Toyota Prius

Jestli si pamatujete na ten zvláštní a tajemný pocit, když se s vámi poprvé v životě rozjela tramvaj nebo metro nebo cokoli jiného na elektřinu, co se pohybuje stále rychleji dopředu, aniž by při tom byl slyšet motor, pak asi tušíte, jaké to je, když se poprvé rozjíždíte s Priusem pouze na baterie. Pro celkem přesnou domácí simulaci stačí, když někoho poprosíte, aby vás autem táhnul na lanu.

Miniaturní krátkou řadicí pákou vpravo u volantu zařadíte D, stiskem tlačítka EV vlevo u volantu upřednostníte elektrický pohon a pokud zrovna nesešlápnete naplno plyn, aby se automaticky nespustil klasický motor, rozjedete se svižně a hlavně v plné tichosti dopředu. V noci je ten pocit o to výjimečnější, že kromě náznaku charakterního bzučení elektromotoru slyšíte jen šumění pneumatik a v rychlosti do 50 km/h, ve které automaticky spíná klasický motor, i mírné šustění obtékajícího vzduchu. A při tom všem máte problém s udržením očí na silnici, protože na velkém a příjemně zaostřeném dotykovém displeji je stále v pohybu názorný diagram toho, co se zrovna v hybridním systému odehrává.

I kdybyste nevěděli, že Prius je na českém trhu první oficiální auto s hybridním pohonem, už jen podle jeho vzhledu byste mohli tušit, že to s ním není jen tak. Tvary a rozměry jeho karosérie nelze pořádně zařadit a i když to určitě není klasický sedan, jako kombi ho také nazývat nebudete a MPV to také není. Je to zkrátka něco mezi.

Svou prostorností to ale nad řadou srovnatelně dlouhých klasických aut vyhrává a i když se v komfortu na předních místech nebudete omezovat, cestující vzadu si stále mohou dát nohu přes nohu a za výklopnými pátými dveřmi zůstává pořád dost místa pro celkem objemný náklad.

Interiér je střízlivě provedený a palubní deska se soustřeďuje hlavně na středovou obrazovku, která se svými informacemi hraje v Priusu pochopitelně hlavní roli. Digitální rychloměr s několika dalšími údaji je položený daleko před řidičem až u spodní hrany čelního skla.

Volant není posuvný a dá se seřídit jen ve svislé rovině, ale jeho výchozí pozice je dobře nastavená a se seřiditelnou sedačkou nebudete mít potíž s nalezením pohodlné polohy. Sedadla se nabízejí pouze látková, ale jsou pohodlná a příjemně se v nich sedí. Jediným opravdovým nedostatkem za volantem je to, že loketní opěrky mezi sedadly a na dveřích jsou tak tvrdé, že z nich můžete mít časem odřené lokty.

Možná jste se už setkali i s názorem, že Toyota měla svou speciální technologii dát do menšího auta a dostat se tak na svižnější zrychlení a ještě nižší spotřebu, ale Prius je na první pohled jednoznačně míněný jako jediné auto do rodiny a ne jako módní doplněk, a jako takový má asi nejoptimálnější tvar a vnitřní prostor, jaký mohl mít.

Společně ho pohání vyspělý benzínový čtyřválec o objemu 1,5 litru a elektromotor. Obě jednotky se doplňují podle situace tak, aby byla spotřeba co nejnižší a aby byl dopředný pohyb co nejvíce převeden zpátky na elekřinu a uložen v baterii umístěné pod zadními sedačkami. Automatická převodovka má variabilní převod a pokud zrovna nechcete jet na plný plyn, stále drží motor v jeho nejsilnějších otáčkách a jeho tón se zvyšuje jen s rostoucí rychlostí, na dálnici místy až zbytečně hlasitě. V rychlostech nad 50 km/h kombinuje systém vždy klasický motor s elektromotorem a podle polohy plynu nebo naopak potřeby baterií preferuje více jeden či druhý zdroj výkonu, nebo je při předjíždění a jízdě do kopce slučuje dohromady.

Jakmile sundáte nohu z plynu nebo začnete brzdit, elektromotor okamžitě přepne na dobíjení a dopředný pohyb používá na doplnění baterií. Regenerace energie se sleduje na další obrazovce displeje, na kterou můžete dotykem prstu přepnout. Řadicí pákou můžete zvolit i další režim, ve kterém je dobíjení účinnější a Prius citelně zpomaluje, aniž byste se dotýkali brzdy.

Na dálnici nebo při jakékoli rychlejší jízdě se klady hybridního systému příliš neprojeví, spotřeba je vzhledem k nutnosti více namáhat poměrně malý a také slyšitelný motor celkem vysoká a pohybuje se kolem osmi litrů na sto, což svádí k myšlence, že za tyhle peníze byste si mohli pořídit už slušně vybavený silný turbodiesel. Můžete sice pohodlně a ekonomicky cestovat kdekoli, ale pouze za cenu toho, že vás většina běžného provozu bude chtít předjet.

Naopak v nejlepším světle se Prius blýskne ve městě, kde můžete naplno využít možnosti elektropohonu. 478 Nm točivého momentu trvá chvilkově jen při rychlosti 22 km/h, ale i tak je to hodnota, která napovídá o tom, že zrychlení z klidu nebo pomalé rychlosti je více než dostatečné a že i přes nevypínatelný stabilizační systém občas nachytáte přední kola u nepozornosti a protočíte je. Zrychlení z padesátikilometrové rychlosti na 100 km/h je však opravdu konkurenceschopné.

Motor se během dne nesčetněkrát automaticky vypne a pak se znovu spustí, ale pokud tomu nevěnujete pozornost, nemusíte si toho vůbec všimnout. Při každém zastavení stojíte v klidu a tichu, motor je vypnutý a na čtvrt plynu se můžete s elektromotorem rozjet přijatelným tempem, které pak s minimální spotřebou udržíte až k dalším semaforům. Spotřeba kolem hranice 5 l/100 km je vynikající a časem jí lze s těmi správnými návyky lehce dosáhnout, aniž byste se museli zrovna dívat na displej.

Hybridní systém, kterému Toyota říká Hybrid Synergy Drive, má dvě nevýhody, jednu objektivní a jednu subjektivní. Ta objektivní spočívá v tom, že baterie vydrží překvapivě málo, v reálných podmínkách pouze několik kilometrů a při mírném stoupání jen necelý kilometr. Jakmile se vybije zhruba na třetinu kapacity, automaticky sepne motor a začne jí dobíjet.

Ta subjektivní tkví v tom, že se vám časem vkrade myšlenka, jaké by to bylo, kdybyste měli možnost odpálit Prius ze světel na plný plyn pouze na elektrický pohon, třeba i za cenu ještě rychlejšího vybití. To při současném nastavení není možné, protože i v režimu EV spíná při prudším sešlápnutí plynu motor a nad rychlostí 50 km/h se k bateriím připojuje, ať chcete nebo ne.

Na obě námitky by mi však jistě řekli v konstrukčním oddělení své, i když za dalších pár let lze očekávat přeci jen trvanlivější baterie.

Mezi klasickými auty je však Prius opravdu jedinečný a pokud zrovna netoužíte z osobního přesvědčení po vysokých výkonech a rychlosti, za svou poněkud vyšší cenu nabízí dobrou výbavu a hlavně absolutně neotřelé zážitky z jízdy a vlastnictví.

Nabízí se pouze ve dvou stupních výbavy, z nichž ta vyšší stojí 939 tisíc a v porovnání se základní verzí obsahuje navíc navigaci, CD changer, tři další reproduktory, hlasové ovládání, bezklíčový přístup a startování, přední mlhovky a bluetooth. Pokud bez toho můžete být, v základní verzi za 809 000 korun najdete sadu airbagů, klimatizaci, elektrické ovládání oken a další položky, které jsou leckdy za příplatek.

To jediné, co tedy brání Priusu u nás k většímu rozšíření, je zatím neexistující a do budoucnosti neupřesněná daňová úleva, která už dnes v některých evropských zemích dosahuje řádově tisíce euro ročně.

Marek Nastoupil