Seat Alhambra 2.0 TDI 184 k DSG (2015)

• Dynamika 7

• Chování na silnici 8

• Provozní náklady 8

• Praktičnost 10

• X-Factor 7

• Celkové hodnocení 8

Radosti

Spousta prostoru v lehce konzervativním balení, které je ale univerzálnější než švýcarský armádní nůž

Starosti

Stáří Alhambry nezamaskuje ani facelift, problém totiž nevězí v její funkčnosti, ale zastaralé platformě s vysokou hmotností

Druhá generace Alhambry nedávno absolvovala mezigenerační modernizaci, kterou bych mohl snadno shrnout konstatováním, že byla kosmetická a pro netrénované oko v podstatě neviditelná. Však posuďte sami – zadní světla LED, jiná mřížka chladiče, nový volant, úprava motorů pro EU6 s lehkým přizvednutím výkonu nejsilnějšího benzínového čtyřválce a pár dalších drobností, které skoro ani nestojí za řeč.

Největší Seat v nabídce se mi nicméně vždycky jaksi vyhýbal a mně zkrátka zajímalo, jestli tradiční jednoprostorová koncepce rodinného vozu se sedmisedadlovým interiérem obstojí ve srovnání s neustále dominantnějšími crossovery. Tady je pár postřehů z rychlého testu…

Interiér

Interiér Alhambry má k vozům značky Volkswagen hodně blízko, což je ale způsobeno především tím, že na rozdíl třeba od Ibizy není tohle MPV (po stránce designu) zcela svébytným modelem, ale pouze přeznačkovanou typovou řadou z Wolfsburgu. Vadí to něčemu? Pokud se hlásíte k Seatu tělem i duší a naopak VW moc nemusíte, asi vám to jedno nebude, na španělské vozy však touhle přísnou optikou nekoukám.

Nevyhovuje mi poněkud malý dotykový displej a spousta titěrných tlačítek uložených na miniaturním panelu zapadlém kdesi před pákou voliče převodovky, v obecné rovině je však ergonomie zvládnutá na jedničku. Možná je palubní deska fádní až strohá (a mnoho nezměnil ani nový volant z Leonu), fakticky ale špatný není, ošklivý také ne a působí kvalitně.

Ať už se vám styl kabiny líbí nebo ne, to důležitější je pochopitelně až za předními sedadly. Tím mám samozřejmě na mysli velkorysý prostor ve všech směrech (snad s výjimkou šířky pro tři cestující vzadu) a především vynikající variabilitu. Samostatná sedadla jsou poněkud těžká, takže padesátikilová blondýna se při manipulaci s nimi asi trochu zapotí, nicméně inženýr mechanik bude v sedmém nebi.

Připočtěte k tomu dvě sklápěcí sedadla v třetí řadě schopné pojmout i menší dospělé, zcela rovnou podlahu s maximálním objemem skoro 2300 litrů, různé kotvící body v podlaze, háčky a zásuvky i v kufru a nadto sice nadstandardní, ale velmi příjemné elektrické ovládání posuvných dveří a víka zavazadelníku, a máte cosi, nad čím uznale hvízdali i jinak cyničtí puberťáci.

Pohon

Poměrně velká Alhambra s nejsilnějším dieselem pod kapotou výkonově určitě nestrádá, pokud byste snad ale čekali mrštnost stejně motorizovaného Golfu GTD či Octavie RS TDI, akorát v poněkud rozměrově výraznějším balení, možná byste byli překvapeni, jak dokážou skoro dvě tuny utlumit i větší stádo než zde deklarovaných 184 koní a 380 newtonmetrů.

Šestistupňový dvouspojkový automat navíc nemá zrovna nejkratší převody, takže Alhambru musíte ke svižnější jízdě trochu přemlouvat, respektive častěji podřazovat manuálně, jak už jsem ale psal, lenoch to nakonec není. Na stovku se umí rozjet pod devět a půl sekundy, což je v kontextu se zaměřením vozu nejen na papíře, ale i v reálu dynamika plně postačující.

