Ivo Kaštan: Pozdrav z Kayes

Ahoj všem z Kayes cíle dvanácté etapy rallye Dakar. Už se nám to krátí, stříháme metr. Do cíle zbývají jen dvě dlouhé etapy a závěrečný speciál u Růžového jezera. Dnešní etapa byla přesně podle popisu organizátorů navigačně náročná. Ráz krajiny se úplně změnil, přibylo vegetace a vesnic. V itineráři bylo velmi mnoho rychlostních litů. Jsme v pravé černé Africe, u vodních toků pobíhají polonahé dívky peroucí prádlo. Tento pohled byl zpestřením pro ne málo účastníků závodu. Je mi velmi líto, že nemám opět žádné pozitivní zprávy. Problémy nás snad budou pronásledovat až do samotného konce závodu, jestli se tam ovšem dostaneme. Nikdo nemůže vědět, co zítra přijde….. Zde jsou Ivošovy zážitky z dnešní etapy: „Několik km po startu jsem o větev urazil přepínač na roatbook, což bylo v této navigačně velmi náročné etapě problém. Startoval jsem navíc ze špatné pozice mezi pomalejšími jezdci, hodně jsem jich v prachu předjel, bez navigace to šlo jen velmi obtížně. Navíc v kategorii jezdců ve které díky neustálým problémům startuji, neumí nikdo dobře navigovat a hodně se bloudí, proto jsem se nemohl ani za nikoho zavěsit. Proto přišly i navigační problémy, zabloudil jsem se skupinkou jezdců na takové pláni, musel jsem si ručně převinout itinerář a mohu na sebe být pyšný, protože jsem tu skupinku vrátil na trasu právě já. Bez itineráře se ale jede jako kdyby jste jeli v hustém dešti a nefungovaly vám stěrače. Máte dvě možnosti, zpomalit jet naslepo, nebo se někomu pověsit na zadek a jet podle něj. Při výměně motoru se nám pravděpodobně do karburátoru dostal prach nebo nějaké nečistoty, protože zde stále fouká silný vítr a všude poletuje špína a písek. Motocykl tak fungoval pouze na volnoběh nebo na plný plyn, nic mezi tím.. Nic horšího, krom zranění, už nemůže být, než když se zkombinují dvě závady – motocyklu a navigace. Útěchou pro mě může být, že jsem schopen vyhovět a dovézt do cíle ne zcela fungující motocykl. V tuto chvíli mám navíc díky sériovému motoru o obsahu 400 ccm nejslabší stroj v závodním poli. Jsem docela pyšný i na svoje navigační schopnosti. Kdybych si mohl dnes vybrat mezi dnešní etapou a tisíci kilometry v dunách na fungujícím stroji volil bych druhou variantu. Doufejme, že závěrečné etapy se pojedou po tvrdém podkladu, protože v hlubokém písku se motocykl, do kterého se ukryl skřítek Nezbeda, jen těžko tlačí.“ Trošku ze zákulisí. Zde v Kayes je ještě mnohem tepleji než v předešlých dnech. V tiskovém stanu je 42 stupňů celsia. Hrozně se práší a všude lítá popílek z kolem vypálených luk. Navíc nás vedoucí tiskového střediska Emilie varovala před domorodci, kteří si rádi bez dovolení nenávratně vypůjčují cizí věci. Snad se Janouchovi podaří do zítřejší etapy Kayes – Tambacounda, naladit Suzanku na jedničku a Ivo svůj boj se smůlou, technikou a dnes i se sebou samým vyhraje. Právě asi přetekl pohár trpělivosti a Ivo měl sto chutí pokračovat do Dakaru po asfaltu mimo soutěž. K etapě Kayes – Tambacounda: 458 km celkem. 260 km dlouhý speciál podobného rázu jako dnes. Navigace, navigace… bude nejdůležitějším prvkem této etapy. K samému jejímu závěru si každý musí najít dobré tempo na kličkování mezi baobaby. Vierka Kaštanová

Michael Daněk