Škoda Fabia (1999 – 2006)

Nová Fabia okupuje přední stránky českého tisku, ale její předchůdkyně si ještě nezaslouží být zapomenuta.

Psát článek o nákupu ojeté první generace Škody Fabia je velmi ošemetné. Vzhledem k jejímu masovému rozšíření na našem trhu totiž existuje spousta majitelů, kteří mají diametrálně rozdílné zkušenosti. Většinou to souvisí s tím, jakými auty před Fabií jezdili, na jak kvalitní kus natrefili a co vlastně od auta očekávali. Názory se klenou od naprosté spokojenosti, hraničící až se zbožňováním, až po totální zatracení a dramatické výkřiky typu „škodovku už nikdy!“ Z toho vyplývá, že se autor takovéhoto článku stejně nemůže zavděčit všem – což může sloužit jako poměrně pevný základ pro jeho objektivitu.

Když Fabia přišla na trh, způsobila všeobecně velký poprask (ehm, narozdíl od druhé generace). Ve své třídě byla největší a byla vlajkonošem nové éry kvalitních, nepříliš drahých a technicky vyspělých škodovek. V zahraničí konečně přišli na to, že vtipy o škodovkách už jsou pasé a Fabia se začala velmi slušně prodávat. Úspěch nepřišel jen tak z ničeho nic – Fabia měla na svou dobu technicky velmi vyspělý podvozek, který skvěle vystihl kompromis mezi jistotou v zatáčkách, pohodlnou jízdou a poměrně hbitým řízením. Pravda, elektrohydraulický posilovač je kolem středové polohy trochu příliš silný, takže na dálnicích je třeba zacházet s volantem jemně, ale v zatáčkách příjemně ztěžkne – to v té době uměly posilovače jen u podstatně větších aut.

Kvalita interiéru byla na svou dobu až překvapivá, v palubní desce málokdy vrže i po mnohých desítkách tisíc kilometrů. Výbava se může značně lišit podle verze, v těch nejvyšších, jako je Elegance, už najdete i vytápěné sedačky, elektrická okna a podobně. Pokud se dá něco radit s jistotou, je to následující: vyhněte se verzi Junior, která se vyráběla od roku 2000. Postrádá naprosto základní prvky – chybějící dvířka schránky, nebo v tomto případě spíš kapsy před spolujezdcem jsou to nejmenší, ale absence krytu zavazadelníku vám znemožní cokoli nechat v kufru a chybějící posilovač řízení značně komplikuje manévrování. A to nemluvíme o motoru, ke kterému se dostaneme za chvíli. Problém je také v tom, že jednotlivé stupně výbav postupem času „chudly“ – například pozdější exempláře výbavy Classic už nemají výškově a podélně nastavitelný volant. Rozhodně tedy při výběru nespoléhejte na označení a raději přítomnost nadstandardní výbavy zkontrolujte.

Škoda Fabia II fotogalerie – vše co potřebujete vidět

Škoda fabia II 2 fotogalerie

Dostáváme se možná k nejkontroverznější záležitosti a tou je volba správného motoru. Pro různé nasazení (převážně město, okresky mezi vesnicemi, dálnice) se samozřejmě doporučené jednotky budou lišit, nicméně několik jich můžeme vyřadit hned na začátku. První na špalek jde litrový čtyřválec OHV, který se naštěstí nabízel jen velmi krátce ve výše zmíněné verzi Junior. Šlo o beznadějně zastaralou škodováckou jednotku s mizivým výkonem 37 kW/50 koní, která byla hlučná, nepříliš úsporná a na 1139 kg těžkou Fabii naprosto nedostačující. Ze stejné líhně je i motor 1,4 MPI o výkonu 44 kW/60 koní a později 50 kW/68 koní, který najdete ve spoustě bazarových aut. Motor má sice celohliníkovou konstrukci, ale také rozvod ventilů OHV a třikrát uložený klikový hřídel. Výsledkem je nekultivovaný, roztřesený chod a u modelů z první poloviny roku 2000 také špatně naladěnou řídící jednotku, která způsobuje neomluvitelnou prodlevu plynového pedálu.

Základní litrový motor byl v průběhu roku 2002 nahrazen tříválcem HTP s šestiventilovou technikou (40 kW/64 koní). Ani tento motor nelze doporučit, protože ve vyšších otáčkách postrádá jakoukoli vůli akcelerovat. Naopak dvanáctiventilové HTP (47 kW/64 koní) je velmi sympatickým motorem, má nízko položený točivý moment, což je velké pozitivum v městském provozu. Vyhněte se mu, pokud chcete jezdit po dálnicích a rychlejších okreskách – tempo sice udrží (za předpokladu, že nejste moc naložení), ale jeho spotřeba jde v takové situaci prudce nahoru.

Z opačného konce spektra je dvoulitrový čtyřválec, což zní ve Fabii jako poměrně zabijácký recept. Motor je ale pouze osmiventilový, má 85 kW/115 koní a je dost těžký, což jízdním vlastnostem zrovna neprospívá. O jeho pružnosti ovšem nemůže být sporu. Mezi ojetými auty ovšem mnoho těchto exemplářů nenajdete. Jako nejvhodnější benzínová jednotka se tak jeví modernější alternativa k vibrujícímu „empéíčku“, koncernový motor 1.4i 16V. Nabízel se ve dvou výkonových verzích, 55 kW/75 koní a 74 kW/100 koní. Většině lidí postačí slabší varianta, v běžném poli otáček totiž oba motory táhnou skoro stejně – silnější musíte točit, abyste z něj dostali to nejlepší. Bohužel je třeba se připravit na vyšší cenu – při porovnání s generačně starší čtrnáctistovkou MPI se to však vyplatí.

Mezi dieselovými motory najdete dvě koncernové devatenáctistovky, atmosférickou 1.9 SDI (47 kW/64 koní) a přeplňovanou (a téměř kultovní) 1.9 TDI PD (74 kW/100 koní). U ní je třeba dávat pozor na obvyklé nešvary, například vadnou váhu vzduchu, která se projevuje výrazným poklesem tahu motoru. Později škodovka přidala do nabídky ještě poměrně zdařilý tříválec 1.4 TDI PD o výkonu 55 kW/75 koní, který platí za docela spolehlivý a bezproblémový motor. Musíte se jen smířit s jeho vyšší hlučností, zejména pod zátěží.

Jedním z největších nešvarů jinak docela spolehlivých Fabií jsou nepříliš trvanlivá ložiska kol. Často nevydrží ani 60 tisíc km a je potřeba je měnit. Při předváděcí jízdě proto dobře poslouchejte, jestli nehučí. Od přední nápravy se také může ozývat klepání unaveného stabilizátoru – zejména na modelech vyrobených do roku 2001, které měly ještě plastové zapouzdření, které rychle odcházelo. Jeho výměna vyžaduje vyvěšení celé nápravy a následné opětovné seřízení geometrie podvozku, takže pozor.

Pokud chcete koupit co nejlevnější model a proto sháníte starší ročníky, je namístě dávat pozor na projevy dětských nemocí: zezačátku zlobil elektrohydraulický posilovač řízení, zkontrolujte proto, jestli z něj neuniká olej. Také elektrické rozvody trpěly zpočátku problémy, docela snadno je poznáte důkladným ověřením funkce stahování elektrických oken. Pokud v palubní desce vrže, bude potřeba jí rozebrat a nechat namontovat dodatečná gumová těsnění, ale stojí to jen pár korun.

Robustnost karoserie pokračuje i na podvozku, který vydrží české asfaltky bez větších protestů, takže by neměly být problémy s nápravami ani kulovými čepy. Pokud při zatáčení ve volantu cítíte povědomé lupání, upozorňující na tento problém, může to znamenat, že sedíte v autě s velmi pohnutou minulostí, které dostávalo od majitele velmi zabrat. V takovém případě ruce pryč – Fabií je na trhu dostatek, abyste si mohli vybírat.

SHRNUTÍ

Pětidveřový hatchback (od 1999), čtyřdveřový sedan (od 2001) a pětidveřové kombi (od 2000). Malá modernizace v roce 2004.

Motorizace:

Benzínové motory

1.0 MPI (37 kW/50 koní)
1.2 HTP (40 kW/54 koní)
1.2 12V HTP (47 kW/64 koní)
1.4 MPI (44 kW/60 koní a 50 kW/68 koní)
1.4i 16V (55 kW/75 koní a 74 kW/100 koní)
2.0i MPI (85 kW/115 koní)

Dieselové motory

1.4 TDI PD (55 kW/75 koní)
1.9 SDI (47 kW/64 koní)
1.9 TDI PD (74 kW/100 koní a 96 kW/130 koní pro verzi RS od r. 2003)

autoweb.cz

21.11.2007 4:51

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist