Test Renault Megane 1.3 TCe 140: Komfort především

Vloni jsem strávil skvělý týden s Meganem RS, teď tedy můžu porovnat, co dokáže udělat sportovní oddělení značky ze základního modelu.
img_5153-1100x618.jpgCelá galerie 13 Zdroj: Autoweb.cz

  • Dynamika 7

  • Chování na silnici 8

  • Provozní náklady 10

  • Praktičnost 9

  • X-Factor 7

  • Celkové hodnocení 8.2

Hned po nasednutí do auta jsem díky povědomému čichovému vjemu poznal, že interiér má stejný základ, vyvolal si vzpomínky a začal se těšit jak Pavlovův pes (abych se teď vykroutil z nesmyslného porovnávání, napíšu, že RS měl manuál, kdežto jedna trojka dvouspojkový automat).

Každopádně ani s touto standardní verzi Megana řidič nijak netrpí a moje výtky směřují pouze právě k automatické převodovce. A ať tedy dojde i na relevantní srovnání – nečekal jsem, jak auto bez rozšířených blatníků a velkých kol vypadá i působí menší. Ale i bez doplňků z krabice RS je auto líbivé, až mě překvapovalo, kolik lidí se na něj se zájmem dívalo.

Nicméně auto je na trhu už od roku 2016 a taková auta v novinářských flotilách nebývají. Pokud tedy nedojde k nějaké podstatné technické změně, jakou je třeba zásadní redukce nabízených motorů. Zůstal pouze jeden naftový a jeden benzinový. Ten je konkrétně o objemu 1 332 cm3 a Renault jej nabízí ve čtyřech výkonových stupních. Hodnota 140 koní v „našem“ autě pak je druhá nejvýkonnější.

A rozhodně to není motor špatný. Příjemně mě překvapila jak přijatelná prodleva turbodmychadla, tak lineární průběh výkonu a nakonec není ani špatná spotřeba. Auto jsem rozhodně nešetřil a test jsem končil s 7,5 l / 100 km – zhruba půlka z toho byla cesta do Regensburgu rychlostí 150 km/h (od hranic) a půlka ježdění po Praze. A neuvádím spotřeby zvlášť, protože v obou případech vycházela čísla stejně.

Podle mě se jedná rozhodně o motor povedený a uživatelsky příjemný. A o to víc vynikne spojení s automatickou převodovkou. Když už tedy přejdu otázku, proč musí i kompaktní hatchback vůbec mít automat, nerozumím volbě zrovna dvouspojkové převodovky.

Ta má všechny neduhy této koncepce (neskutečně dlouhá prodleva mezi jízdou vpřed a vzad, zmatené podřazování o víc než dva stupně, dlouhé váhání i při samotném rozjezdu) a nejsem schopný najít jedinou výhodu – možná kromě hmotnosti – proti použití klasického měničového automatu. A za aktuálních 52 000 korun rozhodně nestojí.

I do této třídy aut dorazila nutnost hlídat chyby řidiče, takže má k dispozici celou řadu asistentů. Ke cti Renaultu je třeba napsat, že jsem se musel podívat do specifikace auta, protože jinak bych o nich nevěděl. Součástí jednoho balíčku pak jsou i LED světlomety. Renault nabízí dvě velikosti displeje infotainmentu – oba jsou na výšku a z estetického hlediska jsou oba moc pěkné.

Z praktického už méně, my měli ten menší a lepší – pro ovládání klimatizace a topení zůstala klasická tlačítka, stejně jako pro ovládání hlasitosti audia (ovšem bez toho lze žít, protože Renault používá páčku pod volantem právě pro ovládání audia a ta je téměř dokonalá včetně kolečka pro ladění frekvence). Chytré a jednoduché řešení je kolébkový vypínač pro volbu režimu tempomatu: vypnuto, tempomat, omezovač. Znamená to, že nemusíte zapínat tempomat po každém nastartování.

Co bohužel musíte po každé jeho aktivaci, je úprava odstupu od auta jedoucího vpředu z nejdelšího. Megane (stejně jako další modely značky) nabízí volbu z pěti jízdních režimů – Sport a Comfort se přepínají tlačítkem u voliče automatu, Neutral, Eco a Perso pak na displeji infotainmentu. Změní odezvu plynového pedálu, řazení automatu a pozadí prostřední části displeje přístrojového štítu.

Bizarní je, že pokud vypnete zapalování v režimu Sport (nebo Perso, pokud jste si navolili reakce na plyn právě Sport), po nastartování po vás auto chce potvrdit, že tak má zůstat. Pokud to neuděláte (nestihnete), přepne se do Comfortu.

Také by ještě u Renaultu měli zapracovat na čtení přístupové karty (místo klíčku). Pokud z auta vystoupíte a odcházíte, automaticky se zamkne. Bohužel se mi opakovaně stávalo, že jsem k autu přišel, jako první jsem otevřel pravé přední dveře, abych pomohl dcerce nastoupit a zavřel. A než jsem obešel auto, abych nasedl, auto se zamklo a nereagovalo ani na kliku. Musel jsem najít kartu a tlačítkem odemknout.

Francouzům se musí nechat jedna věc – dokáží být opravdu originální. A u Renaultu míru snesitelné originality občas i překročí. To ale rozhodně není případ současné čtvrté generace Megana. S předními světly zaseknutými do nárazníku si jej nemůžete splést s jiným autem – snad jedině v karosářské verzi sedan (to u Renaultu nazývají GrandCoupé a existuje ještě kombi Grandtour a základní hatchback) je vidět podoba s větším Talismanem.

Stejně tak zezadu, opět díky světlům, která se povedeně zužují směrem dovnitř a uprostřed se téměř dotýkají. A schopnost Renaultu vytvořit dobrý design je vidět i na tom, že – jak je zmíněno výše – je auto na trhu už čtvrtý rok a pořád působí neokoukaně. To samé platí o interiéru. Není nijak přehnaně revoluční, ale díky minimalistickému pojetí nestárne. Umím si představit, že vzhled auta bude jednou z hlavních motivací pro jeho koupi, protože je prostě hezké. A špatný není ani ten zbytek.

4.9.2019 2:00| autor: Jiří Kotyk

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist