Nový Ford Ranger

• Dynamika 8

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 8

• X-Factor 8

• Celkové hodnocení 8

Spojené státy nevyvážejí jenom demokracii, ale také spoustu dalších užitečných věcí. Třeba automobilové kategorie. Takový pick-up s pohonem všech kol byl na východní straně Atlantiku donedávna zjevení stejně exotické, jako je v zemi neomezených možností zjevem běžným. Pro případ, že byste to náhodou nevěděli: nejprodávanějším autem vůbec je v celosvětovém měřítku pokrevní příbuzný stroje, o kterém dnes bude řeč, Ford série F. Modrý ovál jich v severní Americe za rok prodá téměř milion.

To Ranger má podstatně skromnější ambice. Koneckonců, tady v Evropě máme menší všechno, dokonce i pick-upy a jejich tržní potenciál. Ford však nemohl tento segment ignorovat. Zejména japonské automobilky jsou v nabídce pick-upů velice aktivní: Mitsubishi, Toyota, Mazda i Nissan mají v ohni svoje želízka.

S chromem i bez
Nový Ranger dostal moderní drsný výraz s řadou ostrých hran, ohromnou maskou s dvojicí chromovaných lišt a do šířky vytaženými blatníky. Ve verzi XLT vypadá opravdu dobře a bude přitahovat nejen ten druh zákazníků, kterým přijde jako dobrý nápad  zdolávat náročný terén mezi obchodními domy Tesco a Ikea v defenderech nebo géčkových mercedesech.

Kromě nóbl verze Double Cab XLT, zdobené zvenku chromem a uvnitř kůží, Ford přirozeně nabízí i varianty Cab a Super Cab, které jsou více skutečným pracovním náčiním a méně veřejnou deklarací osobního vkusu.

Trocha čísel
Číslům jakéhokoliv druhu na autowebu zpravidla nepřikládáme příliš velký význam, ale auto této kategorie si koupí hlavně lidé, pro něž jsou některá numera rozhodující. Takže, tady je máte.

Nájezdové úhly 32° vpředu, 21° vzadu a přechodový úhel 28° by měly umožnit zdolání i velmi svízelných překážek (ne, teď nemyslím betonový ostrůvek na parkovišti před hypermarketem), zatímco světlost 205 mm zaručí, že nenecháte spodní kryt motoru na nejbližším železničním přejezdu.

Provedení Double Cab nabízí kromě slušného prostoru pro nohy všech cestujících ještě pořád dost velkou korbu, konkrétně o objemu 1266 l. A protože užitečné zatížení Rangeru činí krásných 1075 kilogramů, můžete se při víkendovém nákupu pořádně rozšoupnout.

Vzhledem k částečnému zacílení na správného životního stylu dbalou cílovou skupinu Ford moudře odolal pokušení sáhnout po nějakém starším turbodieselu z užitkových modelů a osadil Ranger moderním motorem TDCi 2,5 l. Má většinu chytrých technologií, které znáte z osobních aut: přímé vstřikování common-rail, turbodmychadlo s variabilní geometrií, dva vyvažovací hřídele nebo mezichladič.

Na silnici
Na prezentaci v rakouských Alpách jsme se krátce svezli s nejvyšší verzí XLT, ale počasí proměnilo plánovaný průjezd zasněženými horskými průsmyky v poklidnou selanku. Asfalt byl většinou suchý a rakousky dokonalý, jen v polohách okolo dvou tisíc metrů nad mořem ležela na cestě vrstva uježděného sněhu.

Je jasné, že pohon všech kol se v takových podmínkách nemusel moc namáhat. Při pohonu pouze zadní nápravy nepotřebovala poháněná kola, zatížená jen symbolickými čtyřmi padesátikilogramovými pytli s pískem, moc přemlouvat k protočení. Zařaďte ale 4×4 a Ranger poslušně vyšplhá i docela dramaticky vyhlížející stoupání.

Přecházet mezi pohonem dvou a čtyř kol můžete i za jízdy a kdyby se náhodou na příjezdové cestě k multikinu vytvořila obzvlášť záludná louže (já vím, už to není vtipné), máte k dispozici ještě redukci.

Turbodiesel  – zejména díky dvojici vyvažovacích hřídelí – velmi úspěšně tají svoje užitkové kořeny, v cestovním tempu neobtěžuje klepáním a kdekoli nad 2000 ot./min. zatahuje s příjemným důrazem. Ne, není to stejná liga jako třeba dvoulitrové TDCi z Mondea. Ale má k němu blíž, než byste byli ochotni uvěřit.

Příslovečně dokonalé rakouské silnice umožnily prostému podvozku (přední lichoběžníky jsou odpruženy zkrutnými tyčemi, tuhá zadní náprava pruží na listových perech) předvést svoji lepší stránku. Otázkou je, nakolik si zachová svou poddajnost na mizerném českém asfaltu.

Říct, že Ranger se ovládá jako normální auto, by nebyla pravda. Na to je příliš velký, citelně se naklání a řízení má vůli, jaká přestala být ve světě osobních aut považována za akceptovatelnou před dobrými dvěma dekádami. Jezdí se s ním ale příjemně a nejeden populární off-road by mu mohl leccos závidět.

Úzká cílová skupina
Na terénní pick-up je Ranger pozoruhodně civilizovaný stroj. Těžko si ale umím představit větší počet lidí, kteří by v našich končinách potřebovali k životu velké terénní auto s otevřenou korbou. V Americe je Ford série F nejprodávanějším autem nikoliv proto, že Američané jsou nevzdělaní a jedí hamburgery, nýbrž proto, že nejlépe splňuje motoristické potřeby velké části z nich.

Jasně, my Evropané si tahle auta kupujeme proto, že se nám líbí, jak drsně a účelně vypadají. Nic proti. Prokažte mi však laskavost. Nevyprávějte pak všem okolo, že jste Ranger nutně potřebovali. Protože naposledy, když jsem to zkoušel, mě do Teska celkem bez problémů dovezlo i Mondeo kombi.

Jirka Červenka

Měření a technické údaje