Test KTM X-Bow RR: Extrémní závodní kuše

Existuje jenom málo extrémnějších sportovních aut než KTM X-Bow. V závodní verzi RR je úplně jako z jiného vesmíru. Protáhli jsme ho po autodromu v Mostě a byl to pekelný zážitek!
img_8749-1100x618.jpgCelá galerie 56 Zdroj: Autoweb.cz

  • Dynamika 10

  • Chování na silnici 10

  • Provozní náklady 9

  • Praktičnost 1

  • X-Factor 10

  • Celkové hodnocení 8

Usednout za volant závodního auta je sváteční událostí, která se nenaskytne každý den. Už jsem měl to štěstí řídit závodní motokáru, pohárovou oktávku i Formuli Renault 2.0, která mi dovolila přičichnout k okřídleným monopostům.

Odtud vede cesta už jenom k Formuli 1, naprostému vrcholu, kterého může člověk dosáhnout. A jelikož existují programy, ve kterých si můžete chvilku za volantem F1 zaplatit, není to zcela nesplnitelný sen. Říkám si, že k nějakému životnímu jubileu si jednou udělám radost.

Mezitím jsem dostal nabídku usednout za volant poněkud usedlejší, nicméně v porovnání s civilními sporťáky stále naprosto extrémní hračky. KTM X-Bow RR. Musím se přiznat, že jsem KTM X-Bow nikdy nevěnoval tolik pozornosti.

Oproti roztomilému Morganu 3 Wheeler, který mi podlamuje kolena, nebo klasickému Caterhamu Seven, kterého zbožňuji paradoxně s tříválcem, jsem rakouskou interpretaci lightweightu vždycky považoval za trochu příliš velkou a těžkou. A také trochu ošklivou. Jenže tohle je trochu jiný příběh.

Jak se tak kolem X-Bow motám v paddocku mosteckého autodromu a prohlížím si bezpočet úžasných detailů, začínám mu přicházet na chuť. S předním splitterem a zadním křídlem, které slibuje brutální přilnavost, čtyřmi ulepenými slicky v každém rohu a ve válečných barvách týmu RTR Projects vypadá hodně nabroušeně. Kombinace designu naštvané rozplácnuté žáby a stíhačky ze Star Wars vypadá prostě parádně a na okruhu to X-Bow RR vážně sluší.

Soukám se do kombinézy a mezi tím mi profesionální závodník Erik Janiš dává cenné rady do prvních kilometrů za volantem X-Bow RR. Překvapivá je pro mě především informace, že na brzdy musím opatrně, nikoliv klasickou technikou pořádně zadupnout a degresivně ubírat.

KTM X-Bow RR totiž nemá ABS ani posilovač brzd. Stejně tak vám nepomáhá posilovač řízení a šlapat musíte na tři pedály. Správně, je tu šestistupňový manuál. Tohle je prostě závoďák ze staré školy v nejryzejší, ničím neředěné formě. Žádná rumová pralinka, ale velký panák Strohu. Nalačno.

Přes široký kryt podlahy vstupuji do auta jako do vany a klouzám do sedačky, která je tvořená prakticky jenom pěnou formovanou podle pilotovy zadnice. Sedím extrémně nízko, prakticky až na zemi, ale nemám tu skličující pocit jako v kokpitu monopostu. Je tu ve všech směrech spousta místa, zároveň mne ale konejší hřejivý pocit bezpeční karbonového monokoku. Nicméně třísky snad dneska létat nebudou.

Auto působí hodně široce a přes kapotu není skoro vidět, vykukují jenom přední kola jako na formulích. Sedačka je napevno, seřizují se pedály a pochopitelně také volant. Jakmile se uvelebím a technici mě přitáhnou do pásů, nastává chvíle startování.

To je poměrně složitá procedura, kterou vtipně demonstroval Jeremy Clarkson v jednom z dílů Top Gearu. Nejprve musíte umístit klíček do příslušného slotu, potom na středovém tunelu stisknout tlačítko Stop (to dává smysl, že?) a následně Start, čímž zapnete zapalování. Na displeji se rozsvítí hláška Ready to Race?, kterou potvrdíte na volantu tlačítkem Mode a konečně opět Start probudí motor k životu. Jo a musíte při tom stát na brzdě. Jestli mi to někde chcípne, tak to asi raději dojdu pěšky.

Řadím jedničku a opatrně pouštím spojku, na kterou se auto snadno rozjede i bez přidání plynu. Už jsem na všechno úplně sám a teď už mě z bryndy nikdo nevytáhne. Úvodní šikana v Mostě je poměrně uklouzaná a X-Bow je tu mírně nedotáčivé, ačkoliv pneumatiky mám zahřáté na ideální teplotu z předchozí jízdy. Stačí ale jen trochu neuváženě přidat plyn na výjezdu a hned začnete mít opačný problém.

S pravou nohou musíte hýbat opatrně, jelikož ovládá velmi citlivou rozbušku. Turbem přeplňovaný dvoulitr od Audi ze sebe vymáčkne 365 koní a 450 Nm, což jsou brutální hodnoty v poměru k muší váze pouhých 810 kg.

Překvapuje mě, že je podání výkonu poměrně civilizované. Od takhle přefoukaného motoru bych čekal nekonečnou turbo díru jako za časů rallye skupiny B a následné odkopnutí někam za mantinel do stromů, jenže nic takového se neděje.

Čtěte také: Test Formule Renault 2.0: Juniorský monopost je brutální řidičský zážitek

Reakce na plynový pedál je bleskurychlá a opatrnost nevyžaduje samotná turbo díra, která je potlačená na minimum, ale skutečnost, že máte okamžitě k dispozici masivní porci krouťáku na ťuknutí plynu. Zákeřnost podání výkonu spočívá v tom, že vás enormní síla překvapí dřív, než to čekáte. Ale přesto je to nejpříjemněji odladěný turbo motor, jaký jsem zažil.

V táhlé levé před esíčky to rozhulákám téměř na 200 km/h, než přijde další adrenalinová zkouška. Brzdím podle instrukci jemněji, přesto se destičky zakousnou do kotoučů s příjemnou razancí. Pedál není ani betonový, ani vyměklý, přesně tak akorát.

Následující esíčka odhalují fenomenální přilnavost lehoučké kaste a lepivých závodních slicků. KTM X-Bow RR umí v zatáčkách tlačit až dvě géčka, čehož já se svojí předpos… jak to jenom říct slušně… no prostě opatrnou jízdou zdaleka nedosahuji, přesto na mě útočí temné síly, se kterými mám co dělat.

Ostré řízení je chirurgicky přesné a informace od předních kol přenáší do mozku telepaticky, jenže bez posilovače je to celkem makačka. V zadním vracáku proto mám plné ruce práce. Na výjezdu už mi trochu otrnulo a s chladnou hlavou a pevným odhodláním přidávám razantněji.

Najednou zjišťuji, že tahle přemotorovaná bestie je celkem divoká, ale zdaleka nekouše, takže zadku začínám důvěřovat čím dál tím víc. V čem si ale ještě zdaleka nejsem jistý, je přilnavost ve vysokých rychlostech, takže do rychlé pravé „hokejky“ hodně ubírám.

Při brzdění do Matadoru si poprvé všímám automatických meziplynů, jenže přes svist vzduchu je jinak velmi pěkný a sytý zvuk motoru sotva slyšet, takže si nejsem nikdy pořádně jistý, jestli mi elektronika skutečně pomohla. Meziplyny si proto sázím vlastnoručně (nebo spíš vlastnonožně?) a vychutnávám si precizní řazení s extrémně krátkým chodem, které vyžaduje trochu cviku, než začnete plně věřit tomu, že jste trefili požadovaný kvalt.

Následující tři táhlé zatáčky jsou jako stvořené k objevování vyvážení podvozku. X-Bow RR tu nehnutě drží stopu a nenechá se vyprovokovat ani hrubějším pobídnutím ke sklouznutí. Hravost byla obětována přilnavosti, což je u závodního auta pochopitelné, milým překvapením je ale naprostá stabilita. X-Bow není vůbec zákeřné jako jiná auta s motorem uprostřed.

Po těchto třech zatáčkách toho mám plné zuby. Začínám pociťovat svoji chabou fyzičku, jenže euforie z masivního návalu výkonu, brutální přilnavosti a čisté radosti z poctivé mechanické odezvy stroje mě nutí pokračovat a vrazit si tenhle adrenalinový koktejl přímo do žíly pokaždé znovu a znovu.

Jenže všechno musí jednou skončit. Do boxů přijíždím vyřízený (v obou smyslech toho slova), ale také o zkušenost bohatší. Na tohle vás totiž vůbec nic nepřipraví. Ačkoliv jsem měl pod zadkem bezpočet opravdu rychlých aut, tohle je ve všech směrech intenzivnější zážitek, hlavně co se týče schopnosti zrychlovat, brzdit a zatáčet. A díky fenomenálnímu přítlaku.

Protože jakkoliv jsou dnešní auta úchvatně rychlá a technologicky vyspělá, všechno vám dají bez sebemenšího úsilí. KTM X-Bow RR vás v tom pořádně vymáchá, přepere, vyždímá a vyplivne zmuchlaného a smradlavého jako v pračce týden zapomenuté tričko. Takhle nějak si představuji, že se musely řídit staré F1 ze 70. let, protože technicky mají k X-Bow RR celkem blízko.

Když s sebou taháte jenom polovinu hmotnosti, stačí vám polovina výkonu k tomu, abyste získali dvojnásobek schopností. Všechen technologický vývoj totiž nakonec porazí prachsprostá lehkost v kombinaci s hrubou mechanickou silou. V tom je KTM X-Bow RR naprosto úchvatné.

Jestli chcete potrápit mnohem dražší supersporty na okruhových dnech, KTM X-Bow RR je jedna z nejextrémnějších a nejschopnějších hraček, které si můžete pořídit. A pokud to myslíte se závoděním vážně, tohle je překvapivě dostupný způsob, jak toho dosáhnout.

Díky nízké provozní hmotnosti totiž mechanické komponenty netrpí zdaleka tolik, pneumatiky vydrží věčnost a pořádný kalup zabezpečí výkonově nikterak vyšponovaný motor, který je osvědčený svou spolehlivostí. O tom si ale podrobně povíme někdy příště. Do té doby mě hledejte v posilovně.

Za půjčení KTM X-Bow RR děkujeme RTR Projects

19.6.2020 12:00| autor: Hugo Kottás

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist