Pačejov po 21 letech

Poprvé jsem tady startoval v roce 1985. Dojel jsem tehdy čtvrtý ve třídě A Š120LS a jestli jsem tehdy pomyslel na výhru, určitě by mě nenapadlo, že to bude trvat celých 21 let…..Pačejov, byl jako vždy velmi rychlý a tak mám radost, že jsme uspěli i na suché a rychlé trati.Na první dvě zkoušky jsme obuli mokré gumy a udělali si důležitý náskok asi deseti sekund před ostatními. Výživná byla jako vždy RZ 2, kterou pořadatel prodloužil o velmi rychý úsek asfaltu s L2 přes horizont, která mi vážně nedělala dobře. Po závodě jsme zjistili, že se jel v rychlosti přes 208 km/h. Všechny ostatní, mimo RZ 6 jsme odjeli na kombinaci suchých, tvrdých gum vepředu (Pirelli RS5) a středně tvrdých (Pirelli RS7) vzadu. Pro šestou zkoušku jsme si vezli s sebou 2 mokré v rezervě a obuli je dopředu. Udělali jsme asi dobře, protože jsme ji vyhráli a jak se později ukázalo, každá vteřinka nám byla na konci dobrá.V průběhu závodu jsme navýšili svůj náskok až na 15 sekund, ale na předposlední, sedmé RZ jsme o 12 s. zase přišli. Stalo se to proto, že jsem pravděpodobně příliš myslel na to, abych auto přivezl celé do cíle. Jak jsem už mnohokrát řekl, výrazný náskok je nepřítel rychlé jízdy a zde se to opět potvrdilo. Do poslední RZ jsme tedy šli opět „do plných“ a vyhráli ji. Soutěž jsme tedy vyhráli celkem o pět sekund.Nebylo to tak jednoduché, jak to popisuji a musím říci, že jsem se často malinko bál. Na každé vložce jsme několikrát jeli přes 200 a mě to nějak nedělalo dobře… Nakonec jsem byl rád, že už jsme v cíli. Koneckonců, asi je to dobře, že ten strach existuje a kdo říká že se nebojí, tak nemluví pravdu.Příští sprint bude technická Kopná. Svedeme tam jistě velký boj s početnou skupinou domácích posádek. Už se těšíme.Na shledanou tedy v Podkopné Lhotě.

Michael Daněk