Škoda Kamiq není jenom vyšší Scala (první jízdní dojmy)

Mladoboleslavská automobilka pouští na trh své první městské SUV docela pozdě – většina rivalů už v tomto segmentu své želízko v ohni má. Zaspala dobu, nebo vyladila formu k dokonalosti?
190820142649-img_5267-1100x618.jpgCelá galerie 59 Zdroj: archív redakce

Malé crossovery jsou dnes všude! S trochou nadsázky se dá říct, že jde svého druhu o takový silniční plevel, který existuje snad jen proto, aby komplikoval parkování ve městech, zpomaloval provoz a zhoršoval výhled těm z nás, kteří jezdíme v nižších vozech. Ano – pochopili jste správně, tuhle kategorii vozů jsem si neoblíbil. Pravděpodobně vás tedy překvapí, že o nové Škodě Kamiq budu mluvit vesměs kladně.

Design je značně individuální záležitostí. SUV a crossovery mi většinou svým zavalitým a trochu neforemným tvarem připomínají bramboru – v tomto případě ostře ořezanou nožíkem – a ačkoliv rozhodně nejsem fanouškem dělených světlometů, musím Škodě Kamiq přiznat, že její design naživo docela funguje. Vůz sice vypadá trochu vyšší než širší, ale ostře řezané hrany tuto disproporčnost trochu maskují a dodávají vozu trochu mohutnější dojem.

Celkové rozměry vozu ale nejsou nijak přemrštěné. Se 1 793 mm je stejně široký jako nedávno představená Scala, a délkou 4 241 mm je pak zhruba o 8 cm kratší. Výškou 1 531 mm si polepšil celkem o 6 centimetrů – 39 mm z toho však padlo na zvýšení světlé výšky, která činí 17 cm. Jde tedy o relativně malý vůz, přesto však ve srovnání s konkurencí nabídne dostatek prostoru.

Jak je u Škody dobrým zvykem, ani se svou výškou atakující hranici dvou metrů jsem si nemohl dovolit posunout sedačku až úplně dozadu, protože bych nedosáhl na pedály. Nad hlavou jsem přitom měl i přes přítomnost panoramatického střešního okna tolik místa, že jsem si mohl i docela vysoko zvednout sedačku. Na zadních sedadlech bych ale sám za sebou bohužel pohodlně sedět nemohl.

Pro hlavu bylo sice místa stále dost, postrádal jsem však prostor pro kolena. Pobyt na zadní sedačce by mi navíc značně znepříjemňoval vyklápěcí plastový stoleček tlačící velmi nepříjemně přímo do kolen. Za někým byť jen trochu menším bych už ale uvelebil docela dobře. Kufr o objemu 400 litrů sice není v kategorii špičkou, ale rozhodně se řadí k nadprůměru.

Interiér je na první pohled velmi povědomý, od Scaly se liší minimálně. Je zde tentýž digitální přístrojový štít se zajímavě řešenými ukazateli paliva a teploty a se zářezy ve spodní hraně, jejichž smysl mi trochu uniká. Dokonce i modul ovládání klimatizace zůstává stejný – jsou zde kolečka na úpravu teploty, nastavení módu klimatizace už ale musíte provést v infotainmentu.

Dobrou zprávou je však přítomnost fyzického tlačítka, které vás na příslušnou obrazovku přepne. Trochu zamrzí absence knoflíku pro ovládání hlasitosti, alternativně lze ale využít rolovací kolečko na multifunkčním volantu. Interiér je typicky škodovácky trochu strohý, ale vcelku útulný. Materiály nestřídají divoce barvy ani struktury a celkově k sobě docela příjemně ladí.

Většina viditelných plastů v dosahu řidiče i spolujezdce jsou měkčené, tvrdé plasty nejsou vidět a většinou ani cítit (marně čekám, kdy se automobilky naučí strkat měkčené plasty do oblasti kolen). Cestující vzadu se však luxusu měkčeného plastu nedočkají – na druhou stranu, bavíme se o nejlevnějším crossoveru české Škodovky, u podstatně dražších vozů prémiových značek mě laciné tvrdé plasty vzadu iritují trochu více.

Pod kapotou se objeví v podstatě stejná paleta motorů jako ve Scale – základ tvoří benzinové tříválce 1.0 TSI o výkonech 95 k / 175 Nm a 115 k / 200 Nm. Nejvýkonnější motorizací bude čtyřválec 1.5 TSI o výkonu 150 k / 250 Nm s aktivním řízením válců ACT umožňujícím vypnutí dvou prostředních válců při malé zátěži.

Příznivce nafty potěší motor 1.6 TDI s výkonem 115 k / 250 Nm a k dispozici bude rovněž CNG motor 1.0 G-Tec i výkonu 90 k / 145 Nm. Posledně jmenovaný motor bude k dispozici pouze s manuální šestistupňovou převodovkou, u ostatních motorů bude v nabídce i automat DSG v šesti či sedmistupňové variantě. Náhon bude výhradně na přední kola, pohonu všech kol se vůz nedočká ani v budoucnu.

Jestli musím u Kamiqu něco ocenit, jsou to jízdní vlastnosti, které jsme si mohli vyzkoušet naživo na nádherných cestičkách Alsaska. Podvozek je dost komfortní a velmi plavně si dokáže poradit s příčnými nerovnostmi. Při přejíždění retardérů jsem měl pocit, že bych snad ani nemusel zpomalovat. Přitom se nedá říct, že by byl podvozek měkký či snad dokonce houpavý.

Právě naopak – v serpentinách při projíždění horských sekcí mě Kamiq překvapil svou jistotou a agilitou. I na deštěm smáčené vozovce přicházela ztráta trakce a následná přetáčivost docela pozdě a vcelku progresivně. Řízení je sice utlumené a v tu chvíli bych asi obětoval část svého oblíbeného orgánu za to, abych tu krásnou horskou cestičku mohl namísto Kamiqu projet v alespoň trochu sportovním a komunikativním voze, na svou kategorii se však Kamiq předvedl skutečně dobře.

Celkově jsem si vyzkoušel hned tři kombinace motorů a převodovek – naftovou 1.6 TDI s manuálem a benzinové 1.0 TSI o výkonu 115 k s manuálem i sedmistupňovým DSG. Oba motory mají dostatek výkonu a zvládají s autem hýbat docela svižně.

S manuální převodovkou hladce sázíte stupně, za to však automat DSG na můj vkus motor možná až příliš podtáčí. Ve sportovním módu jej pak zase drží v otáčkách možná až příliš – osobně by se mi líbilo nastavení někde mezi. Kamiq je celkem dobře odhlučněný, v naftové variantě je sice trochu hlučnější, ale stále ne tak, aby bylo při konverzaci potřeba zvyšovat hlas.

Samozřejmostí jsou pak Simply Clever prvky – deštníček ve dveřích, vsádka do držáku kelímku s pozicemi pro mobil, klíč a pár drobných, škrabka pod víčkem nádrže a další vychytávky. Příjemné je třeba tažné zařízení, které je plně schované pod nárazníkem a stiskem tlačítka v kufru automaticky vyjede do mezipolohy, ze které je možné jej nohou buďto vytáhnout plně ven, nebo jej naopak zatlačit zpátky.

Rozhodně příjemná je pak integrace konektivity pro mobilní zařízení. Podporován je jak Apple CarPlay, tak i Android Auto. Připojení je možné jak USB-C konektorem, tak bezdrátově skrze Wi-Fi – za předpokladu, že to podporuje váš telefon. Rovněž je možné vůz vybavit balíčkem vzdálený přístup a skrze mobilní připojení pak na dálku odemykat či zamykat vůz, zkontrolovat okna či zjistit stav nádrže.

I přes své antipatie k celému segmentu městských crossoverů musím přiznat, že se mi s Kamiqem jezdilo dobře. Škodovka jej sice vypouští na trh v době, kdy už má většina konkurence na trhu tento sektor pokrytý a někteří již úspěšně vypustili do světa druhé generace svých vozů. Na druhou stranu se tak již automobilka mohla vyhnout některým přešlapům konkurence.

Třeba taková absence čtyřkolky totiž v tomhle segmentu zamrzí jen málokoho a přitom by její implementace znamenala mnoho kompromisů po stránce vnitřního uspořádání. Škoda se tak mohla soustředit na to, co lidi opravdu chtějí a auto vypilovat. Na rozdíl od většiny aut v téhle kategorii dokážu pochopit, proč si Kamiqa někdo bude chtít koupit – je to dobře postavený, dobře jezdící a dobře vybavený vůz v kategorii, která je aktuálně velice trendy. Očekávejte, že jich brzy budou plné ulice.

26.8.2019 2:01| autor: Martin Kusyn

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist