Smart fortwo cabrio 1.0 twinamic 71 k (2016)

• Dynamika 1

• Chování na silnici 3

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 5

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 4.2

Radosti

Velký rejd a manévrovatelnost; poměrně rychlá převodovka; hravý design

Starosti

Kvalita zpracování; dynamika motoru; nekomfortní podovzek; troufalá cena

Smart fortwo druhé generace se na silnicích už celkem zabydlel, o ještě větší popularitu se nyní bude snažit otevřená verze. Plnohodnotným kabrioletem Smart fortwo stále není, za pouhou targu jej ale také nejde označit, spíš něco mezi. Střechu totiž lze otevřít ve třech fázích. Jako první se odsune střecha a vznikne jakési větší střešní okno, v druhém kroku se složí i zadní část s oknem a ve třetí fázi lze odmontovat i pevné části střechy spojující přední a zadní sloupky, které se dají umístit do speciálního boxu ve víku kufru. Velmi praktické, je ovšem nutné počítat s tím, že se tím zmenší už tak malý zavazadlový prostor. Další šikovnou vychytávkou je možnost vyklopit vzhůru zadní část střechy s oknem, aby se tím zvětšil přístup do kufru.

Interiér

Chytrá řešení omezeného prostoru uvnitř však zcela potápí nevalná kvalita zpracování, která ve vás zanechá dojem, že sedíte jenom v předražené Dacii. A skutečně – vedle infotainmentu od Renaultu (jehož ovládání je stále chaotické a pomalé) tu najdete také třeba páčky pod volantem, ovládání zrcátek nebo interiérové lampičky z Dacie. Proti sdílení součástek jako takovému nic nenamítám, požadovat ale prémiovou cenu za stejně chatrnou kvalitu je však vyloženě troufalé. Příliš pohodlná není ani pozice za volantem, kdy vašim nohám budou nejvíce překážet podběhy, a ostudou je i volant samotný. Panel s tempomatem po každém dotyku div neupadne a nepraktické je i rozmístění samotných tlačítek. Jestli si něco zaslouží palec nahoru, potom určitě hravý design, bohužel však pachuť nekvlity zcela spláchnout nedokáže.

Pohon

Dynamika litrového tříválce s atmosférickým sáním by nestačila ani na hlemýždí paralympiádu. Výkon 71 koní a točivý moment 95 Nm by autu těchto rozměrů mělo bohatě stačit, jenže Smart bez střechy váží téměř jednu tunu, a svižné nejsou ani reakce motoru. I na zařazenou jedničku se pod plným plynem dočkáte jen velmi vlažné akcelerace, takže na rychlé průjezdy křižovatkami rovnou zapomeňte, stejně jako na svižná připojení na dálnice. Popravdě, nejednou mi pomalost Smartu přišla vyloženě nebezpečná. Přidejte k tomu ještě otravně pomalý stop/start, kterému trvá celou věčnost, než znovu probudí motor k životu, a místo svižných „odpichů“ od semaforů budete provoz spíš brzdit. Mimo město je to pak ještě horší, na nějaké předjíždění čehokoliv svižnějšího než přeložené Avie také zapomeňte, a i jízda po dálnici je spíš za trest. V placatém Nizozemí by síla motoru stačila, ale kopcovitou trasu ze Sázavy do Prahy mi stačilo projet jednou… Přitom automatická převodovka řadí celkem rychle a hladce, a na šnečí dynamice kupodivu nenese žádnou vinu. Popravdě, pokud vás řazení obtěžuje, mohu ji za příplatek 28 747,- korun vlastně doporučit.

Spotřeba

Ruku v ruce s nevalnou dynamikou není nikterak zázračná ani spotřeba. Zatímco s větší a praktičtější Škodou Citigo jsem se na své testovací trase dokázal při tempovatových 80 km/h dostat na 3,1 l/100 km, stejnou trasu jsem ve Smartu horko těžko zajel pod čtyři a půl litru. Při tempomatové stovce si pak motor řekl o 5,7 l/100 km a při dálničním limitu o rovných 8,0 l/100 km. Zejména kvůli tomu, že pro udržení rychlosti v kopcích musela převodovka podřazovat dokonce i na čtyřku a neustále tak vytáčet motor. Po městě jsem pak jezdil za nějakých osm a půl litru, především kvůli nutnosti neustále stát motoru na krku. Vše jsem měřil s naplno otevřenou střechou, takže se zavřenou střechou možná ještě nějakou tu kapku ušetříte, ale proč potom chtít kabrio, že? Opomenout nemohu ještě jeden aspekt spotřeby, totiž informaci o dojezdu, která na palubním počítači prostě chybí. Musíte se tedy naučit, kolik litrů jednotilvé dílky palivoměru ve skutečnosti znamenají. Z nevelké 28litrové nádrže připadá na každý z osmi dílků 3,5 litru paliva, což není, zejména, když vám svítí poslední čtvereček, zrovna mnoho.

Ovladatelnost

Hlavní přeností miniaturních rozměrů je naprosto geniální manévrovatelnost ve městě, kdy se klidně otočíte z jednoho pruhu do druhého. Strmé řízení v kombinaci s půdorysem motokáry propůjčuje Smartu velmi agilní chování v zatáčkách, každá mince má však dvě strany a jinak to není ani v tomto případě. Krátký rozvor si totiž bere daň v podobě neschopnosti filtrovat nerovnosti, a nejenže podvozek při ostré jízdě, kdy to nejméně potřebujete, klidně uskočí uprostřed zatáčky o pořádný kus, ale ani při běžném tempu, kdy nikam nespěcháte, není zrovna moc pohodlný. Jistotu ve vás nevyvolá ani paranoidní stabilizace, která reaguje na sebemenší náznak nestandardní situace, a zpomaluje vás i ve chvíli, kdy máte všechno pod kontrolou. Po čase zjistíte, že by se Smartem vlastně byla ohromná zábava, jenže k tomu chybí o něco schopnější podvozek a potentnější motor.

Verdikt

Samotný koncept Smartu fortwo cabrio jako hravého městského autíčka s otevřeným nebem nad hlavou mě opravdu moc baví, a vlastně mi za ten týden ježdění přinesl mnoho radosti, jenže na druhé straně mi zbytek auta přinesl také spoustu trápení. Zkrátka se nedokážu ubránit dojmu, že je Smart fortwo cabrio poněkud nedotažený. Dynamika motoru stěží stačí do města, natož na každodenní přesuny z předměstí do centra, spotřeba paliva tomu také odpovídá, takže na ekonomickou stránku věci zapomeňte, a kvalita zpracování je za peníze, které si u Smartu účtují, neodpustitelná. Pokud se vám Smart fortwo cabrio prostě líbí, asi vám to nerozmluvím, jelikož alternativa k němu prakticky neexistuje. Pak ale nezbývá než popřát pevné nervy…

Měření a technické údaje