Test Ford Focus ST 2.3 EcoBoost na Nordschleife: V nejlepší kondici

Ze Spa-Francorchamps pokračujeme na Severní smyčku Nürburgringu zakončit letošní sezónu.
img_7402-1100x618.jpgCelá galerie 38 Zdroj: Hugo Kottás

Z legendárního závodního okruhu Spa-Francorchamps, ze kterého jsem měl tak trochu nenaplněná očekávání, se přesouváme na ještě legendárněšjí Nürburgring a jeho Severní smyčku, která je pokaždé naprostou jistotou skvělé zábavy.

Akorát nám to termínově hezky vychází, že jsme v pátek dováděli ve Spa a sobotu a neděli věnujeme Ringu. A také jsme se trochu poučili, jelikož přední pneumatiky na autě nefungovaly zrovna nejlépe. Hodně se sjížděly, žvýkaly a celkově neposkytovaly tak dobrou podporu přední nápravě, jak se slušelo.

Sobotu tak začínáme v pneuservisu. Přímo v srdci testovacích center automobilek, což je samo o sobě místo jako žádné na světě. Zatímco čekáme na přehození pneumatik za Pirelli P Zero, které mám z okruhů již osvědčené, postupně přijíždějí „staří známí“ ze Spa.

Jako první přijíždí fialové Lamborghini Huracán STO, jehož posádka nás bez despektu k našemu asi desetkrát levnějšímu povozu slušně pozdraví. A přes den potkáváme stále víc aut ze včerejška. Zdá se, že nejsme jediní, kteří měli v plánu spojit Spa a Ring a využít tak poslední volné jízdy roku 2022.


Čtěte také: Test Ford Focus ST 2.3 EcoBoost na závodním okruhu Spa-Francorchamps

Navozuje to takovou hezkou, domácí atmosféru a pocit, že tu všechny znáte. A skutečně, když navíc potkávám Mishu Charoudina, slavného youtubera a osobu aktuálně na Nordschleife nejznámější, se kterým se spontánně pozdravíme a prohodíme pár slov. „Já ťa znám, ty mňa neznáš?“ dere se mi na mysl slavná filmová hláška Bolka Polívky.

Závěr sezóny bývá na Ringu poněkud riskantní, jelikož ve zrádném pohoří Eifel je počasí nevyzpytatelné, a tak tu v polovině listopadu může klidně i sněžit. Ostatně nebylo by to poprvé. Já se chci vyhnout i dešti, jelikož na vodě je to tu také dost zrádné. A chci užít pořádnou jízdu, ne jenom opatrně kroužit.

Naštěstí je počasí milosrdné a nadělilo nám podmínky jako z obrázku: jasnou oblohu a 13 stupňů, tedy na trackdaye naprosto skvělé. Sucho, takže můžete jezdit rychle, chladno, takže technika netrpí, a hezky, takže máte dobrou náladu.

Jdeme na to

Dost bylo poflakování, jdeme jezdit. Sobota nabízí dvě odpolední hodinky před setměním. To je můj oblíbený čas, protože trať je ještě relativně volná oproti natřískaným celodenním víkendům.

První kolo si jako vždy musím trochu zvykat, hlavně na brutální převýšení a plasticitu okruhu, na kterou vás žádný simulátor nepřipraví, možná jedině s virtuální realitou. Ale stejně raději našlapuji opatrně.

S jistou dávkou opatrnosti a respektu přistupuji také k podvozku, jelikož ostré Fordy jsou známé svým přetáčivým naladěním. A honit zadek od mantinelu k mantinelu je přesně to, co na Ringu nechcete dělat.

Dodnes mám ve svalové paměti obou půlek chování kamarádovy Fiesty ST 180, která byla pěkně jedovatá. Vyžadovala před zatáčkami více nabrzdit a posléze projet pod plynem, aby se podvozek stabilizoval.

Po mírné rozcvičce ale objevuji, že podvozek Focusu ST není vůbec zákeřný, je úžasně neutrální a stabilní. Přesně takový, abyste mohli z auta vymáčknout maximum. Navíc je akorát poddajný na zvlněném povrchu Nordschleife. Jakkoliv mi přišel na širokém a hladkém Spa mírně vyměklý, tady na Ringu je perfektní.

Tady se podvozkoví inženýři Fordu prostě opět blýskli a trefili se do černého. Ostatně jako vždycky. Mám totiž rád auta, na kterých podvozek převyšuje motor, a Ford Focus ST je přesně podle mého gusta.

Dva-trojka s turbem dává sympatických 280 koní, což není v konkurenci ostatních hot-hatchů nejvíc, ale tyhle výkonové války považuji za zbytečné. Bohatě to stačí, i v táhlých kopcích Nordschleife, kde se každý koník počítá.

Motor má největší páru ve středních otáčkách, ale rád se nechá vytočit až do šesti a půl tisíc. Nejvíce mu však vyhovuje být trochu podtočený o jeden kvalt výše, nechat nafoukat turbo a vystřelit k horizontu.

Perfektně mu sekunduje samosvorný diferenciál. Klidně můžete zadupnout plyn na hulváta a samosvor si to všechno nějak záhadně pobere. Vtáhne vás na vnitřek zatáčky a na výjezdu vyplivne ven. Je to až návykové, jak efektivně to funguje. Kolikrát jste na výjezdu rychlejší než kdejaká čtyřkolka.

Překvapivě nejlepším komponentem Focusu ST jsou ovšem brzdy. Rychlost ukusují skvěle, ale je to jejich schopnost odolávat neustálému náporu, aniž by projevili jediný náznak vadnutí. S jinými auty jsem musel po každém kole zdlouhavě vychlazovat, tady jsem si klidně dovolil dvě, tři kola za sebou.

Jedinkrát, když jsme si s jednou Cuprou hezky sedli do rytmu a jeli jsme fakt naplno, se už po třech kolech brzdy trochu ozvaly mírným povadnutím, ale spíš to bylo vinou přehřáté brzdovky. Nezažil jsem na Ringu sériové brzdy, na které se můžete takhle spolehnout.

Jak jsem říkal, výkonu má Focus ST tak akorát, že se v okolním provozu neztratí. Nejste pomalí, když se na vás lepí nějaká ta em-trojka nebo gé-té-trojka, na druhou stranu jste dostatečně rychlí, že „loupnete“ i pár rychlejších aut, a celé to není tak zběsile rychlé, že máte plné ruce šoférování.

Prostě ideálně namíchaný balíček pro začátečníka i zkušeného. Ostatně hot-hatche s výkonem do 300 koní mám na Ringu nejraději. Jako předokolky jsou celkem „blbuvzdorné“, se schopným podvozkem a samosvorem jste rychlí v zatáčkách a všechno se děje v příjemně vysokých rychlostech.

Ford Focus ST je přesně takový: senzační podvozek, skvělý samosvor, akorát potentní motor, příjemně rychlé a přesné řízení (ačkoliv mírně přeposilované), přesné řazení s hezky naskládaným manuálním šestikvaltem, sem tam nějaký ten automatický meziplyn, který vám to v kalupu usnadní. To všechno v delikátní harmonii.

A když v neděli po obědě končíme, protože na Nordschleife jsem nakonec stejně nejradši, když už je po všem, dáme si poslední currywurst na rozloučenou dole v bistru v Adenau a vyrážíme domů v relativním pohodlí.

Podvozek z vás totiž nevytřese duši a spotřeba je nakonec OK. Focus ST jel za osm ze Spa na Ring po okreskách, na neomezené dálnici si řekne o 13 litrů, na okruhu potom o pětadvacet. Ale ve výsledku na tom vůbec nezáleží, když máte pod zadkem tak schopný hot-hatch, který na nejnáročnějším závodním okruhu světa obstál na jedničku. Tohle byl zase pekelný výlet!

24.1.2023 9:52| autor: Hugo Kottás

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist