích nám nadšeně mávali vojáci mírových sil OSN (modré barety). Místní policisté při průjezdu městy věčně pískají a něco ukazují ve snaze umožnit závodníkům hladký průjezd. Místní obyvatelstvo nás povětšinou vnímá velmi vstřícně. Zajímavé je, že jsou všude vidět spíše mladí lidé a děti. Po příjezdu do mauretánského Zoueratu sice místní děti na některé vozy včetně obou našich Tater házely kameny, ale naštěstí nedošlo k žádnému většímu poškození. Šestá etapa byla opět velmi rychlá a dokonale prověřila zejména podvozky vozů. Opět jsme si užili drncání, s prací tlumičů jsme však vzhledem k povaze terénu přesto byli spokojeni. Do etapy jsme odstartovali jako sedmí. Ještě na startu jsme se obávali defektu. S rostoucí teplotou pneumatik však fungovalo vše zcela perfektně. Za polovinou rychlostní zkoušky jsme ztratili nějaký čas po menším problému s podhušťováním pneumatik po příjezdu k dunám. Za několik minut jsme však byli schopni pokračovat v jízdě. Ke konci etapy, když se začalo smrákat, jsme zjistili, že nám nesvítí potkávací světla. Namísto laborování na trati jsme rozsvítili dálkové výbojky Hella a v mezích bezpečné jízdy ujížděli do cíle. Dobrou zprávou je, že dočasně opravená pravá kloubová hřídel funguje. Přesto se však snažíme auto šetřit. Zítra vyrážíme do 7.etapy ze Zoueratu do Ataru, kde budeme mít v neděli volný den. Čeká nás opět písek, velbloudí tráva, štěrk a duny. S rostoucí únavou se potřeba regenerace stává velmi důležitou. Po čtyřech spojovacích kilometrech by měla následovat 542 km dlouhá rychlostní zkouška, do které budeme poprvé startovat s automobily dohromady (podle dosažených časů z předchozího dne) a nikoliv až po nich. Délka a charakter etapy budou klást velké nároky na navigaci. Ladislav Lála, LRT

Marek Tomíšek