Toyota Aygo (2014): první dojmy

Druhá generace Toyoty Aygo se z trojice kolínských trojčat odhalila jako úplně poslední, za její volant jsme se naopak dostali v předstihu před zbylou dvojicí. A zatímco dříve si byla dítka spolčených automobilek podobná jako vejce vejci, teď je tomu docela jinak.

Toyota se při vývoji vydala zcela jiným směrem než francouzský koncern PSA, a vymezuje se nejen vůči zbytku společné produkce, ale i proti ostatním automobilům na trhu. A mně osobně se nové Aygo v některých barevných kombinacích docela líbí.

Zajímavě působí v oranžovo-černé, o něco méně mých sympatií sklidilo červené provedení s bílými doplňky. Hodně dokáže extravaganci přidat (anebo ubrat) kontrast barev, ve  stříbrném laku ho skoro přehlédnete, v červeno-bílé pak zcela jistě nikoli. Je tedy jen na vás, jak moc chcete být středem pozornosti.

Ba co víc, pokud by vás náhodou design auta přestal v průběhu času bavit, lze jednotlivé barevné díly nahradit jinými. Z usedlého auta tak můžete snadno udělat naprostý opak dávno potom, co vám bude stát v garáži. Vlastně spíše před domem, většina zákazníků prý pochází z velkých měst, takže rozměry zůstaly příjemně kompaktní – délkou je jen o 25 mm delší než předchůdce, celkem tedy měří 3455 mm. Zároveň výška auta klesla o 5 milimetrů, větší stabilitě přispívá rozchod větší o 8 milimetrů. Prostornější a kvalitnější pak má být také uvnitř.

Interiér původního Ayga nebyl nic moc. Kdybych si nenašel fotky, tak bych si na tvar palubní desky nikdy nevzpomněl. Byl ale nanejvýš jednoduchý a účelný. To nové Aygo je v tomhle ohledu jiné, slovy dnešní mládeže nejspíš “Cool a swag,” těmi mými je možná až příliš vyumělkovaný. Materiály jsou pořád stejné, ale v kombinaci s barevnými plasty na mě vnitřek působil možná až příliš laciným dojmem. Zdání však klame, smontovaný je slušně. A stejně jako u exteriéru i tady platí, že můžete některé jeho části vyměnit za jiné s jiným barevným odstínem.

Pokud ale na nějaké barvičky neslyšíte a mnohem víc vás zajímá, jak se sedí za volantem, mám pro vás hned několik dobrých zpráv. Je tady úplně nový volant, který se opravdu dobře drží, má tlustý věnec a lepší sklon. Už si nepřipadáte jako v autobusu, ale jako v normálním autě. Zlepšení se dočkala i řadící páka, teď má přesnější chod a kratší dráhy. Zarytým odpůrcům trojice pedálů pak Toyota jistě zabrnká na strunu pohodlí robotizovanou převodovkou. V neposlední řadě jsou tady nové sedačky s integrovanou opěrkou, které by se klidně mohly chlubit přídomkem sportovní. Na poměry třídy mají opravdu skvělé boční vedení i podporu stehen.

Na vrcholu palubní desky se od prostřední výbavy x-play nachází sedmipalcový dotykový displej. Umí všechno potřebné od přehrávání rádia, externích zdrojů hudby až po bezdrátové spojení s mobilním telefonem. Krom toho se na něm ukazuje obraz ze zadní parkovací kamery – i tu dostanete od zmíněné výbavy standardně. Ke kufru o objemu 168 litrů snad jen tolik, že se do něj vejdou dvě kabinová zavazadla. Na jeho otevírání se od první generace bohužel nic nezměnilo, tlačítko je umístěné jinde, než madlo.

Přestože v jádru Aygo staví na základech první generace, tvoří nově část skeletu karoserie vysokopevnostní ocel. Lehčí jsou i vnější panely karoserie, což ve výsledku znamenalo snížení hmotnosti o přibližně 12 kilogramů. Pozornosti konstruktéru neunikl ani podvozek, přepracováno bylo spodní rameno na přední nápravě, jsou tady jiné tlumiče a pružiny nebo tužší stabilizátory.

To společně s ostřejším naladěním řízení a přesnější převodovkou vedlo k tomu, že se Aygo lépe se řídí. Litrový tříválec pod kapotou je zatím jedinou pohonnou jednotkou, pro kterou se můžete rozhodnout. Od minula byl motor výrazně vylepšen, má nižší třecí ztráty, optimalizovanou výfukovou soustavu a v neposlední řadě také vyšší kompresní poměr.

Na poměry tříválcového motoru se jeho vibrace téměř nepřenáší do konstrukce auta nebo volantu, je poměrně kultivovaný a disponuje typickým jadrným zvukem, který by ale mohl být lépe odhlučněný.

Sourozenci z Francie disponují ještě dvanáctistovkou se stejným počtem válců, Toyota o jejím zařazení momentálně neuvažuje. Podle mého ani není důvod, 69 koní při 6000 otáčkách a 95 Nm při 4300 otáčkách se v loudavém provozu v okolí Rotterdamu jevilo jako naprosto dostačujících. Pokud jde o apetit motoru, se soudy počkám až do klasického týdenního testu, ale v kombinovaném režimu ukázal palubní počítač slušnou spotřebu 5,1 l/100 km.

Motoru by se dalo vytknout snad jen malé nadšení, to se však dá v testované Eco verzi omluvit. Byly jí vybavené všechny testovací modely, na českém trhu se ale paradoxně vůbec nebude nabízet. Odlišuje se standardně montovaným systémem Start/Stop, pneumatikami s nižším valivým odporem a zejména delšími převody, které přidají desetinu ke zrychlení auta.

Dálniční stotřicítkou ale dovede Aygo uhánět bez problémů, do interiéru však proniká zvuk motoru smísený s hlukem kamínků narážejících do nekrytých podběhů. Kratší cesta po dálnici se dá zvládnout, své místo ale má nejmenší Toyota hlavně ve městě, kde dokáže se vztyčenou hlavou čelit všelijakým nástrahám na cestě bez výraznějších akustických náznaků nelibosti. Jinými slovy dovede být příjemně komfortní, silnice poblíž Rotterdamu jsou však v o poznání lepším stavu než ty u nás, ten pravý křest ohněm na Aygo tedy teprve čeká.

Nová Toyota Aygo startuje na částce 209 900 Kč s třídveřovou karoserií a výbavou x, kde dostanete auto na čtrnáctipalcových kolech, rádiem s USB a dálkově ovládaným centrálním zamykáním. Prostřední výbava x-play přidává palubní počítač, manuální klimatizaci, elektricky ovládaná a vyhřívaná zrcátka, kožený volant a hlavici řadící páky nebo již zmiňovaný displej s parkovací kamerou.

Videotest: Škoda Citigo Sport 1.0 MPI 75 k (2014)

Videotest | vydáno 18. 3. 2014

Nejvyšší výbava x-wave přihazuje mlhovky, automatickou klimatizaci, automatické světlomety a bezklíčový vstup a startování. Nad rámec toho nabízí Toyota dvě speciální edice, první x-cite představuje oranžově lakované auto s výbavou někde na úrovni prostřední a nejvyšší výbavy. Za příplatek rovných deseti tisíc pak získáte automatickou klimatizaci a světla.

To absolutně nejlepší představuje edice x-clusiv, která standardně dorazí v černé metalíze s automatickou klimatizací nebo mlhovkami, kde si můžete za dalších dvacet tisíc korun dopřát komfort kožených vyhřívaných sedadel.

Ceník – Nová Toyota Aygo – Třídveřový hatchback

Ceník – Nová Toyota Aygo – Pětidveřový hatchback

Verdikt
Druhá generace Toyoty Aygo není od základu novým modelem, ale spíše od podlahy modernizovaným. Ano, je ve všech ohledech lepší, ale nějakou zázračnou transformaci v dospělé auto nečekejte. Jestli v něčem vyčnívá nad svými konkurenty, tak je to opravdu extravagantní design, který se však nemusí zamlouvat každému, a výbava, jakou u konkurence nenajdete.

Měření a technické údaje