Víte, kolik stojí váš život? Stát má spočítané, o kolik ho „okradete“, když zemřete na silnicích

Ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích poprvé překročily hranici 70 mld. Kč. Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2017 činily 72,7 miliard korun, což představovalo 1,4 % hrubého domácího produktu (HDP).
pinterest-1100x618.jpg Zdroj: Pinterest

Výši ztrát vyčíslili odborníci z Centra dopravního výzkumu podle vlastní certifikované Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Finální výpočet mohl být dokončen až po kalkulaci všech nákladových položek vstupujících do výpočtu, které bylo možné finančně vyčíslit až v tomto roce, doplňuje Ondřej Valach, specialista CDV na výpočet ztrát z dopravní nehodovosti. Co vše se do výsledku zahrnuje?

Do celkových nákladů jsou započítány náklady na zdravotní péči účastníka dopravní nehody, práce dopravních policistů, hasičů, soudců i zaměstnanců státní správy, náklady pojišťoven a odškodnění pro oběti dopravních nehod. „Stát přichází o hospodářský přínos zraněné nebo usmrcené osoby a naopak musí investovat do jejího zdravotního a sociálního zabezpečení. „Proto zde hovoříme o celospolečenských ztrátách, vysvětluje Alena Vyskočilová, vedoucí Oblasti hodnocení bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu.

Jestliže čísla vynásobíme počtem dopravních nehod a rozdělíme je podle určitého typu zranění, vyšplhá se celková ztráta na více než 72,2 miliardy korun, což představuje 1,4 % hrubého domácího produktu ČR v roce 2017.

Celkový dopad ztrát

Dopad ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích je velmi výrazný, a to jak na samotné viníky a oběti nehod, tak v podstatné míře na stát a pojišťovny. Státní rozpočet v roce 2017 stály cca 7,9 mld. Kč, což je 11 % z celkových ztrát, které tvoří 72 722 mil. Kč.

Vzniklé ztráty částečně hradí níže uvedená ministerstva:

  • Ministerstvo zdravotnictví částečně hradí náklady na zdravotní péči, které tvoří cca 0,23 % z celkových ztrát z dopravní nehodovosti;
  • Ministerstvo vnitra hradí veškeré náklady spojené s výkonem policie na místě dopravní nehody. Dále se podílí na úhradě nákladů na hasičský záchranný sbor (HZS). V součtu se Ministerstvo vnitra podílí na celkových ztrátách 2,03 %;
  • Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud hradí personální a administrativní náklady spojené s daným řízením týkajícím se dopravní nehody, jedná se o cca 1,1 % z celkových ztrát;
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se jedná o vyplacené sociální výdaje v důsledku dané dopravní nehody vycházející ze stávajících platných předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění, jedná se o cca 2,02 % celkových ztrát;
  • Ministerstva dopravy se vzniklé ztráty po ekonomické stránce dotýkají minimálně. Jedná se o škody způsobené na komunikaci, tj. 0,19 %.

Položka ztráty na produkci (usmrcená, nebo zraněná osoba není schopna vyprodukovat určitou výši hrubého domácího produktu) má nejvyšší dopad na příjmovou stránku státního rozpočtu. V důsledku toho se snižuje výše hrubého domácího produktu a tím i daňový příjem do státního rozpočtu, který činí 5,3 % celkových ztrát z dopravní nehodovosti.

Stejně jako v předchozích letech jsou součástí vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti subjektivní náklady, to znamená i náhrady škody stanovené soudy. Vyčíslují se prostřednictvím stanovení průměrné výše odškodnění dle typu následků dopravní nehody.

Výpočet průměrné výše odškodnění za rok 2017 byl proveden po dokončení databáze soudních rozhodnutí ve věcech dopravních nehod (www.datanu.cz). Tato databáze obsahuje rozhodnutí týkající se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) a nemajetkových nároků pozůstalých při usmrcení osoby blízké při dopravní nehodě. Výpočet vycházel z analýzy rozhodnutí spadajících do období účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. (starého občanského zákoníku) a poprvé byly v aplikaci k dispozici i rozhodnutí dle nového občanského zákoníku.

V roce 2017 došlo ke zvýšení celkových nákladů u nehod s lehkým zraněním a u nehod pouze s hmotnou škodou. Důvodem je zvýšení počtu registrovaných nehod Policií ČR. Naopak pokles byl zaznamenán u počtu zemřelých, v meziročním srovnání o 43 méně než v roce 2016.

Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti poskytuje přehled o tom, kolik dopravní nehody stojí stát, potažmo občany. Dále tvoří důležité vstupní údaje do dopravně-inženýrských analýz, jejichž cílem je vyhodnotit efektivnost daného dopravně-bezpečnostního opatření, strategických materiálů atd. Realizací skutečně efektivních opatření, což lze hodnotit právě díky kvalitnímu vyčíslení celospolečenských ztrát, dojde nejen k úspoře finančních prostředků, ale také ke zvýšení bezpečnosti, snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a naplnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu.

V roce 2017 Policie ČR šetřila 103 821 nehod. Oproti roku 2016 to je o 4 957 více. Hmotná škoda odhadnutá policisty na místě byla vyčíslena na 6,316 mld. Kč. Oproti roku 2016 se jedná o nárůst o ve výši 512 mil. Kč. Zvýšil se počet registrovaných dopravních nehod o 4 957 případů. Přitom současně došlo k nejnižšímu počtu usmrcení osob od roku 1961. V meziročním srovnání to znamená o 43 zmařených lidských životů méně než v roce 2016.

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu je základním a jediným dokumentem na vládní úrovni, který stanovuje strategické potřeby snižování nehodovosti a vytváří podmínky pro ochranu zdraví a životů občanů v provozu na silničních komunikacích.

Na jeho základě jsou jednotlivými ministerstvy, kraji, obcemi a dalšími subjekty realizována různá dopravně-bezpečnostní opatření. Jejich cílem je snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a tím plnění Národní strategie, to znamená snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru evropských zemí a současně oproti roku 2009 snížit o 40 % počet těžce zraněných osob.

Naplněním cílů Národní strategie by tak mohlo dojít v roce 2020 ke snížení celkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích, což by znamenalo výraznou úsporu na výdajové straně státního rozpočtu. Alespoň část uspořených prostředků tak mohla být investována do dalších preventivních i represivních opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, neboť v mezinárodním srovnání se ČR propadá stále hlouběji pod průměr EU28.

Bohužel ani v roce 2017 nebyl hlavní cíl Národní strategie v počtu usmrcených dosažen. Ve srovnání s rokem 2016 klesl počet usmrcených do 24 hodin pouze o 43 osob, do 30 dnů o 34 osob. Oproti stanovenému předpokladu uvedenému ve Strategii pro rok 2017 však zemřelo do 24 hodin o 75 osob více, do 30 dnů o 114 osob více.

I přes dosažený pokles v počtu usmrcených v roce 2017 pokračuje zaostávání v dosažení předpokládaného stavu do roku 2020. Počet usmrcených v roce 2017 zaostal za předpokladem o 17,5 % (do 24 h) a dokonce o 24,6 % (do 30 dnů).

26.2.2019 10:00| autor: Tomáš Malík | zdroj: Centrum dopravního výzkumu
Více o tématu: podmínkypolicie

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist