Diskuze

Němci u verze 2.0 TDI 135kw naměřili spotřebu – Seat 8.3l a Škoda 8,4l takže 9l u plně naložené 1.8TSI mi přijde naprosto v pohodě

A nemá STI náhodou přepínač, který výrazně nění odezvu na plyn

Downsizing funguje. A docela slušně. Je to o prosté fyzice. Pokud chci dostat určitou hmotu z bodu A do bodu B s adekvátními dynamickými parametry, stojí mne to jistou, celkem snadno spočitatelnou pohybovou energii. Už jen prostá logika věci říká, že plně naložená Octavia i se střešním boxem si musí zákonitě říci o desítky procent energie více, než takřka prázdné, cíleně odlehčené Subaru STi. Bude totiž klidně o půl tuny těžší a střešní box odpory ještě zvýší. Už jen z toho pohledu se rozdíl spotřeby nejeví zdaleka tak „zabijácky“.

A teď jde o to, jak tu pohybovou energii dostat z motoru. Většina dnešních spalovacích motorů má ideální účinnost (pokud se slovo „ideální“ dá u spalovacího motoru vůbec použít) přibližně při třetinovém zatížení. To nemusí souviset přímo s otáčkami, ale obecně platí, že ideál je když se pohybuje v první třetině až polovině rozsahu otáček do cca. „půlplynu“. Pokud se řidič dostává mimo, účinnost výrazně klesá. Jestli se v optimálním režimu pohybuje nad 30%, na úrovni plného zatížení klesne klidně pod 20%. Zbývajících 80% je jen odpadní teplo. To je přesně ten důvod, proč navýšení průměrné cestovní rychlosti o 10% může snadno způsobit zvýšení spotřeby o 20%. Jen tak mimochodem, právě to, že i benzinové motory mohou dnes běžně pracovat s účinností výrazně nad 30%, je právě zásluhou jejich přeplňování.

Jde o volbu motoru. Principielně platí, že diesel je na tom co do účinnosti lépe, než benzín. Tedy změny spotřeby při zatížení nejsou tak propastné. Dále z logiky vyplývá, že čím větší předpokládané zatížení, tím větší (výkonnější motor) by měl dotyčný volit. A není teď řeč o dynamice, ale prosté ekonomice provozu. Plně zatížené auto s oturbenou 1.2, honěné po dálnicích, bude neustále jezdit v režimu takřka plného zatížení, tedy s nízkou účinnosti a brutální spotřebou. Dlužno podotknout, že ona mrňavá 1.2 mi přes všechnu kritiku poskytne dynamiku srovnatelnou s povedenou atmosférickou 1.8 a s výrazně příjemnější charakteristikou. Jako řidič bez sportovních ambicí (ke sportu raději využívám vlastní svaly) nesnáším motory, které musím točit, abych z nich něco dostal. Pokud se ale to samé auto bude provozovat jako nákupní taška a k pojížďkám po městě s jednou osobou. Stává se docela zajímavým. Většinu provozu absolvuje v optimálním režimu (takže se spotřebou adekvátní objemu motoru) a kromě toho mu ona „oturbenost“ dává prostor k tomu, aby v případě potřeby využil dynamickou rezervu, bo za to deci navíc to prostě stojí. Samozřejmě, pokud takovou nákupní tašku naložím až po střechu a vydám se na „stíhací jízdu“ k moři, dostanu se z už zmíněných důvodů na čísla, která ehmmm…. no a tak. 🙂

Dalo by se o tom psát ještě dlouho, aspektů a paradoxů je kolem toho moc a moc. Ale chtěl jsem poukázat na omezenost, s jakou se pan Rakovan rozepisuje o tomhle tématu. Budu optimista a zůstanu tedy o přesvědčení, že je to jen za účelem provokace k diskuzi. 🙂