V rámci nabídky Seatu máte samozřejmě možnost sáhnout také po nejsilnějším benzínovém dvoulitru s turbodmychadlem, který má po faceliftu výkon zvýšený z 200 na 220 koní, docela by mě ale zajímalo, za kolik v průměru jezdí, protože přes 1900 kg a nemalá čelní plocha dokážou nabourat i obyčejně jednu z nejsilnějších stránek 2.0 TDI…

Spotřeba

Pokud budete s Alhambrou jezdit způsobem odpovídajícím představám tvůrců, spotřeba na tak veliký vůz špatná není. Rovnou ale říkám, že byste měli zapomenout na tabulkových 5,3 litru na 100 km. Této teorii z dílen NEDC se lze přiblížit maximálně tak při konstantní osmdesátce na rovině a možná ještě s podporou větru, jak ale sami jistě víte, realita je někde jinde.

Po týdnu stráveném za volantem se průměr ustálil na 8,2 litru, a pokud k tomu připočtu fakt, že velmi podobné hodnoty ukazovalo také dlouhodobé počítadlo, lze předpokládat, že tento výsledek nebude příliš daleko od obvyklých nároků této pohonné jednotky i v jiné než testovací Alhambře.

Tím neříkám, že s naftovou Alhambrou nelze jezdit za méně. Ploužením po dálnicích a okreskách, zejména pak na delší vzdálenosti, můžete stlačit průměr klidně i pod sedm litrů, znamená to však neustálé soustředění, kontrolu pravé nohy a permanentní sledování palubního počítače. Zrovna tento upjatý způsob jízdy mi však k uvolněnému charakteru Alhambry příliš nepasuje, takže se připravte spíše na 8 až 10 litrů podle toho, jestli právě pospícháte.

Ovladatelnost

Alhambra dostala po modernizaci adaptivní tlumiče, mám ale za to, že ke zcela nezbytným prvkům příplatkové výbavy patřit nebudou, a to hned ze dvou důvodů. Předně nutno říci, že mezi komfortním a sportovním režimem nějak zásadní rozdíly nejsou. Pohyby karoserie se v „ostrém“ módu lehce uklidní a nově nabytou stabilitu lze využít v zatáčkách, nepředstavujte si to ale jako přifouknutou a praktičtější verzi Leonu Cupra ST.

Pořád sedíte vysoko, těžiště auta je někde hluboko pod vámi a tužší tlumiče relativně větší náklony potlačit neumí. Alhambra zkrátka působí příjemně, když přestanete tlačit na pilu, jako výtku to ale neberte, právě naopak. Auta této kategorie k hledání nezapomenutelných řidičských zážitků neslouží, pokud tedy nepreferujete pohodlí a měkčí odpružení, protože právě tohle velký Seat nabídnout umí.

Že je řízení nekomunikativní, zde vůbec nevadí, vítaná je alespoň základní dávka preciznosti a patřičný, ne právě přehnaný účinek posilovače. A přesně tohle zde najdete. Na náročnějších silnicích musíte (stejně jako třeba při předjíždění) počítat s jistou neohrabaností, brzdy si však za běžných podmínek s hybností tohoto MPV umí poradit poměrně snadno.

Verdikt

Při pohledu na konec tabulky s technickými parametry asi nebude těžké uhodnout, kde leží pověstný pes tentokrát, a bez grafomanských tanečků kolem horké kaše rovnou říkám, že Alhambra se silnějším 2.0 TDI není zkrátka levná záležitost. 

Za méně než nějakých 888 tisíc ji nepořídíte, s automatem, sedmi sedadly (a povinnou třízónovou klimatizací ke třem řadám sedaček) jste pak rovnou na 970 tisících, dobrou zprávou nicméně je, že v absolutních číslech stojí méně než Sharan, dražší je také třeba nový „zcrossoverovaný“ Renault Espace poháněný pouze slabšími šestnáctistovkami a více zaplatíte i za ekvivalentní Ford Galaxy.

Mnohem rozumnější mi nicméně připadá kombinace slabšího dvoulitru TDI se 150 koňmi a manuálem, který startuje na částce cirka 780 tisíc, přitom z obrovského prostoru neztratíte ani centimetr krychlový a za těch pár luxusnějších, elektricky ovládaných hejblátek můžete pořád nějakou tu korunu utratit.

Měření a technické údaje