Etapa do Kayes přivedla Rallye Dakar na území Mali

Dakarská rallye přivedla celý závodní peloton, resp. to, co z něj zbylo, na území Mali. Stalo se tak poprvé, zatímco původně mělo jít o návštěvu druhou, jenže rallye bohužel do Tombuktu nezavítala. Ranní přesun z Ayounu na malijské hranice proběhl v pohodě, rychlostní test měřil jen 225 km, a tak do něj auta i kamiony startovaly až po poledni. Aleš Loprais dnes provedl rozhodující útok na případné třetí místo v konečném pořadí. Povedl se, ale jen z poloviny, Aleš za sebou nechal další Tatru Brazilce Azeveda a dostal se před něj na čtvrté místo. I s útokem na bronz to vypadalo nadějně, ale…dejme slovo přímo Alešovi.„Dost mě mrzela absence etap do Tombuktu a zpět, a tak jsem do dneška dal všechno. Chcete-li bojovat o místa na stupních vítězů, a to já chci, prostě musíte jezdit naplno. Krátce po startu jsem vytroubil, vybrzdil či předjel všechny soupeře a jel jsem totálně naplno, měl jsem to rozjeté na vítězství v etapě, protože mě nikdo nebrzdi, a to i za tu cenu, že jsem jel jako první kamion a klestil ostatním cestu, kabina dostala neskutečně zabrat. 40 km před koncem jsme ale ztratili orientaci v šílené změti pist a kamenných plat, kde nejsou vidět stopy. Zdrželi jsme se 25 minut a celá špička se dostala zpět před nás. Je to velká škoda, měli jsme to skvěle rozjeté, ale takový prostě Dakar je. Kromě hnusných větví, které bičovaly auto, bývají tyto etapy také navigačně velmi náročné, i když nejsou dlouhé. Těší mě, že mám nyní náskok před Azevedem, i když se budeme honit do posledního metru. Ale mohl jsem zatlačit na Van Ginkela v boji o třetí místo a mohl z toho být super souboj na závěr. Takto musím čekat na zaváhání soupeře.“ Petr Gilar dodává: „Obecně moc těžký den na orientaci…a pocit z jízdy? Jako když vás zavřou do krabice od bot a pak do ní pět lidí mlátí klackem!“ V celkovém pořadí má nyní Aleš náskok sice slušných, ale lehce smazatelných 16 minut před Azevedem a je tak nejlepším jezdcem na Tatře v průběžném pořadí, právě na tomto faktu nám nesporně velmi záleží. Ztráta na Van Ginkela činí 33 minut a jistě se s ní ještě dá něco dělat. V bivaku mechanici museli kompletně vyměnit zasklení přední části vozidla. Není divu, okna byla na padrť a náhradní skla s sebou asistenční Tatra vozí. Není to jen náš problém, podobně se „vyšívá“ u celé řady jiných týmů, o okno přišel i hned přes uličku stojící Hans Bekx. Náš novinářský press car dnes bloumal západním Mali v marné snaze prodrat se k trase speciální zkoušky přes nesmírně hustou změť pist, vádí, vesnic, změn povrchů, polí a jiných porostů, s minimálním rychlostním průměrem. Naše putovní jsme nakonec vzdali a vrátili se po vlastních stopách k asistenční trase. Vše bylo navigačně velmi náročné, terén se dal jen obtížně číst a ani majestátné baobaby nebyly dobrými orientačními body. Celé jsme to odjeli na azimut a jen díky Karlovu dalšímu brilantnímu výkonu v terénu i skvělým vlastnostem naší Navary i výborných terénních pneumatik Matador nejsme v terénu ještě teď. Jiří Vintr, LOPRAIS TATRA TEAM, Kayes

Michael Daněk