Citroën C-Crosser 2.2 HDi

• Dynamika 6

• Chování na silnici 6

• Provozní náklady 6

• Praktičnost 6

• X-Factor 6

• Celkové hodnocení 6

Na úvod

Lidé chtějí SUV. Je to důkaz, že osobní image je pořád ještě výrazně důležitější, než nějaké „ekologické smýšlení“. Nechme teď stranou, že SUV nejsou většinou ekologicky o nic závadnější, než běžný kombík s nízkým podvozkem – jde o to, jak uvažuje masový zákazník. Ten (ač je to smutné) o tom příliš do hloubky nepřemýšlí. „Není to moc ekologické,“ říká si v duchu, „no jo, ale bude mi to zatraceně slušet!“

Automobilky se tomuto trendu pochopitelně musí přizpůsobit. Citroën má tu smůlu, že nikdy nic podobného nestavěl, v portfoliu má převážně osobáky, plus nějakou tu dodávku. Co dělat? Je to jednoduché, stačí vyhledat někoho, kdo teréňáky opravdu umí a nabídnout mu výhodný obchod.

V našem případě se partnerem stalo Mitsubishi a předměty obchodu model Outlander. Na výměnu Citroën poskytl velmi povedený koncernový turbodiesel 2.2 HDi, což Outlander skutečně potřeboval, protože původně používaný dvoulitr z produkce VW nebyl dostatečně výkonný, o nadměrném hluku a vibracích ani nemluvě.

C-Crosser se od Outlanderu liší nejen maskou a dalšími designovými detaily, ale také naladěním podvozku a absencí benzínového motoru v nabídce.Technika

Z technického hlediska je nejzajímavější pohon všech kol. U většiny podobných aut najdete viskózní mezinápravovou spojku, která zadní nápravu připojí až když přední kola začnou klouzat. Citroën má ovšem mezi nápravami spojku elektromagnetickou, řízenou elektronikou. Řídíci jednotka hlídá řadu údajů, například rychlost, úhel natočení předních kol, sešlápnutí plynového pedálu, rychlost jednotlivých kol a další. Podle nich dokáže odhadnout prokluz kol ještě než k němu dojde a na zadní nápravu pošle točivý moment preventivně. Účinnost systému si můžete zvolit otočným ovladačem, který umí zadek i úplně odpojit.

Motor pod kapotou je velmi dobrý. Táhne silně, vytáčí se hladce a neruší nadměrným hlukem ani duněním, zkrátka moderní turbodiesel, jak má být. Když se spokojíte s pohonem předních kol, můžete s lehkou nohou na plynu jezdit i za 8,5 litru, ovšem nikoliv v městském provozu. Pár lidí se možná pozastaví nad tím, že automobilka nenabízí benzínovou alternativu, ale ono je to logické: podíl benzínových SUV na evropských trzích je doslova mizivý.

Vpředu najdete nápravu MacPherson, vzadu je víceprvkové zavěšení. Jak se dá očekávat, podvozek je nastavený především na silnice, i když světlá výška 178 mm vás pustí i na vykotlanější lesní cesty.Na silnici

Jízda s C-Crosserem je dobrá, odpružení je znatelně pohodlnější, než v Outlanderu. Znamená to ale také větší náklony v zatáčkách a trochu roztřesenou jízdu na nekvalitním povrchu v nízkých rychlostech. Nečekejte ale, že se za jeho volantem budete bavit podobně, jako třeba v Hondě CR-V, nebo Toyotě RAV4.

Jenže co si budeme povídat, SUVčko si nikdo nekupuje kvůli řezání zatáček a dnes už většina jezdí skoro stejně dobře, jako osobáky, což většině zákazníků naprosto postačí. Důležité je, že velmi slušně brzdí a díky pružnému motoru vás dostane z prekérních situací. Ani předjíždění není velký problém.

Pokud jde o jízdu v terénu, nejvíce vás limitují velké převisy karoserie vpředu i vzadu. Ty vás přes větší terénní překážky prostě nepustí. Pohon všech kol by zvládnul docela dost – zejména v režimu Lock, který ovšem neuzamkne mezinápravovou spojku napevno, jak by se mohlo zdát, pouze přiostří její reakci, takže se zadní kola připojují dříve a silněji.

Prostřední polohu ovladače pohonu kol, tedy běžný režim pohonu všech kol, využijete nejen na polních cestách – velmi se mi osvědčil i za deště, kdy autu dokáže dodat jistotu – přepněte na pohon pouze předních kol a zjistíte, že do zatáčky musíte značně pomaleji, auto se okamžitě začne po tečně sunout ven. Tenhle systém opravdu funguje.Prostor a výbava

Citroën C-Crosser je velký. Prostoru je v něm víc, než bude většina zákazníků potřebovat, ale nenechte se zmást marketingovým prohlášením, že je to sedmimístné SUV. Lavice, která se vyklápí z podlahy kufru je tvrdá, absolutně nepohodlná a neposkytuje vůbec žádné místo pro nohy – pokud ovšem necestujete nejraději stočení do prenatální polohy. A že má sloužit pro děti? Těžko, nelze na ní totiž přidělat dětská sedačka.

Zato druhá řada sedadel si zaslouží pochvalu. Je na ní dobrý přístup a podélný posun o 8 cm vám dovoluje upřednostnit nohy cestujících, nebo nákladový prostor. Opěradla se navíc sklápějí, takže může být cestování skutečně docela pohodlné.

Vpředu se sedí pohodlně, jediná škoda je, že se volant nedá nastavit v podélné ose. Palubní deska vypadá celkem dobře a je i poměrně kvalitní, ale najdete výjimky. Kruhové ovladače klimatizace, které jsou v případě vyššího řidiče přímo u jeho pravého kolene, při otáčení vydávají nepříliš důvěryhodný plastově cvakavý zvuk a když na ně zatlačíte zvrchu, nepříjemně vržou. Francouzi už umí lepší interiéry, stačí se podívat třeba do Laguny.

Zavazadlový prostor má příjemných 541 litrů a dobře se do něj nakládá, protože spodní hrana zadních dveří se dá vyklopit dolů. Unese pak 200 kg, takže si na ní klidně můžete sednout a (například) přezout si boty. Pokud potřebujete ještě více nákladního prostoru, není problém – přímo v kufru se nachází tlačítka, které jednoduše a hbitě složí prostřední řadu sedadel.

Výbava není špatná, v testované verzi dostanete všechno potřebné – od automatické klimatizace, přes kožené sedačky až po xenonové světlomety.Verdikt

Bohužel si za to ale zaplatíte. I když započítáme všechnu tu výbavu, cena 1 029 000 Kč se mi zdá trochu přestřelená. Za dobře vybavenou Hondu CR-V se srovnatelně výborným dieselem 2.2 i-CTDi dáte o dost méně a to mluvíme o autě, které svými silničními schopnosti ostatní SUV dost zastiňuje. Pravda, nemá sedm míst, ale o Citroënu se dá přinejlepším mluvit jako o 5+2.

V podstatě jde o povedené SUV, není ale bez chyb a přemrštěná cena chyby nepříjemně zvýrazňuje. Nezbývá než doufat, že Citroën brzo rozjede nějaké lákavé slevové akce, jak má ve zvyku. A nebo (i když je to možná naivní představa) by mohli C-Crosser zlevnit, až se jeho výroba přesune z Japonska do Nizozemí. Přece jen, ta cesta lodí něco stát musí, ne?

Honza Koubek

Měření a technické údaje