Rakovan: Registr vozidel nefunguje. No a co?!

Jsem rád, že teď nemusím řešit cokoli společného s převodem, přihlášením či odhlášením auta, protože vzhledem k tomu, jak (ne)funguje nový registr vozidel bych buď dostal infarkt nebo byl zatčen za vyhrožování či poškozování cizího majetku.

Jak asi víte, tedy pokud sledujete média, byl spuštěn nový sytém, s velkou slávou, který vydržel v ostrém nasazení asi hodinu a pak zkolaboval, což mu vydrželo (vzhledem k tomu, kdy píšu tento text), čtrnáct dnů. Ministerstvo vnitra, ministerstvo dopravy a dodavatelská firma (která získal kontrakt bez výběrového řízení a neměla s takovým typem zakázek zkušenosti) se dohadují, kdo za to může, tedy přesněji všichni tvrdí, že „oni ne.“První týden vystupoval ministr dopravy mezi prostý lid a ubezpečoval, že všechno bude v pořádku „už zítra.“ A tak několikrát za sebou, druhý týden už po něm nebylo ani vidu ani slechu a za ministerstvo mluvil jen mluvčí – vyjít na veřejnost, asi by se stal ministr objektem defenestrace – tedy pokud bych já poblíž, tak určitě.

Teď je to si sedmdesát milionů, co nefunkční registr stál nás, daňové poplatníky, a určitě to není konečná částka. Škody jsou mnohem větší, pokud se podíváme na všechny soukromníky a podnikatele, kteří přicházejí díky chybě politiků o své peníze. V první řadě prodejci, autobazary, a tak dále. Což je ale evidentně všem „nahoře“ jedno, protože kdyby nebylo, už by systém fungoval, nebo byl nahrazen tím starým a dodavatel by nedostal zaplaceno a sám by platil vysoké penále.

ČTĚTE TAKÉ: Beran – Nebezpečí na silnici? Jedině od Policie!

Můj osobní pohled na věc, postoj, či směr, kterým by se mělo jít? Popravdě nevím, mám obavu, že tady nic nepomůže… snad jen ta defenestrace, o které jsem mluvil. Nejde totiž jen o registr samotný, vnímám tento problém ne jako selhání jednoho softwaru, ale jako chybu systému. Našeho politického systému.Rád bych třeba volil někoho jiného než dřív, ale z té palety, která je na naší politické scéně, prostě nevím komu dát hlas, tedy přesněji řečeno nechci dát hlas a upřímně se bojím toho, až přijdou volby a já budu chtít volit a nebude koho. Jakkoli to zní jako nesmysl, napadlo mne založit vlastní stranu. Vlastně si tak nějak dávám v hlavě schéma volebního programu a ano, mám tam hodně témat týkajících se aut a dopravy.

Řidičáky přibližně tak jako ve Skandinávii, od patnácti let trénink na polygonu, na silnice v osmnácti. Policajti bez Passatů, ale tam, kde jsou potřeba. Agresivita na silnicích – vysoké tresty pro ty, kteří se chovají jako „piráti,“ tedy nejen pro řidiče, co vybrždují, ale hlavně sankce těm, kteří jezdí pomalu v rychlém pruhu a agresivitu vyvolávají.

Nicméně jsem celkem soudný člověk a vím, že jsem lepší „psavec“ než bych byl politik a tak se do politiky vstoupit nechystám. Což je možná problém, neboť pak je tam více místa pro ty, kteří si myslí, bez ohledu na skutečný stav věci (často zcela opačný), že mají na politiku talent a vlohy.

Filip Rakovan

DOPORUČUJEME: Filip Rakovan – Život na silnici 010