Rozhovor: Mou řídící jednotku měl Colin McRae, Travis Pastrana i Ken Block

Ing. Pavel Skácel, výrobce řídících jednotek DCCD. Osobnost, kterou zná asi jen pár zasvěcených fanoušků a odborníků. A také řada mezinárodně uznávaných závodníků.
rozhovor-mou-ridici-jednotku-mel-colin-mcrae-travis-pastrana-i-ken-block-1100x618.jpg

Obvykle platí, že nejlépe funguje to, co do auta implementoval sám výrobce. Třeba jen z toho důvodu, že producent investoval nemalé prostředky, nejen finanční, ale třeba i časové, do výzkumu a vývoje. Nicméně existují výjimky potvrzující pravidlo a jednou z nich je i společnost EPS inženýra Pavla Skácela. Ta se nachází v Jaroměřicích, malé vesničce na jižní Moravě, a zabývá se výrobou a programováním řídicích jednotek pro mezinápravové diferenciály DCCD společnosti Subaru.

Uf, tohle je téměř jazykolam, a jakkoli to může vypadat složitě, skutečnost je v podstatě jednoduchá. Subaru WRX STI ve svém pohonu všech kol používá mezinápravový diferenciál DCCD, který na základě signálů od senzorů auta nastavuje míru sevření a ovlivňuje tak jízdu. A ing. Skácel se rozhodl, podle svých osobních zkušeností z aktivního působení v rally, že mu toto tovární nastavení nevyhovuje, a že přijde se svým vlastním řešením. A tak začal sám vyrábět řídicí jednotky a připravovat jejich unikátní programy přesně na míru.

Mluvme ještě chvíli „odborně,“ ale jen proto, abychom se dostali do fáze, kde namísto senzorů, jedniček a nul budeme mít před očima dlouhé drifty, kvílející pneumatiky, spousty kouře od kol a za volantem smějící se showmany s vesele naraženou kšiltovkou. Ale o tom až za chvíli. V jednoduchosti – o co jde. Elektronika analyzuje signály od senzorů, například od toho pod volantem, který sleduje úhel natočení volantu, polohu plynového pedálu nebo brzdy (těch parametrů je ale mnohem víc), a podle toho pracuje s mezinápravovým diferenciálem.

Jednotka inženýra Skácela dělá to samé, ovšem výsledkem jsou speciálně připravené mapy, které si řidič mění podle aktuálních potřeb a podmínek. Třeba je tady mapa pro technickou jízdu na suchém asfaltu s pomalým či rychlým profilem tratě. Mokrý asfalt. Rychlá šotolina nebo voda na silnici, popřípadě techická šotolina/sníh. Přednastavené hodnoty jsou jednou možností, samozřejmostí je alternativa, kdy si jezdec nastavuje parametry jednotlivých map sám.

Zeptal jsem se inženýra Skácela, co musím umět, abych sám zvládal jednotku nastavovat, zda je potřeba nějaké speciální (technické) vzdělaní. „Ode mne dostanete jednotku a veškeré další potřebné vybavení a co potřebujete dál? Musíte vědět, jak se s autem jezdí a měl byste mít nějaké základní povědomí o trakci. Co je třeba s autem udělat, když je nedotáčivé, co je třeba dělat, když začne být přetáčivé. Pak jste schopen toto všechno řešit.“ Aby to bylo zcela jasné, zapíná Pavel Skácel počítač, připojuje přes kabel jednotku, spouští komunikační rozhraní a mně to začíná docházet.

Vidím na jedné straně pozici volantu, plynového pedálu, brzdy, a vedle toho míru sevření mezinápravového diferenciálu. A řeším, jak se bude DCCD chovat, když například bude volant v přímém směru, brzdy na nule a plyn na 100%. Tedy když budu plně akcelerovat v přímce. Logika věci říká, že v tomto okamžiku se hodí „zamknout“ obě nápravy pro maximální trakci a co nejlepší zrychlení. Pokud bych chtěl, mohu ale přepsat hodnoty a svornost naopak snížit. A takto se dá postupovat v krocích. Z této naší první figury se mohu dostat až do plně vytočeného volantu, kdy mohu DCCD zcela odemknout.

Určitě to, co tady řešíme, je velmi úzce poptávaný sortiment, klientela se nutně etabluje pouze z majitelů Subaru Impreza STI, každopádně mne zajímalo, kolik jednotek ing. Skácel už vyrobil. „Ročník 05, těch bylo 24, relativně málo protože pak přišel záhy ročník 06, a těch je ve světě 67, a teď je DCCD 014. V první verzi s osmibitovým procesorem je ve světě 42 jednotek, plus 6, plus dalších 6, takže nějakých 54 kusů. Takže řádově je to nějakých sto jednotek,“ říká ing. Pavel Skácel a s úsměvem dodává: „Ne, neprodává se to jako rohlíky.“

Aby nedošlo k nějaké mylné představě, i jednotky inženýra Skácela procházejí vývojem, náročným testováním tak, aby byly nejen plně funkční, ale také odolné v závodním režimu a často velmi nepříznivých podmínkách. „Má jednotka je skutečně absolutně odolná. Můžete odpojit napájení a zachová si všechny programy, podrží nastavení. Dokonce i když přepólujete baterii, tak je proti tomu ošetřená. Měl jsem dva případy, kdy se někomu i při správném zapojení všech komponentů podařilo přepólovat baterii, takže i chyby podobného charakteru je nutné předvídat.“ Dozvěděl jsem se, jak ing. Skácel testuje jednotky i s ohledem na teplotní extrémy, vlastně je dlouhodobě zkušebně ochlazuje, mrazí (no jistě, s WRX STI se přece velmi často jezdí v zimě, na sněhu a ledu) a také je zahřívá, a systém musí stále fungovat. Nebo eliminuje potíže s kolísáním napětí. „Ta jednotka funguje od nějakých devíti do třiceti voltů, takže když je problém s alternátorem, vše nadále díky ochraně funguje. Vlastně mohu říct, že v ideálním prostředí by mohla mít o třicet procent součástek méně, které jsou tam navíc jen v rámci ochrany proti těmto vnějším vlivům. Spolehlivost a funkčnost je však prvořadá.“

 

Vaše jednotka je postavená tak, aby s ní auto bylo co nejrychlejší, ale co když mi nejde o rychlost, ale chci jezdit dveřmi napřed, smykem? „Když chcete driftovat, uděláte si mapu na driftování! Systém je nastaven tak, aby auto bylo co nejrychlejší. filozofie je taková, že když jedu doleva a mám volant natočený, je třeba uvolnit tu mezinápravu, protože pak je auto ochotnější k zatáčení. Jsou-li nápravy svázané, zatáčí auto neochotně. Ale je možné samozřejmě třeba senzor pod volantem vypnout a pak jezdit bokem.“ Nutně se musím zeptat na Kena Blocka, tomu jste prý také dělal jednotku? „Ano, všechny ty šílenosti, které jste asi viděli, dělal s mojí jednotkou.“ Stavěl jste ji speciálně podle jeho požadavků? „Ne ne, už dříve jsem pro ně dělal jednotky do sedanů (N12) a později hatchbacků (N14). Zajímavé bylo, že postavili závodní N14, ale elektrika a spousta dalších věcí pocházelo z modelu N12.“

„Bylo to v době, kdy jezdili X Games. S mou jednotkou vlastně jezdil i Travis Pastrana a Colin McRae, který tehdy ještě žil, i s bratrem Alisterem. S tím (Alister) jezdil i tady u nás, v Sosnové a Bělé. Byl pozván i na Pražský rallysprint. Alister je, mezi námi, typický představitel hrubšího stylu jízdy. Když jel X Games, tak zavřel mezinápravu natvrdo a jel. Colinovi tehdy říkal, že nejlepší je to „zamknout“, jenže Colin sedl do auta, nastavil si mapu a … ve výsledku byli oba dva spokojení. Jak Alister s uzamčeným diferenciálem, tak Colin s mapou. Ty mapy vážně fungují, vycházejí z reálného provozu. Když ale budete chtít jezdit třeba kolem desátého místa v republice, tak je třeba přizpůsobit mapy jednak autu, ale zejména řidiči. Především to musí být jezdec, který je schopen definovat, co to auto dělá a co chce, aby to auto dělalo. A potom já s tím můžu něco udělat.“

Takže když i já budu chtít jezdit jako Ken Block v dlouhých táhlých driftech, tak můžu? „Tak tam bude samozřejmě potřeba vypnout, kdyby nic jiného, tady ten reverz, to je jednoznačné, jinak by elektronika ty dlouhé táhlé smyky nedovolila. Protože v ten moment, jak dáte kontra, systém se zavírá. A právě to je zapotřebí vypnout. Jinak se to zamkne, škubne autem za předními koly a smyk eliminuje.“

Poslední věc. Někdo bude chtít vaši jednotku, je to absolutní laik, nemá žádné zkušenosti s technikou či programováním. Přijede, vy mu jednotku nainstalujete, vysvětlíte mu, jak se přepínají programy a on odjede a nemusí nic dělat. Je to tak? „Je to tak. Nemusí nic dělat. Pokud je to někdo z Prahy, tak může dojet k panu Mertovi do AWD nebo za panem Kalistou, aby nemusel až sem ke mně a tam mu pomohou. Každopádně já namontuji jednotku a navíc ještě k ní dávám kartu s návodem, kde jsou popsané ty nejzákladnější informace. Jak se co ovládá, o jaké programy a mapy jde. Máte jednotku, stačí, když umíte na DCCD přepnout mezi manuálním a automatickým režimem a v tom vybrat jednu ze šesti map.“

 

Nějaký závěr? Určitě… Když jsem od inženýra Skácela odjížděl, měl jsem smíšené pocity. Strávil jsem odpoledne s člověkem, jehož pracovitost a odbornost překonaly dalece hranice naší republiky a … nikdo o tom neví. Což je možná vlastně v pořádku, neboť jak mi Pavel Skácel řekl, tak o lacinou publicitu zrovna nestojí. Ten, kdo chce, si jeho jednotku najde. Každopádně je dobré vědět, že v jedné malé moravské vesničce žije a pracuje někdo, kdo dokázal dostat naše jméno do (nejen automobilového) světa.

Zdroj: DCCD

13.11.2013 11:56| autor: Filip Rakovan

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa aut a čtyř kol?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist