Peugeot 306 S16

Se silným a průbojným motorem, samořiditelnou zadní nápravou pro okamžitou změnu směru a podvozkem vybroušeným k dokonalosti patří S16 do zlatého fondu všech ostrých hatchbacků a předokolek.

Třídveřovou sportovní variantu třistašestky s šestnáctiventilovým motorem 2,0 l představil Peugeot na konci roku 1994, o rok poté, co uvedl základní řadu 306. Ve výrobě se nejvyšší verze pod označením S16 udržela spolu s nižšími řadami až do roku 2002 a za tu dobu prošla dvěma facelifty.

První model S16 z let 1994-97 má s těmi následnými společný technický základ, který z něj dodnes dělá jednoho z nejzábavnějších hatchbacků všech dob. V historických tabulkách popularity se o první místo přetahuje pouze s Renaultem Clio Williams, svým předchůdcem 205 GTI nebo svou vlastní odlehčenou verzí Rallye.

S16 se vyráběla ve dvou verzích, z nichž ta slabší měla stejný dvoulitrový objem, ale výkon omezený na 150 koní. Silnější a atraktivnější řada, která byla u nás známá pod označením Premium, má výkon 167 koní, který navíc výborně doplňuje šestistupňová převodovka s krátkými převody. Od základních třistašestek se sportovní provedení odlišuje sériovými patnáctipalcovými koly s pneumatikami 195/55 R15, mírně rozšířenými blatníky, hlubší čelní maskou, malým spoilerem na zadních dveřích a nárazníky, zrcátky a klikami v barvě laku.

Facelift z roku 1997 přišel s výraznějšími světlomety, protaženější kapotou směrem dopředu a dolů a tvarovými změnami v interiéru, zejména v oblasti středového panelu a výplní dveří. Poslední verze z roku 2000 má čiré kryty světel, přístrojovou desku s imitací hliníku a další detaily, které se objevily napříč výrobní řadou.

Silnější verze dvoulitrového motor vyniká jak svým tahem v nízkých otáčkách, tak i ochotou vytáčet se až do omezovače, položeného na 7200 ot/min. Díky krátkým rozestupům v převodových poměrech neklesá motor při řazení o více než 700 ot/min a při rychlé jízděho můžete držet stále ve varu. První nával energie se dostaví ve třech tisících a čím více se otáčky blíží červenému poli, tím lépe motor jede.

Co dělá S16 výjimečnou mezi ostatními hatchbacky je to, že nadšení motoru pro rychlou akci dokáže ve stejné míře podpořit i podvozkově. Auta s náhonem na přední kola jsou od přírody převážně náchylná k nedotáčivosti, která je jim vštěpována od samotného počátku vývoje, protože pro většinu populace je to tak jednodušší. Tohle auto je ale světlou výjimkou a spolu s hrstkou ostatních předokolek, z nichž už jste jich na tomto místě pár viděli, ho nemusíte dlouho přesvědčovat k tomu, aby v případě potřeby vyhodilo zadní kola stranou. Díky samořiditelné zadní nápravě, která v první fázi zatáčky natočí kola na opačnou stranu pro rychlejší změnu směru, jsou reakce na volant okamžité. Pokud se vám však při vysoké rychlosti zatáčka před očima náhle zatáhne, můžete povolit plyn a nehat zadní kola vybočit do strany tak, abyste předkem opsali správný oblouk. Plyn tak můžete používat nejen na přidávání výkonu, ale i jako přesný nástroj pro korekci stopy.

Interiér vyniká hlavně sportovními sedačkami s dobrou boční oporou v oblasti zad i stehen, které jsou v případě S16 čalouněné v kombinaci látky a kůže. Převodovka má krátké dráhy řazení, ale za studena jde velmi ztuha a vyžaduje trpělivé zahřátí, které si zaslouží i motor. U některých aut se může objevit problém se synchronem na dvojce.

Ruční brzda nezabírá tak silně, jak byste si mohli přát pro otočky o sto osmdesát stupňů a pedál spojky je tvrdý, ale rychle si na něj zvyknete. Někteří majitelé si stěžují na závady v elektroinstalaci a také na to, že nelze úplně vypnout větrání. I když je ovládání v pozici „off“, z průduchů neustále mírně fouká. Nejvíce si ale všichni stěžují na to, že S16 má neskutečně velký poloměr otáčení, kvůli kterému se musíte na ulici otáčet ne na třikrát, nýbrž na sedmkrát, a na pravou stranu je to ještě horší.

U některých vozů se také objevily chyby na čidlech airbagů, kvůli kterým svítí příslušná kontrolka. Pokud jde o běžné spotřební položky, standardní měkké pneumatiky Pirelli P6000 sice výborně drží, ale také velmi rychle ubývají. V některých případech dochází i ke kroucení brzdových kotoučů, které jsou vpředu větrané a vzadu plné.

Na motoru se žádné rozšířené závady neobjevují, ale v řadě případů došlo k selhání rozvodového řemene se všemi smutnými následky, a to ještě před doporučenou lhůtou výměny. Podle údajů Peugeotu by se měl měnit do ujetí 110 tisíc km, ale podle zkušenosti je nejbezpečnější, pokud ho měníte každých 40 tisíc.

Karosérie je vyrobená z tenkých plechů a je velmi citlivá na oděrky z běžného provozu a ještě náchylnější na bouchance na dveřích od dalších aut. Na parkovišti je proto nutné hledat kolem sebe co nejvíce místa. Nešťastné je i uložení rezervního kola na vnější straně pod kufrem. Rezervu tak musíte uvolňovat zevnitř pomocí šroubu a stejně krkolomným způsobem jí nasazovat zpátky. Šedesátilitrová nádrž zaručuje při lehké jízdě služný dojezd kolem 500 km, ale když s motorem jedete podle jeho pravé povahy, stoupne spotřeba k patnácti a více litrům na sto km a akční rádius se značně zkrátí.

Když se ale před vámi objeví točitá silnice, bude spotřeba to poslední, na co budete v S16 myslet.

redakce autoweb.cz

15.7.2004 12:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist