Ural M70: Kulomet za příplatek

Vychází z modelu Retro, podobnost s válečným M72 je jen předstíraná. Vznikne 40 motocyklů, z toho 30 se sajdkárou, vybavenou mimo jiné držákem na kulomet.

„Byl surový chladný listopad roku 1941. Nacisté stáli na předměstí Moskvy, připravení na hlavní město Sovětského svazu zaútočit. V ten samý moment ve městě Irbit, dva tisíce kilometrů daleko na východní straně pohoří Ural, zastavil nákladní vlak plný strojů, materiálu a rýsovacích prken. Vystoupili z něj lidé s nemožným úkolem postavit uprostřed sibiřské zimy továrnu a zahájit výrobu motocyklů pro Rudou armádu.“ Tak začíná tisková zpráva k premiéře nového Uralu M70 Anniversary Edition, který si ruský výrobce nadělil k sedmdesátým narozeninám.

Ve druhém odstavaci zpráva přiznává, že motocykl M72, který už v únoru 1942 vyjel z bran továrny, byl sprostou kopií německého BMW R71. Fungoval zrovna tak dobře a vojáci v příštích čtyřech letech nasadili postupně 9799 strojů. Po válce Ural vyráběl dál a dnes má na kontě tři miliony motocyklů. Poté, co se z byznysu stáhl Harley-Davidson, navíc Rusové zůstávají jediným výrobcem motorek se sajdkárami na světě.Ale zpět k výroční edici M70. Má s M72 společné jen barevné provedení a řadu sympatických detailů, pod nimi se ukrývá model Retro ze standardního ceníku Uralu. To mimo jiné znamená, že zadním kolem točí nijak přehnaně moderní čtyřtaktní dvouválcový boxer o objemu 745 krychlových centimetrů s vrtáním i zdvihem 78 milimetrů. Dva karburátory Keihin mu pomáhají ke čtyřiceti koním v 5600 otáčkách za minutu a jeho točivý moment vrcholí ve čtyřech tisících 52 newtonmetry.

Na předpotopně vyhlížejícím stroji by mohlo překvapit relativně moderní odpružení. Zadní kyvná vidlice má sice dva tlumiče namísto modernějšího uspořádání s jedním, ale jednotky jsou plně nastavitelné a nesou značku Sachs. Přední vidlice – rovněž nastavitelná – pochází z Itálie od Marzocchi. Ani přední kotoučová brzda Brembo se čtyřmi pístky nepřipomíná válečné bubny.V nabídce se objeví jak verze se sajdkárou, tak bez ní. Obě vzniknou ve značně omezené sérii – tříkolových motocyklů vznikne třicet, sólovek vyjede z továrny všeho všudy deset. Výše zmíněné platí pro obě verze, dál už se stroje trochu liší. Nepřekvapí rozdílná cena – samotný motocykl stojí přibližně sto sedmdesát tisíc korun bez daně, za sajdkáru zákazníci připlatí téměř sto tisíc (opět bez DPH).

Jiné jsou také hmotnosti strojů – přesná data výrobce neuvádí, ale modely Retro váží 246 a 350 kg suché. Sajdkára zvyšuje spotřebu – ze 6,5 na 7,5 litru na sto kilometrů – a značně omezuje maximální rychlost. Ural Retro, z něhož M70 vychází, jezdí na dvou kolech až 130 kilometrů v hodině, s bočním vozíkem jen asi stovkou.

Proč byste tedy měli chtít sajdkáru? Krom toho, že uveze o člověka nebo sto kilogramů nákladu víc, má také celou řadu zajímavých doplňků. Retro lak a stará loga IMZ (Irbitský motocyklový závod) doplňují věci jako lopata a rezervní kolo. Především však na předku sajdkáry najdete funkční závěs na kulomet. A to se vyplatí…

Martin Plaštiak

5.12.2011 7:00| autor: Martin Plaštiak

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist