Smart Roadster Coupé

Se vzhledem kybernetického angličáku na steroidech toho vizuálně slibuje hodně, ale stačí na to s výkonem 80 koní?

Největší potíž se Smartem není ani jeho mírně neurotická převodovka, ani menší než velké množství výkonu, ale jeho cena, která z něj vzhledem k jeho několika málo nedostatkům dělá kolosálně předražené auto, tedy alespoň v kontextu našeho trhu. 840 tisíc korun za model s příplatkovou výbavou, kterou vidíte na fotkách (hlavně sedmnáctipalcová kola Brabus a výfuk, jen tyto dvě položky za 100 tisíc) je opravdu zbytečně moc. I kdybyste trvali na tom, že žádné jiné malé auto nevypadá tak úchvatně a nedokáže tak silně chytnout celou ulici za oči, ze stáje srovnatelných stylovek se může legitimně přihlásit Mini Cooper S, který má za stejnou cenu solidní výbavu a k tomu je neméně atraktivní, dvakrát silnější, o hodně rychlejší a také prostornější.

Pravda, příplatky za téměř dvě stě tisíc si můžete odpustit, sedmnáctipalcová kola s pneumatikami 225/35 vzadu jsou na osmdesátikoňový výkon stejně moc velké a řadu věcí v interiéru byste mohli s klidným svědomím také oželet.

I základní cena kolem 640 tisíc ale v případě našeho trhu jasně vysvětluje, proč není Roadster Coupé vůbec vidět. Na jednu stranu je to velká škoda, protože na silnici vypadá jako navrčená hračka z Toy Story a nudný provoz na silnici dokáže opravdu zpestřit.

Tříválcový sedmistovkový motor je tak malý, že když se podíváte pod plato v kufru, pod kterým se skrývá, máte dojem, že tam na lince omylem namontovali posilovač řízení z S600. Celý váží 60 kilo, ale ve Smartu si nevede nejhůř, hlavně díky turbodmychadlu, které podle otočného budíku na palubovce místy tlakuje až na 1,2 baru, i když se pod plným plynem většinou ustálí mezi 0,8 až 1,0 baru.

V absolutních číslech není Smart nijak rychlý, ale je pravda, že třeba skromná stokilometrová rychlost na té správné silnici v něm chutná úplně jinak, a hlavně o hodně lépe, než ve většině ostatních aut. V tomto ohledu plní své cíle opravdu dobře.

Pravidelného flétnového trylkování přepustného ventilu si při ubrání plynu nebo přeřazování všimne každý, kdo s vámi v autě jede, a ke Smartu už tradičně patří. Pokud jste připravení oželet vyšší spotřebu (nad 10 l/100 devadesát osmičky) a jet s motorem stále na plný výkon, nemůžete říct, že by byl pomalý. Není ani úplně rychlý, ale čísla na tachometru v něm opravdu pociťujete jinak, než na co jste zvyklí, a celkově dojdete k závěru, že jakž takž stačí.

Elektrický posilovač funguje dobře, ale do volantu nepřenáší zdaleka ten stupeň citlivosti, který byste očekávali od miniaturního auta s váhou 810 kg. Řízení by bylo určitě lepší bez posilovače, který je stejně za příplatek.

Pro zbytečně velké rozměry volantu mě nenapadá žádné vysvětlení a jeho velikost mimo jiné nutí všechny vyšší řidiče, aby mu do strany uhýbali levým kolenem, což znemožňuje brzdění levou nohou. Tou byste si mohli pomáhat při meziplynech, o něž se převodovka vůbec nepokouší. Nepomůžete si v tom ani pravou nohou, protože pedály jsou dál od sebe a ten brzdový se potápí víc než je zdrávo, i když na vysoké účinnosti samotných brzd to nic nemění.

Říct kamarádům, že máte na zadních kolech bubnové brzdy, budou obracet oči v sloup, ale na účinku středového pedálu nic špatného nepoznáte. Jedinou opravdovou výhodu, kterou můžete na obranu bubnů uvést, je to, že vám nezašpiní zadní ráfky, což se obzvláště hodí v případě, kdy máte tak hluboké límce jako u příplatkových Brabusů.

Převodovka není po chvilce zdaleka tak špatná, jak se na první dojem zdá, a pak dokonce přijdete na to, že ve Smartu v jeho současné podobě vlastně ani jiný typ řazení být nemůže. Vyšší řidiči mají kvůli rozměru volantu levou nohu stejně povinně fixovanou na jednom místě, takže by těžko mohli šlapat na spojku a mít dostatek prostoru pro řízení v zatáčkách. Podobně postížení by s klasickou převodovkou byli i řidiči s delšíma rukama a když si simulujete pár pohybů pravou rukou mezi sedadly, zjistíte, že na loket máte málo místa, zvlášť se spolujezdcem vedle sebe.

Převodovka ve Smartu dokáže zařadit hladce, pokud chvilkově povolíte plyn, nebo trochu škubne, když jedete naplno nebo jí necháte samotnou přeřadit v šesti a půl tisících otáčkách. To, že řadí automaticky nahoru, i když třeba nechcete, je škoda, stejně jako to, že nemá funkci meziplynů. Když ale nad tím trochu přivřete oči a přizpůsobíte tomu styl jízdy a vše plánujete o padesát nebo sto metrů dopředu, dá se s tím žít a určitě to Roadsteru nic neubírá na jeho dalších přednostech.

Elektrické stahování plátěné střechy vám svou jednoduchostí a funkčností pokaždé udělá radost a odmontování postranních žeber targy a jejich uložení do držáků pod přední kapotou vám napotřetí také netrvá déle než minutu.

Je to jen subjektivní názor, ale navíc mám dojem, že Coupe je ještě pohlednější a má určitě originálnější tvar než klasický Roadster. Pod zadní prosklenou skořepinou je také dost místa na dvě sportovní tašky nebo menší nákup, i když je už jen na vás, jestli to v porovnání s klasickým Roadsterem ospravedlňuje zvýšení ceny o 140 tisíc korun.

Nejsilnější dojem na vás Coupé udělá při sjezdech z kopců. Zrychlení je konečně takové, jaké má být, a když moc nebrzdíte a spolehnete se na silnou adhezi pneumatik, dokáže jet opravdu hodně rychle, hlavně díky tomu, že i v zatáčkách umí udržet překvapivou rychlost.

Při vypnuté stabilizaci si pohon zadních kol užijete hlavně na mokru, kdy je přetáčivost v posledních patnácti stech otáčkách konečně na dosah. Nastupuje rychle a vyžaduje stejně hbitou reakci volantem na vyrovnání, ale konečně si můžete říct, že tohle je ono, tohle je to pravé. Na suchu vám k tomu ale bude scházet takových třicet čtyřicet koní navrch, a to vám z továrny malá sedmistovka nemůže dát ani s opravdovou úpravou od Brabusu.

Mám pocit, že zhruba v tomto bodě se pro Smart láme chleba. Hravost, kterou máte ve volantu a sedačce v ideálním případě cítit při každém zatočení volantem, je pro malé auto stěžejní vlastností. Vzhled hraje v celkových zážitcích také jednu z hlavních rolí, ale i podle slov Smartu je pro Roadster nosným tématem pocit z jízdy. Pro dosažení toho nejlepšího potřebujete dát dohromady řadu věcí, od citlivého podvozku až po velký výkon. Když se vám ho nedostává, musíte mít alespoň přiměřeně úzké pneumatiky. U testovacího auta nemáte ani jedno, i když v obou směrech je pro to pochopitelné vysvětlení.

Konkrétně tohle Coupé jde cestou vysoké přilnavosti, ale to samotné ještě z auta sporťák nedělá. I v téhle podobě je to zábavné auto a je radost ho řídit, hlavně díky rychlým reakcím na volant, silným brzdám, slušné převodovce a dobře fungující stahovací střeše. Když to ale všechno sečtete a podtrhnete, k lepšímu výsledku mu schází například úprava motoru na vyšší výkon, kterou Brabus také nabízí. Za tuhle cenu by se však na vás nemohl nikdo zlobit, jestli jste jí čekali i v případě testovaného auta.

Marek Nastoupil

22.11.2004 12:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist