Zácpa není náhoda

Provoz se může zastavit z mnoha důvodů. Všude tam, kde se kříží či spojují jízdní pruhy, je nutné počítat se zpožděním. Ale zácpy vznikají také bez zjevného důvodu. Takový zbytečný kolaps dopravy jsme dodnes neuměli předvídat, matematici z Massechusetts Institute of Technology (MIT) však tvrdí, že našli vhodný model.

Dopravní zácpa může vzniknout ze zcela banálních důvodů. V hustém provozu na dálnici stačí jediné auto, které přibrzdí například kvůli udržení bezpečné vzdálenosti a vyšle „rázovou vlnu“ do proudu za sebou. Další a další vozy brzdí stále víc, aby zabránily srážce, a provoz se po chvíli častu úplně zastaví. Problémové místo není vázané na konkrétní bod, může se tedy stěhovat. Auta, která přejedou do vedlejších pruhů šíří potíže i tam. Výsledkem je kolona, na jejímž konci naštvaní řidiči nevidí žádný skutečný problém.Tým japonských vědců tento jev napodobil v jednoduchém pokusu s 22 auty, jezdícími dokola. Zprvu plynulý provoz se po několika minutách kroužení rychlostí 30 kilometrů v hodině sám zastavil. Nikdo však nedokázal uspokojivě předpovědět, kde je tento jev pravděpodobnější, případně za jakých podmínek k němu dochází. Je přitom zjevné, že zbytečné zácpy vznikají na některých místech častěji.

Matematický model týmu z MIT vychází z rovnic, popisujících rázové vlny při výbuchu. Hlavními faktory jsou rychlost a hustota dopravy. Pomocí těchto a několika dalších proměnných pak lze spočítat nejen kde se zácpa s největší pravděpodobností utvoří, ale také jak rychle se bude šířit. Matematici bohužel neumí zácpě zabránit, jen ji předpovědět. Dopravní experti by však měli být schopni odhalit problémuvá místa v projektech a navrhnout vhodná opatření.

autoweb.cz