Diskuze

Myslím, že je to za hranicí toho, co bylo možné vyargumentovat. U té definici z příslušného ustanovení ale nejde o víc, než o definici formálního aspektu, tvrdit, že se tam vlastně snaží zákon nesprávně definovat přestupek celý, mi přijde velmi odvážné.

Ještě lepší použití §2 odst.2a je pokud se vám na dálnici lepí na záď VW Pasat3.6 (lepením dle obecných zásad bezpečnosti je při rychlosti 130km/h vzdálenost menší než 72m t.j.2 vteřiny jízdy) a odvrácením je zvýšení rychlosti a tím snaha o zvětšení rozestupu "aby do mne ten moula nevletěl", tohle bych chtěl vidět jak by se soudilo!

" (…) v poslední době také důraz na ochranu životního prostředí. "

Takže proč by policie nemohla argumetnovat, že překročením limitu 50km/h jsem vypustil více emisí do životního prostředí a tímto ohrozil životní prostředí?

U životního prostředí se v další části také zastavím, protože i to může být jeden z argumentů, na kterém může být, ale také nemusí, materiální aspekt dokázán.

Když nebudeme jezdit jako prasátka, tak z nás nebudou moci "chytráci" jako např. autor článku tahat nekřesťanské peníze za obhajobu a nakonec pomřou hlady. Leda že by šli do výroby. Na to ale nemají odvahu ani talent, takže by šli do politiky… A takovou zpětnou vazbu bych nepřál ani jim samotným. Takový zmetek zase nejsem…. 😀

Vim kde bydlíš….. jak chceš…. lepší nasranej lopaťák, než bezzubej kretén….

No, na tyhle případy dojde v další části článku, to bude ta nejzajímavější část. 🙂

já taky ne. Nejde mi o to, abych mohl "beztrestně" jezdit kilo přes obec. Chraň bůh. Ale aby se mohl člověk opřít o zdravý rozum, když se zapomene a na prázdné rovné tříproudé dálnici pojede za sucha a světla 150…

zdravím kolego, apropó dle fotky mám dojem, že jsme spolu coby studenti fakulty byly jednou na horách, ale to už je dávno.

Tuto argumentaci jsem měl už dlouho v hlavě, ale sepsat jsem to ještě nedokázal. Ohledně toho měření na rovných úsecích by také možná nebylo špatné zapojit princip proporcionality.

Ale to s tím, že typová společenská nebezpečnost je obsažena již ve formálním znaku je myslím psáno i v učebnicích trestního práva (vzhledem k přestupkům jsem nikde neviděl, že by se tím někdo zabýval). Zbývá tedy společenská nebezpečnost v konkrétním případě, a ano, zde si dovedu představit, že by měl být prostor pro argumentaci, že za určitých okolností dána být nemusí – jinak by materiální korektiv neměl smysl.

Zas na druhou stranu ale k nečemu ten korektiv být musí, tudíž musí být myslitelný případ, kdy sice dojde k naplnění formálního znaku, ale ne znaku materiálního a jednání tudíž nebude přestupkem. Souhlasím ale s tím, že půjde vždy o výjimku a nikoli o pravidlo.

Nicméně v případě zjevných excesů, např. pokuta za 40 na 30ce ve dvě ráno u školy, bych si nedostatek materiálního znaku představit dokázal. Stejně tak pak může být jednání policistů v takovém případě v rozporu s nyní velmi populárním principem proporcionality, tj. že státní moc může být vykonávána pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění účelu právní normy.

A co taková situace? Přecházím na červenou, široko daleko (150 m na obě strany) žádné vozidlo, dokonce ani děti, které bych mohl ovlivnit "špatným" příkladem. Tvrdím, že to není přestupek, protože není zájem, který bych ohrožoval. Není žádný další účastník provozu, se kterým by světlo na semaforu upravovalo naše vzájemné vztahy (přednost). Chlapi v práci se mnou nesouhlasí, jejich argumentace je, že prostě svítí červená. Na to já, že nejsem robot. Navíc budu stát na přechodu jak píchlý kolo a o 50 metrů dál mimo přechod můžu přecházet, červená nečervená. Ale nevím jestli bych s tím u nějakýho orgána v praxi uspěl.

A není snad zájmem společnosti, aby byla dodržována pravidla provozu na komunikacích? Zajištění dodržování povinností plynoucích ze zákonů (i ze zákona o provozu) je zájmem společnosti určitě z více důvodů. Např. pokud někdo jede rychleji, než je povoleno, i když je to na bezpečném místě, vytváří to v ostatních účastnících provozu pocit, že je obvyklé překračovat povolenou rychlost, a oni to potom budou dělat i v situacích méně bezpečných (preventivní funkce trestů za přestupky). Dále je třeba pohlížet na přestupky ve srovnání s trestnými činy, tedy přestupky nemusí být jednání pro společnost nebezpečné. A nakonec, jak již bylo zde řečeno, materiální stránka je i v případě přestupků spíše korektivní.

V jádru článek "navádí" k tomu, aby se lidi nenechali trestat za jednání, které (podle názoru autora) nesplňuje všechny znaky přestupku, ale jen jeho formální znaky. Čili, aby se nenechali protiprávně trestat za jednání, které nejspíše NENÍ přestupkem.

(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací

a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo

b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.

Takže nemají chybu. §2 říká, že přestupkem není čin mající znaky přestupku (včetně materiálních), pokud přitom pácháte dobro (například někoho omezujete či přiměřeně riskujete při záchraně života).

Článek tvrdí, že přestupkem není ani jednání vykazující formální znaky přestupku, pokud přitom nepácháte zlo (tedy nehazardujete s životem, zdravím, majetkem, ani nikoho neomezujete).

Ultra Vy jste pěkný dement (odborné slovo + můj názor).