Reportáž: WTCC Salzburgring 2014

WTCC se v Brně už pár let nejezdí a po návštěvě Salzburgringu a shlédnutí dvou závodů nám může být pouze líto, že se momentálně na tomto stavu nic nemění.

Pokud patříte k těm, kteří si při zmínce o závodech cestovních vozů s nostalgií vzpomenou na heroické bitvy mezi Fordy a BMW za asistence Alfy Romeo, respektive na devadesátá léta se spoustou automobilových značek a čtyřicítkou závodníků, docela vás chápu, také si to ještě pamatuju. To ale neznamená, že byste se při sledování současného šampionátu mistrovství světa WTCC nudili.


Stejně jako v kterýchkoli jiných závodech, také atraktivita cestovních vozů stojí nejen na použité technice a počtu konkurenčních automobilových značek, ale především na lidech a jak sami asi víte, v tomto směru si příznivci WTCC nemůžou stěžovat.

Kromě tradičních hvězd jako je Yvan Muller či Franz Engstler je zde spousta bývalých (ačkoli tedy ne nějak zvlášť úspěšných) pilotů formule 1 jako třeba Gianni Morbidelli, Gabriele Tarquini nebo Tiago Monteiro. Tou největší hvězdou je bez nejmenších pochyb devítinásobný mistr světa v rallye Sébastien Loeb, který letos dorazil do WTCC společně s plnou tovární podporou Citroënu a sedlá jeden ze sedanů C-Elysée.

Přestože silná francouzská sestava letošnímu šampionátu dominuje, zbytek startovního pole zde rozhodně není do počtu a v soutěži se umí prosadit i jiné značky, o čemž mě přesvědčily závody na rakouském okruhu Salzburgring, kde jsem se byl podívat osobně.

Tamní 4,2 kilometru dlouhá dráha patří k těm, kde stotisícové návštěvy fanoušků nespatříte, do malého údolí by se konec konců pravděpodobně ani nevešli, zdejší komorní atmosféra má však také něco do sebe. Kolem stánků jednotlivých automobilek se pohybují davy lidí a většina z nich číhá na svého miláčka ve snaze oloupit ho o autogram, fotografii anebo ideálně obojí, a pokud se některý z nich skutečně objeví, je to jako sledovat chování železných pilin v blízkosti magnetu.

Pokud můžu soudit z vlastní zkušenosti, organizátoři WTCC si můžou skutečně pogratulovat, že se jim do šampionátu podařilo získat právě Loeba. Nemít kolem sebe ochranku, v tom lepším případě by z hloučku svých příznivců pokaždé vystoupil nahý. O něco více soukromí najdou jezdci v zázemí, ani tam ale zcela klid nemají. Seděl jsem o přestávce mezi dvěma závody u Hondy a během čtvrt hodinky vstávali Tarquini i Monteiro kvůli focení asi desetkrát. Pokaždé s ochotou, úsměvem a občas i vtipkováním.

Poněkud méně zdvořilosti projevují piloti WTCC v samotných závodech, což je pouze dobře. Ne že by se vzájemně překonávali, kdo sestřelí více soupeřů, cesťáky však nadále zůstávají kontaktním sportem, ve kterém si auta v zatáčkách nedarují ani milimetr. Co mě docela příjemně překvapilo, byl relativně slušný zvuk přeplňovaných šestnáctistovek. Hlučnější jako 1.6 V6 v F1 sice nejsou, malé čtyřválce však umí naživo udělat docela slušný randál a starší BMW 320 TC (E90 rovněž s turbomotorem) působí vedle nich skutečně jako tichošlápek.

Poněkud smutnější je, že mnichovské vozy zde už podporu samotné automobilky nemají a proti jiným strojům toho moc nepředvedly, o to příjemnější však byla možnost sledovat, jak se mezi sebou řežou Citroëny s Hondami v těsném kontaktu s Chevrolety Cruze.

Jejich motory mají nejvyšší výkon 380 koní, maximální točivý moment 400 newtonmetrů a piloti jejich sílu využívají pomocí šestistupňových sekvenčních převodovek. Přestože speciály od DTM hrají naprosto jinou ligu, WTCC se nemají za co stydět. Váží pouhých jedenáct set kilogramů, a pokud bych měl z tribuny popsat jejich dynamiku, rozhodně bych slovo pomalý či nudný nepoužil ani náznakem.

Jak už jsem naznačil, Citroëny si nenechaly vzít vítězství ani na Salzburgringu, podívaná to ale byla parádní. Dominanci tří francouzských aut pilotovaných úřadujícím mistrem světa Mullerem (zvítězil systémem start-cíl), Lopezem a Loebem narušil v dopoledním závodu pouze Tom Coronel na Chevroletu RML Cruze, který se vetřel na druhé místo a úvodní pětici aut uzavíral Monteiro v Hondě Civic WTCC.

Ač bylo na co se dívat i v prvním závodu, z pohledu fanoušku byl jednoznačně lepší odpolední start. V něm se do čela díky obrácenému pořadí postavila trojice japonských strojů, jak se ale záhy ukázalo, proti umění a technice Argentince José María Lópeze mnoho šancí neměly. Postupně, s přibývajícími koly, nehodami a přítomností zaváděcího vozu postupně kapitulovali jak Monteiro, tak i Tarquini a Maďar Michelisz, ačkoli tedy druhé a třetí místo Hondy Civic však z historických análů už také nikdo nevymaže.

López si díky tomuto triumfu upevnil pozici na průběžné první příčce, celý tým Citroënu však z jeho vítězství asi radost neměl. Yvan Muller se na startu srazil s dvojicí ruských strojů Lada Granta 1.6T řízených britskými závodníky Huffem a Thompsonem a Francouz dával za vinu svou nehodu právě mladému Argentinci.

Pokud měl ze slov Mullera nějak výčitky, na jeho výsledcích se to rozhodně neprojevilo. López pro sebe získal plný počet bodů také za vítězství v následujícím prvním závodě v Rusku, zatímco v tom druhém překvapivě dojel na prvním místě sedmadvacetiletý čínský pilot Ma Qing Hua rovněž jezdící za stáj Citroënu.

foto: Milan Zajíc

9.6.2014 9:55| autor: Miro Mihálik

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist