Škoda Octavia Combi RS 230 (2016) na Wörthersee

Můj první výlet na tuningový sraz měl všechno - tuzing na vlastní kůži, nezapomenutelnou jízdu po skvělých silnicích, trampoty s autem i pořádnou mezinárodní ostudu. Jaké to bylo vyrazit se Škodou Octavia Combi RS 230 na sraz u jezera Wörthersee?

V životě jsem měl dvě zásady, o kterých jsem se domníval, že je nikdy neporuším – nikdy neučiním z konce svého trávicího ústrojí začátek a nikdy se nezúčastním žádného tuningového srazu. I když zkusit se má v životě všechno, správně asi tušíte, kterou zásadu jsem se rozhodl porušit. Přestože tuningu příliš neholduji, rozhodl jsem se vyrazit na svůj vůbec první sraz. A když už, tak ten nejvyhlášenější široko daleko.

Automobilky z koncernu VW čas od času na Wörtherseetreffen zvou, ale letos jsme se rozhodli vyrazit po svém. Zabalit pivo, maso, gril a partu kamarádů a vyrazit ve dvou autech na epický roadtrip po jedněch z nejkrásnějších silnic v Evropě k domku u jezera je přece jenom trochu něco jiného, než letět letadlem, být přepraven shuttlem a spát v pětihvězdičkovém hotelu s kolegy z branže. Že bych si s nimi neměl o čem povídat, to se říct nedá, ale kamarádi jsou kamarádi.

Tuzím, tuzíš, tuzíme

Vyrazit jen tak s obyčejným autem, to by nebylo ono, takže je potřeba vymyslet, jak zaujmout. Škoda Octavia RS je slušný základ, v podstatě je to české GTIčko, takže se na největší sraz GTIček hodí, a vůbec nevypadá zle – bílá barva jí sluší, stejně jako velké 19″ ráfky s „Lambo“ designem. Pořád by to ale ještě něco chtělo… něco unikátního, něco neobyčejného. Co třeba polep?

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Jenže jaký? A jak ho stihnout udělat za 24 hodin? Otevírám internet a hned nacházím inspiraci v Audi RS 6 Avant Jona Olssona, který s ním loni vyrazil na Gumball 3000. Kombík máme, rakev taky, i když bez difuzoru, ale to vem čert. Už tomu chybí jenom kamufláž.

Gumball, nebo Wörthersee?

Jedu do hobby marketu, beru dvě role zelené fólie, protože je to barva Škoda Motorsportu, a nařezávám různě velké kostky, které se budou na autě jakoby rozsypávat. Žádnou poetiku v tom nehledejte, prostě se čtverce dobře a rychle nařezávaly a lepily. A docela dobře sedí k ostrým linkám auta. Startovní čísla pak po otevření dveří dají dohromady číslo 230, jako RS 230. Vážně v tom nehledejte žádnou poetiku. Výsledek má trochu menší trhliny, ale co, to by bylo, abychom vyrazili na tuningový sraz bez pořádného tuzingu…

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Teď už to jenom otestovat před prvním publikem. Zrovna ten večer přijíždí do Prahy závod Gumball 3000, čímž se naskýtá jedinečná příležitost. Vyrážím před hotel Hilton a stahuji okna, abych slyšel, co si lidé šuškají. Moc je nezajímám, protože se zrovna asi vytvořil hlouček kolem Davida Hasselhoffa, ale přece jenom něco zaslechnu. Jedni s úžasem trnou, druzí „hejtují“ slovy „Beztak tam má jenom 1.9 TDI“. A to je úspěch! Vlastně si říkám, jestli si to Wörthersee ještě nerozmyslím a nepřídám se ke Gumballu…

Vyrážíme!

Druhý den ráno konečně vyrážíme. Dáváme si sraz na benzínce s druhou posádkou, která sedlá Volkswagen Golf GTI sedmé generace s úpravou na 310 koní, takže tvoříme celkem hezkou koncernovou dvojici. Ještě chvíli počkáme, než se protagonisté Gumballu vyspí z opice, aby všichni do jednoho zmizeli a policie nás nepovažovala za jedny z nich, a vyrážíme směr Benešov a Dolní Dvořiště.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Cesta po nejhorší okresce v republice je sice šílená, ale dvěstětřicítka má dostatek sil na to, aby se s ní hezky předjíždělo, takže cesta docela příjemně plyne. Rakouské dálnice jsou vysvobozením, i když častá omezení na stovku je dost otravná. Kde to jde, nastavuji na tempomatu příjemných 150 km/h a zaposlouchávám se do svistu větru kolem střešního boxu. Překvapivě je slyšet jen mírný hukot, který ovšem snadno přehluší i tichá hudba, takže o něm vůbec nevíte. Už jsem řekl, že je naprosto prázdný a bereme jej s sebou jen na okrasu? Prostě tuzing, chápete…

Rakouské okresky

To ovšem zatím netuším, že se ještě bude hodit. Sjíždíme z dálnice a poslední stovku kilometrů si vychátnáme místní horskou silničku. Pohodové tempo se po chvilce mění ve svižnější jízdu, až se nakonec zvrtne v závod na ostří nože. Zrcátko mi neustále vyplňuje nabroušené GTIčko, které nemohu za žádnou cenu setřást. Podvozek RSka se dost kolébá a naklání, přilnavosti je také pomálu a osmdesátikoňový deficit je dost znát.

Všecho tu ale funguje tak akorát přesně, řízení je příjemně tuhé a přesné, řazení pěkně zapadá ve své kulise a pedály jsou perfektně rozmístěné. Zkrátka Škoda Octavia RS se příjemně vodí po silnici. Jen kdyby se tu lépe sedělo… Přece jen ploché sedačky jsou spíš takovou parodií na skořepiny, protože tělo vůbec nepodrží. Pořádné ušáky, nebo alespoň základní sedačky z GTIčka by za příplatek být mohly…

Průšvihy dělají roadtrip

Připadá mi divné, že jsem už dobrou minutu neviděl GTIčko v zrcátku. „To jsem mu nemohl takhle ujet,“ říkám si. Ani nestíhám dokončit myšlenku a už se ozývá telefon. Pokles výkonu, nouzový režim, nějaké divné cvakání a modrý kouř… GTIčko to má za sebou. Pohazujeme ho tedy u první stodoly a soukáme se všichni do RSka. V tu chvíli konečně přichází ke slovu prázdná rakev. Šest lidí a jejich bagáž na tři dny totiž ani legendárně velký kufr Octavie Combi nepobere…

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

Pro tento den se už naštěstí průšvihům vyhýbáme a nakonec to i v šesti lidech na Wörthersee nějak přetrpíme. Dojedeme do vedlejší vesničky, kde máme ubytování, a večer vyrážíme nasát atmosféru místního srazu. Pokud čekáte nějaké divočiny jako v Mimoni, pak vás překvapí, jak kultivovaně se tu lidé po večerech baví. Sem tam někdo vyrazí z místa v oblaku kouře, ale většinou je to hezká podívaná i příjemný poslech. A místní policie to tu má docela pod palcem, takže si nikdo nic moc nedovolí, ale zbytečně nebuzeruje a nechává všemu volný průběh.

Trochu jiná úroveň

Dalšího dne jedeme na hlavní sraz u jezera Wörthersee. Samozřejmě chci jet autem, když už letos Škodovka na sraz nic nepřivezla, aby se alespoň takto neoficiálně od ní u jezera ukázalo. Dlouhé kolony mne však nakonec přesvědčují o tom, že plavba po jezeře na místo konání je mnohem lepší volba a příjezd tímto způsobem je mnohem spektakulárnější.

Sraz je co do prostoru celkem malý a rozkládá se jen v několika ulicích vesničky Reifnitz am Wörthersee, o to kvalitnější ale je. Volkswagen tu tradičně představuje svoje speciální edice, letos to byl Golf GTI Clubsport S, který zajel rekord na Ringu, nechybí tu ani žádná z důležitých německých tuningových značek, jako třeba Oettinger a jejich Volkswagen Golf 2.5 TFSI s pětiválcem o výkonu 500 koní, do kterého jsem se bezmezně zamiloval, nebo třeba Akrapovič se svými laděnými výfuky, který to měl ze Slovinska doslova přes kopec. A pak spousta krásně zrestaurovaných Brouků, Golfů, Busíků a dalších Volkswagenů, mezi nimiž se jen sporadicky objevili nějací mimoni z Mimoně…

Turbo Kurve

Že má místní GTI sraz nějakou úroveň, dokazuje i večerní program. Všichni účastníci se od Wörthersee přesunou do vesnice Neuegg u vedlejšího jezera Faaker See, kde se zastaví na rozlehlém parkovišti u tzv. Turbo Kurve. Tady se ještě do půlnoci griluje, jak maso, tak pneumatiky, a především se tu hezky okukují auta.

  • obrázek1
  • obrázek2
  • obrázek3

Zobrazit všechny fotografie

A to je příležitost pro naši Škodu Octavii Combi RS 230 alias „Wörtherwagen“. Zvuk to moc nemá, koně se také někde splašily, tak na sebe musíme upozornit hezky po česku. Sklápíme opěradla, nasazujeme kšiltovky, stahujeme okna, z nichž vystrkujeme lokty, otáčíme volume doprava a míříme na hlavní třídu lemovanou spoustou diváků. Bez pořádné ostudy odsud prostě neodjedeme!

Jedeme domů

O několik dní později zjišťuji, že se nám podařilo udělat malou díru do světa, soudě podle videa, které kolovalo po Facebooku. A to je úspěch! I když se nám celé osazenstvo vysmálo… Sranda prostě musí být, a musím říct, že jsem si svůj první tuningový sraz v životě celkem užil. Od začátku až do konce.

Bavilo mě vytvářet „Wörtherwagen“, testovat reakce osazenstva Gumballu, skvělá byla cesta po horských silničkách, u jezera v překrásné přírodě jsem si hezky odpočinul a nakonec i cesta domů ubíhala hezky svižně. A jak si vedlo ereso? Velmi dobře. Bylo pohodlné, kultivované i zábavné zároveň, dokonce i úsporné, když s naprosto zbytečnou rakví na střeše se spotřeba vešla těsně do deseti litrů. Takže příště zase? Jednou asi stačilo, tak mě ale napadá, že ilegální milionářskou rallye jsem ještě také nejel…

20.5.2016 2:00| autor: Hugo Kottás

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist