Reportáž: Škoda, BMW, Peugeot a Subaru na závodním okruhu
Šli jsme tak daleko, že jsme uspořádali společnou vyjíždku, Dalibor a Ondra vyrazili jendoho nedělního rána s nejasným očekáváním směrem k berounským okreskám a byli potěšeni, že účast byla opravdu značná. Já jsem ve stejné době zkoušel štestí na amatérksých závodech na II. Mogul Driving Sport v Sosnové u České Lípy a v plánu toho máme, co do ježdění, mnohem víc.
O uplynulém víkendu jsem opět vyrazil na další amatérský podnik na závodní okruh do jihočeského Písku. AmaterCup možná znáte, už jen proto, že byl naším partnerem při pořádání ankety Internetové auto roku. A jelikož po letech ježdění na tyhle akce patřím tak trochu mezi inventář, takže jsem naložil nové gumy (o tom se ještě zmíním), zvedák a rozjel se z Prahy směrem na jih.Sobotní ráno začalo tak jako obvykle na závodech tohoto typu přejímkou, a hned od prvních minut bylo jasné, že se na dráze budou střídat opravdu zajímavé kusy. Pokud začneme od nejstarších, tak se ukázalo, že se utkají škodovky nejrůznějších typů (tisícovkou počínaje) a ročníků. Hrdí majitelé připravovali v depu také ostré hatchbacky převážně francouzské produkce. BMW trojkové řady? Jistě, byla tady klasická 325ka modelové řady E36 i zakladatel ostré linie M.
Na podpobných akcích nemohou chybět japonské čtyřkolky a nutně nemusí jít o rallyové deriváty, i se Subaru Forester, jak bylo vidět, lze užít na okruhu pěknou porci zábavy a zajíždět výtečné časy. Nicméně STI a Eva dorazila v hojném počtu a v mnoha ročnících, u Subaru Impreza STI to snad kromě modelu 2004 byla kompletní škála. Evolutiony se předvedly od sedmé až do desáté generace. A dále Lancia Delta Integrale, MG,… určetě bych na někoho zapomněl, takže v galerii najdete kompletní sestavu z tohoto automobilového setkání.
Něco k písecké trati. Jde původem o dráhu určenou pro motokáry, jezdí se na ní ale také motorky a co je důležité, vejdou se na ni s přehledem také auta. Na délku má trať 1250 metrů, rekordní čas s motokárou je 46,6 sekund, na motorce 56 sekund. Pod minutu se dá zajet kolo i v autě, pokud to máte v ruce a odpovídající stroj. Na okruhu jsou dvě opravud velmi technické pasáže, kde se cokoli většího než je Clio RS trochu motá a ztrácí, pak je tu dlouhá rovinka, která se lehce lomí do mírné pravé. Chvílemi jde asflat do kopce, chvílemi z kopce, je tady zajímavý slepý horizont… A celý okruh je ukryt v nádhermém zeleném lese. S trochou nadsázky lze říct, že písecký autodrom vyzařuje lehce esenci Nordschleife.Já jsem jel samozřejmě se svým soukromým autem, a novou sadou pneumatik. Jak víte, pokud jste četli můj report z Mogul Racingu, měl jsem v Sosnové potíže s pneumatikami, vlastně špatné obutí mi znemožnilo po tréninku dál závodit, a tak jsem se ho zbavil. I když šlo o komplet novou sadu – kvalitou mne prostě nepřesvědčila.
Do Písku jsem tak nejel závodit, ale testovat – novou značku pneumatik a novou řídící jednotku. Dostaly se mi do ruky pneumatiky značky MaxSportPneu, v mém obvyklém rozměru 205/50 R16 a lehce řezaném dezénu. Na přední nápravu jsem nazul gumy se středně tvrdou směsí (u motoru se ohřeje rychleji), na zadek šla směs měkká. A gumy fungovaly skvěle. Nejprve jsem musel dát pár kol, abych z gumy sundal klasický „sliz“ typický pro nové pneumatiky, pak jsem v několika kolech gumu zahřál. Když byly gumy ideálně prohřáté, i zevnitř, musel jsem se soutředit na to, abych gumy prohřál zevnitř brzděním.
DOPORUČUJEME: Nürburgring Nordschleife LIVE – kompletní reportáž
Mohl jsem pak lehce „zatápět“ a MaxSporty držely krásně stopu, v zatáčkách jsem se na ně mohl spolehnout. A když jsem přidal ještě víc a auto šlo do smyku, tak se trhala nádherně všechna čtyři kola najednou, souměrně, nezáludně, čitelně. Přidat plyn a auto jelo bokem, kontra, a gumy se hned chytly stopy. Panečku, tak dobré chování jsem, vzhledem k zajímavé a příznivé ceně, opravdu nečekal.Zkoušel jsem i novou jednotku. Koupil jsem v Japonsku speciálně naladěnou ECU přímo pro mé auto. To má v základu 280 koní, s novou řídící jednotkou výkon postoupil na 320 koní a točivý moment by měl být někde nad 350 newtonmetry. Každopádně abych to hned na prvních jízdách „nepřepálil,“ nechal jsem si v servisu snížit plnící tlak turba. Mám sice nový motor a ten by měl vydržet, ale znáte to. I tak auto jelo rychleji, agresivněji šlo za plynem, turbo teď točí už od 1500 otáček. Auto je po výměně řídící jednotky agilnější. Bohužel ale vnímám zároveň vyšší spotřebu benzínu. Tak jako tak já jsem ze sebe byl spokojený, otestoval jsem vše, co jsem potřeboval, aniž bych auto poškodil, slušně jsem si zajezdil a v depu se potkal s dalšími jezdci.
ČTĚTE TAKÉ: Řídili jsme monopost formule 1
Závěrem něco k výsledkům, i když o ty možná zase až tak na podobných akcích nejde. Jelikož to byl poslední soutěžní (AmaterCup také pořádá nezávodní okruhové dny a kurzy, které jdou na řadu teď) podnik tohoto roku, tak se vyhlašovaly nejlepší tři jezdci nejen tohto závodu, ale také se hodnotil celý seriál. Nemá smysl vypisovat konkrétní jména, nic by vám neřekla, ne pokud netrávíte své víkendy na akcích podobného typu. Pokud ano, tak jsme všichni v redakci moc rádi, že se na nich spolu potkáváme. A pokud ne a zatím s výpravou na okruhový den či amatérský závod váháte a máte obavy z neznámého, není nic snazšího než vyrazit „na obhlídku,“ podívat se na organizaci, pohovořit s jezdci v depu, a udělat si osobní názor a obrázek. Píšu o tom závěrem, protože často dotazy podobného typu dostávám.
Filip Rakovan, fotky: Filip Rakovan, Luděk Kortus
