Volkswagen Scirocco vs. Mini John Cooper Works

Něco je špatně. Stoupáme nahoru po oblíbené silnici mezi berounskými kopci, přeplňovaný motor Scirocca permanentně pracuje v pravé polovině stupnice otáčkoměru, na přehledných úsecích se hladově, netrpělivě opírá do omezovače. A přece. Ani při maximálním nasazení není líbivá, uhlazená melodie motoru Twincharger to jediné, co slyším. Jako neodbytné zvonění v uších do útulné kabiny Volkswagenu neustále doléhá rozzlobené vrčení auta přede mnou. A když na plochém horizontu brzdíme z roztočené čtyřky do ostré pravé zatáčky na dvojku, série explozí nespálených plynů ve výfuku Mini téměř přehluší motor Volkswagenu.

Možná jsme se zmýlili. Možná tahle auta proti sobě vůbec neměla stát. Na papíře jsou Mini John Cooper Works a Volkswagen Scirocco 2.0 TFSI vzácně vyrovnanými soupeři. 211 versus 200 koní. 260 versus 280 Nm. 238 versus 235 km/h. Oba to jsou stylové třídveřové hatchbacky. (Jeden z nich by si o sobě rád myslel, že je kupé, ale nevěří tomu ani on sám.) Až na to, že tohle modré Scirocco není poháněno dvoulitrovým motorem z Golfu GTI. Volkswagen nám bez vysvětlení přistavil místo domluveného Scirocca 2.0 TFSI auto s motorem 1.4 TSI. Jasně, je to ten vynikající motor, který kombinuje přeplňování kompresorem v nízkých otáčkách (pro bezprostřední odezvu na plyn) s turbodmychadlem, které nastoupí, až se klika roztočí a motor nasává vzduch do válců z plných plic. Jenže jeho výkon (160 koní) a točivý moment (240 Nm) odpovídají spíš standardnímu Mini Cooper S než nespoutanému JCW.

Nevadí. U ostrých hatchbacků rychlost v přímce není, nebo by alespoň neměla být primárním zdrojem potěšení z jízdy. Na těchto silnicích nám nedá mnoho práce ignorovat rychlostní diferenci mezi oběma auty a místo toho se soustředit na fundamentální rozdíly v dynamickém talentu.

Golf se smyslem pro legraci
Pro nadšeného řidiče je nové Scirocco nejuspokojivější Volkswagen za mnoho let, počítaje v to i skvělý Golf GTI páté generace. Se svým nízkým těžištěm a široce rozkročenými nápravami se žene přes boule na ztýraném asfaltu a propadlé vnitřky zatáček oslnivým tempem. Téměř nikdy se vám nestane, abyste kvůli rozkolébané karoserii museli povolit plyn nebo aby kola propérovala na doraz, když je auto usazené v oblouku, pevně opřené o vnější kola.

Klíčem k rychlosti na těchto silnicích je důvěryhodný předek a Scirocco má vpředu tolik přilnavosti, kolik si jen můžete přát. Dokonce i na mokru jsou vaše tempo i stopa většinou diktovány rozhledovými podmínkami, nikoli dostupnou trakcí. Precizní řízení je zneužívaná fráze, ale Scirocco dá svému řidiči poznat skutečně výjimečnou návaznost mezi mírou otočení volantu a směřováním předních kol. Zpětná vazba? Na mokru cítíte okamžik, kdy chcete od předních pneumatik příliš, ale reakce na příčné posunutí zadních kol přicházejí se zpožděním, jsou jasně umělé.

Přiznávám, Scirocco je v tomto prostředí o hodně přesvědčivější, než jsem čekal. Dokonce ani slabší motor se neukazuje jako vážný hendikep: jen ve stoupáních, o která není na naší testovací trase nouze, Mini poodskočí o několik délek. VW za to vděčí nejen schopnosti přenést svůj točivý moment na asfalt, ale také ploché křivce (maximum 240 Nm je na klice od 1500 až do 4500 ot./min.) a přesnému řazení. „Skvělý motor,“ prohlásil Dalibor, který ráno přivezl Volkswagen na smluvené místo. „Odezva plynu je tak pohotová, že si člověk většinu času vůbec neuvědomuje přítomnost turbodmychadla. ESP se nedá vypnout, ale je tak dobře nakalibrované, že to vůbec nepřekáží opravdové zábavě.“

Útok na smysly řidiče
S Mini jsem jezdil už dřív a vím, že je dobré – zatraceně dobré. Ale přesednutí ze Scirocca je malý šok. Jakoby najednou pominuly účinky sedativa, které vám zastřelo pohled, otupilo zrak a sluch, znecitlivělo hmatové buňky. Všechno je ostřejší, bezprostřednější, intenzivnější. K řízení Workse musíte vědomě vyvíjet sílu – nevelkou, ale přece jen. Otočení volantem, sešlápnutí spojky, změna rychlostního stupně vyvolá v kosterním svalstvu zpětnou vazbu, jaká se z většiny moderních aut nadobro vytratila.

Motorkáři ten pocit dobře znají. Často o něm mluví v tom smyslu, že „najednou cítí, že jsou naživu.“ Intenzivnější zapojení těla a smyslů do akce nevyhnutelně prohlubuje zážitek z jízdy.

A Mini John Cooper Worsks bombarduje vaše smysly ze všech stran: lahodné prskání rozzlobeného výfuku, ječení rozvodů, tichý svist turba, výhled přes kolmé sklo na vyboulené blatníky (v tomto ohledu není Mini nepodobné klasickým devětsetjedenáctkám), masochisticky souhlasné pískání trápených pneumatik a především intenzivní prožívání všech příčných i podélných sil, které působí na podvozek, z něj dělají pravděpodobně nejinteraktivnější auto odsud až po Porsche Cayman.

Na rozdíl od Scirocca s tímhle Mini nejedete, řídíte ho. Dobře to ilustruje jeden rychlý úsek, který začíná rychlým klesáním po velmi hrbolaté silnici a pokračuje pravou zatáčkou s horizontem přes most. Následuje dlouhá rovinka bez stromů, která vytváří perfektní rozhledové podmínky – když se řítíte dolů z kopce, celou dobu víte, jestli máte volnou cestu.

Scirocco prostě akceleruje, zpomalí, zatočí, na horizontu se decentně nadlehčí – o zlomek sekundy později už znovu stojíte na plynu a řadíte čtyřku. Efektivní, příjemné, uspokojivé.

V Mini prožijete na stejném místě a v podobné rychlosti strhující drama. Pevně držíte volant, který se hladově sápe po každé podélné nerovnosti, snažíte se ignorovat směrový neklid karoserie. V brzdné zóně nemůžete tak daleko k levému okraji silnice jako s Volkswagenem – frenetické Mini s krátkým rozvorem a tvrdými pružinami potřebuje k účinnému zpomalení rovnější asfalt uprostřed. Tuhá, skálopevně jistá brzda a exaktně definovaná kulisa řazení spolu s ideálním umístěním pravého pedálu dělají meziplyn při podřazování na trojku zcela samozřejmým – Mini je patrně jediná předokolka na trhu, která nejen že umožňuje, ale také dokáže ocenit tuto řidičskou libůstku.

V tuhle chvíli namíříte doprava přes horizont a dáváte si zatracený pozor, abyste se odlepili co nejrovnoběžněji se silnicí. Přesto Mini reaguje na znovuobnovení kontaktu mezi pneumatikami a asfaltem rychlým vybočením zádi, které vyžaduje bleskovou korekci volantem – po stisknutí tlačítka Sport to stabilizační systém ESP s aktivitou věru nepřehání. To už znovu akcelerujete, předloktí zápasí s točivým momentem o vládu nad předními koly a nejlahodněji zpívající čtyřválec ve známém vesmíru řve do širokého okolí svoji pekelnou árii. Mimochodem, Aston Martin Vantage fakt není jediné sériové auto, které slyšíte na dva kilometry daleko…

Jako v rukavicích…
„Kdybych nevěděl, jak je Scirocco schopné, zdálo by se mi, že řídím autobus. Po bezprostředním přesednutí z Mini máte pocit, že jste zcela odtrženi od dění na silnici. V pedálech i volantu je mrtvý chod, jaký v Mini prostě nezažijete. Všechno – pohyby karoserie, odezva plynu, změny směru – přichází utlumeně, se zpožděním a pocitem nepříjemné elasticity. Jakobyste všechny kovové díly v motoru i podvozku obalili tenkou vrstvou pryže,“ konstatuje Dalibor. „Po Mini mám v Sciroccu pocit, jako bych řídil s rukavicemi na rukou a špunty v uších.“ To je nádherný postřeh, a přesně vystihuje rozdíl mezi oběma auty.

Tam, kde je Volkswagen neochvějný a stabilní, vyžaduje neposedné Mini s krátkým rozvorem ustavičné zásahy řidiče. I malé změny polohy plynového pedálu v zatáčce mají na jízdní stopu a polohu auta na silnici stejně významný vliv jako volant. Zatímco Scirocco se stáčí někde okolo předních kol, v Mini máte osu svislého stáčení přímo pod zadnicí. Auto prostě zatáčí pod vámi, nikoli před vámi. Skvěle je to vidět zvenku: VW projíždí zatáčkami… prostě normálně, kdežto JCW se svým čtvercovým půdorysem a nedočkavou zadní nápravou se pohybuje trochu legračně, jako byste sledovali mírně zrychlenou grotesku.

Kvůli krátké přeháňce přerušujeme focení a zastavujeme u krajnice. Ani jeden z nás nekouří, takže se raději věnujeme zkoumání estetických kvalit obou rivalů. A Scirocca je nám opět téměř líto. Jsme tu svědky něčeho podobného, co jsme nedávno zažili s Fordem Ka a Fiatem 500. Nezáleží na tom, jak dramaticky tenhle přikrčený Volkswagen působí, jak dravý má výraz a jak na sebe dokáže strhnout pozornost celé ulice. Vedle křiklavé erotiky Workse se jeho decentní elegance ztrácí. Jen vzhledem k cenové propasti mezi oběma auty se ze všech sil snažíme nevidět, jak šedivě a ploše působí kabina Scirocca ve srovnání s unikátním interiérem Mini. Tohle je jedna z věcí, které z fotek nikdy neprožijete. Musíte mít obě auta vedle sebe.

Dnešní test píše nadšený řidič pro jiné nadšené řidiče, ale ani ignorant mého formátu nemůže opominout praktické rozdíly mezi Sciroccem (které je rozměrově o třídu větší) a Mini. Ve Volkswagenu si cestující vzadu budou stěžovat na pocit stísněnosti, ale v Mini nic takového neuslyšíte – protože dospělý člověk se za dospělého řidiče jednoduše nevejde. A připusťme, že i majitelé stylových hot hatchů chtějí čas od času něco převézt. Bezdětnému páru se zařízeným bytem bude kufr Mini stačit, když k němu počítáme i zadní sedačky, ale Scirocco je téměř stejně praktické jako Golf, jímž ostatně fakticky je.

Důležitá – a zatím nezodpovězená – otázka zní: Dopadl by tento test jinak, kdyby do něj v barvách Wolfsburgu nastoupilo Scirocco 2.0 TFSI? Ne. Motor v jeho rozmanitých inkarnacích známe příliš dobře na to, abychom si mohli dělat podobné naděje. Svým projevem se dvoulitr téměř shoduje se čtrnáctistovkou – kultivovaný, ochotný, čiperný, ale nevyhnutelně postrádá hloubku charakteru, jakou se pyšní láskyplně vyladěný agregát Mini.

Verdikt
Popravdě řečeno, asi jsme pro Volkswagen vybrali příliš těžkého soupeře. Scirocco je velmi zdařilý produkt, na poměry VW navíc neobvykle emotivní, a svým dynamickým talentem zastíní zjevné rivaly. „Tohle je kouzlo srovnávacích testů,“ konstatuje Dalibor. „Kdybychom tu dnes měli místo Mini třeba Renault Mégane Coupé, mluvili bychom o něm tak, jako mluvíme o Sciroccu, a Volkswagen bychom chválili slovy podobnými těm, která tady padla na adresu Mini.“ Ano, svým způsobem od nás bylo nefér chtít po VW, aby se ubránil takovému rivalovi. Mini John Cooper Works je v dané cenové kategorii skutečně epochální událost. Oslavujme ho.

Video srovnávacího testu VW Scirocco vs. Mini JCW najdete v aktuálním vydání magazínu iMOTOR.

Jirka Červenka, iMOTOR Foto: autor

Měření a technické údaje