Renault Koleos 2.0 dCi 4×4 aut. (2014)

Francouzskému SUV umíráček ještě nezvoní, Renault však už vymetá sklady a v nabídce ponechal jen pár ne zrovna levných verzí. Jak obstála ta nejdražší z nich ve zkoušce časem?
  • Dynamika 6

  • Chování na silnici 7

  • Provozní náklady 5

  • Praktičnost 5

  • X-Factor 2

  • Celkové hodnocení 5

Ne zrovna nejmladší crossover Koleos má za sebou už asi sedmdesátý pátý facelift, přičemž ten poslední proběhl někdy v polovině loňského roku. Na tom by nebylo nic špatného, vždyť permanentní vylepšování může časem i z průměrného auta udělat skrytý poklad, obávám se však, že tohle není ten případ.


S náběhem současného modelu provedl Renault poněkud nepochopitelnou věc. Místo aby vypálil konkurenci rybník a vyprodával svá auta ve slevě za co nejnižší částky, aby alespoň trochu zahojil rány, ponechal v nabídce pouze nejdražší výbavy a zbavil se také levnějších verzí s pohonem předních kol. A v případě silnějšího dieselu pro jistotu také manuální převodovky.

Předem přiznávám, že jsem úspěchy a pády tohoto modelu obecně příliš nesledoval, mám ale za to, že chtít za kompaktní, ničím výjimečné a navíc výběhové SUV běžné značky 700 až 830 tisíc zavání v dnešním konkurenčním prostředí šílenstvím, což (naštěstí pro něj) brzy pochopil také Renault.

Koleos začal nabízet ve slevě za mnohem rozumnější částky od 585 až 710 tisíc a to jej nejenže srovnalo se stejně vybavenými korejskými či japonskými crossovery ale dokonce dostalo výrazně níž. To je od Francouzů, potažmo českého zastoupení docela vstřícný krok, jednu zásadní chybu to ale má. Abyste ušetřili, nebude to zadarmo, přesněji řečeno musíte chtít plně vybavené SUV se silným dieselem a otázkou samozřejmě je, jestli je tím pravým autem právě šestiletý Koleos. Skutečně je?

Pokud jde o design, na to si musíte odpovědět sami, mně však svým zjevem oslovit nedokáže. Černá barva mu přidává trochu na eleganci, že by ale vyvolala momentální slabost pro SUV, říci nemůžu, přestože vysloveně ošklivé tohle auto není.

Poněkud více rozporů vyvolává interiér. Většina prvků výbavy, které zaregistrujete na fotografiích, je u tohoto vozu v sériové výbavě a to včetně navigace, koženého čalounění, dvouzónové klimatizace, obrovského elektricky ovládaného střešního okna a spousty dalších, ne zrovna levných položek. Malá odbočka: Z těch zajímavých detailů se tady opravdu připlácí jen za metalízu (třináct a půl tisíce), bi-xenony (dvacet tisíc) a LED (příjemných 2590 Kč), jinak to dostanete sakumprásk, jak to tady vidíte.

Výbava narvaná až po střechu bez nutnosti za ni doplácet pochopitelně vliv na celkový výsledek má, do hodnocení však výrazně promlouvá také její použitelnost a v tomto Koleos svůj věk maskovat neumí. Že některé detaily vypadají jako radostné bastlení pejska a kočičky, by mi osobně nevadilo, kdyby to alespoň bylo po ruce, v tomto ale Renaultu zrovna vstřícný moc není.

Je třeba hezké, že se zde objevil multimediální systém R-link, když jsem ale i já se svýma opičíma rukama měl občas problém na dotykovou obrazovku dosáhnout, chtěl bych vidět, jak se o něco podobného snaží drobná blondýna. Renault asi ví, proč tu ponechal také multifunkční ovládání hned vedle madla elektro-hydraulické ruční brzdy.

Bez neustálého kontrolování rozmístění tlačítek, jsem pro jistotu nesahal ani na panely klimatizace, rádia a přepínačů systému 4×4, které jsou natěsno napěchované před pákou voliče, poněkud více mi však při jízdě samotné překážela pozice za volantem. Jeho sloupek se dá nastavit ve dvou osách, ani to ale nedokáže zmírnit příliš vysokou polohu připomínající řízení autobusu. Co můj dojem ne zrovna nejlepšího využití prostoru v kabině dále podporuje, je docela málo místa na zadních sedadlech, na druhou stranu je ale kufr tak akorát a sklápění sedaček skvěle řeší páčky po stranách zavazadelníku s relativně vyšší nakládací hranou.

Stejně jako interiér, ani pohonná jednotka nepatří k posledním výkřikům módy, což u Koleosu poznáte ani ne tak na dynamice jako spíše podle nadměrného hluku a ti vnímavější i občasným chvěním volantu. Neduhy naftového dvoulitru se 175 koňmi vynikají zvláště proto, že nic lepšího ani výkonnějšího vám Renault v tomto voze neprodá, rozhodně však není marný ve všech posuzovaných aspektech.

Abych to zbytečně nerozmazával – 2.0 dCi klape ostřeji, než bych od rodinného crossoveru očekával a se stoupajícími otáčkami nabírá na intenzitě, která byla místy nepříjemná a nutila mě ubírat plyn dříve než bych normálně udělal. Síly má přitom motor poměrně dost. Mezi dvěma až tři a půl tisíci otáčkami nastává vznětová světlá chvilka, která navzdory vysoké hmotnosti kolem 1,7 tuny umí crossover slušně vrhnout vpřed, svižnou jízdu si ale přesto moc neužijete.

Může za to jednak prodleva motoru a ještě větší díra v reakcích šestistupňového automatu. Pořádně přidáte plyn při nízkých otáčkách a pohonné ústrojí následuje povel s nadšením ovčáka nad miskou vařené brokolice. Bez náležitého dupnutí do podlahy podřadí až po dlouhém unaveném zívání a pak se skutečně začne hrnout vpřed, ta ostentativní ignorance v úvodu však může slabší jedince přivádět k zoufalství a při předjíždění dvakrát na jistotě nepřidá. Samozřejmě je zde i sekvenční režim, elektronika však někdy bere jasný příkaz spíše jako doporučení a o skutečném momentu přeřazení stejně rozhodne sama podle polohy pravého pedálu.

Nejlépe se Koleosem bude jezdit těm, kteří dávají přednost poklidnému plachtění, kdy tolik neobtěžuje hlukem a jeho letargický přístup řidič buď nepozná anebo jej bude s nadhledem přehlížet. Sám tohle neumím, a proto podobné typy aut nevyhledávám, znám ale pár takových, kterým tato „francouzská nonšalance“ prostě vyhovuje.

Zkuste to a poznáte, že v podobném duchu je naladěný také zbytek auta. Řízení je lehké a kolem středu mlhavější než londýnské ráno, nicméně zcela souznějící s podvozkem, za který Renault bere plusové body. Jako ve vatičce si na rozbité silnici připadat nebudete, na rozdíl od podivného trendu dělat z SUV auta rozklepaná jako drahý pes je však Koleos skutečně pohodlný i na osmnáctipalcových kolech a s grácii přehlíží i ostré zlomy.

Jak obvykle je ale to něco za něco. Podvozek se umí držet asfaltu velmi slušně a při ztrátě adhese zůstává navzdory přítomnosti čtyřkolky v mírném permanentním nedotáčivém smyku, který je pro méně zběhlé řidiče bezpečněji zvládnutelný, karoserie se ale v zatáčkách docela solidně naklání. Mít pod svým majestátem pořádně profilovanou sedačku posazenou o kus níž, dalo by se houpání snášet o kus lépe, tu jsme ale hledali marně, vzpomínáte?

Pokud má usedlý charakter a jeho vliv na řidiče v něčem pozitivní dopad, pak by to mohla být spotřeba a Koleos tomuto předpokladu víceméně neodporuje. Mechanická účinnost starého automatu není tak vysoká, abyste v průměru jezdili za slibovaných sedm litrů, ve městě se však na papírových 8,7 l/100 km předepsanými rychlostmi dostat dá. Když jsem s ním jel podobným způsobem (každopádně nikoli podle pravidel economy run) při přesunu na větší vzdálenost, palubní počítač hlásil 7,4 litru. Mírně vyšší tempo, zhruba o dvacet procent nad limitem, bylo nutné kompenzovat osmi litry nafty a rychlosti hrubě odporující povaze Koleosu odlilo z nádrže přes čtrnáct na sto.

Verdikt

Shrnu-li napsané, pak je důležité asi následující. Renault podlehl iluzi, že i jeho mainstreamové staré auto zraje jako víno a stoupá na ceně. Nezraje a nestoupá. Možná tak za sto let, kdy budou stroje se spalovacím motorem hlavně v muzeu. Svůj chybný úsudek zavedením akčních cen zčásti napravil, skutečně levným crossoverem však Koleos už nebude. V tomto jej dokonale „zkanibalizoval“ koncernový Duster.

Příjemnou kompenzací za možnost jen minimálního výběru je bohatá výbava. Přidejte k tomu pohodlný podvozek, poměrně výkonný diesel, pohon všech kol a máme tady vůz, nad kterým se hůl lámat nemusí. Za 700 tisíc dostanete prakticky vše, za co jinde chtějí o 50 tisíc až čtvrt milionu více. Potíž je v tom, že Renault přišel na zajímavý způsob prodeje Koleosu pozdě, když už nemá levné verze a zestárnul morálně i technicky.

Měření a technické údaje

Motor
Konstrukcevznětový čtyřválec
Palivomotorová nafta
Plněnípřeplňování turbodmychadlem
Uloženívpředu napříč
Zdvihový objem (cm3)1995
Převodovkašestistupňová automatická
Poháněná kolavšechna čtyři
Podvozek
Pneumatiky vpředu225/55 R18H
Pneumatiky vzadu225/55 R18H
Výkon a spotřeba
Nejvyšší výkon (kW/k v ot./min.)127 kW/175 k v 3750 ot./min.
Točivý moment (Nm)360 Nm v 2000 ot./min.
0-100 km/h (s)11,9 s
Nejvyšší rychlost (km/h)189 km/h
Spotřeba paliva (l/100 km)8,7/6,0/7,0
Objem nádrže (l)65 l
Rozměry a hmotnosti
Délka (mm)4520
Šířka (mm)1865
Výška (mm)1710
Rozvor náprav (mm)2690
Provozní hmotnost (kg)1655
Celková hmotnost (kg)2300
Hmotnost přívěsu nebrzděného (kg)750
Hmotnost přívěsu brzděného (kg)1350
Zavazadlový prostor (l)450/1380
Ceny
Základní cena modelu584 900 Kč (2.0 dCi 4x4 150 k)
Základní cena test. verze709 900 Kč (2.0 dCi 4x4 aut. 175 k)
21.1.2014 10:45| autor: Miro Mihálik

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist