První dojmy: Alfa Romeo 159 Sportwagon

Chcete stylový, prostorný automobil, nemáte rádi SUV a nudí vás záplava šedivé německé konfekce? Je tu řešení!

Minulá generace Sportwagonu, tedy model 156, byl vůbec prvním novinářským autem, které jsem měl tu čest testovat. Přišel mi skvostný, i když jsem, pravda, neměl mnoho možností ke srovnání. Až později jsem zjistil, že má poněkud zvláštní podvozek, který při přejetí nerovností dělá rány, při kterých se v duchu rozžehnáte s polovinou nápravy, že kvalita interiéru za ostatními evropskými prémiovými značkami dost pokulhává a také, že kufr kombíku je ve skutečnosti menší, než u sedanu.

Od té doby ale uplynula spousta vody a zdá se, že si Alfa vzala kritiku k srdci. Můj novinářský osud tomu chtěl, že jsem se dosud s Alfou Romeo 159 neprojel. Ani ve verzi sedan. Na české představení Sportwagonu 159 jsem se tedy dost těšil.

Alfa nemá moc dlouhou historii, pokud budeme mluvit pouze o kombících, zato má ale do jisté míry výsadní postavení. Vynechme model 33, jehož kvalita se zrovna hvězd nedotýkala a přesto na něj spousta nadšenců nedá dopustit – mluvím o minulé generaci. Na chvíli, kdy jsem jí poprvé uviděl, vzpomínám dodnes, protože její tvary mi skutečně vzaly dech. Dobře, kufr byl malý, ale nikdo nemohl popřít, že je to zatraceně hezké auto.

Bezpečnější, ale těžší

Alfě 159 někteří vyčítají, že ladnost své předchůdkyně trochu ztratila a navíc, že s 200 kg hmotnosti navíc ztratila i mrštnost a trochu toho sportovního srdce. V tom s nimi musím souhlasit, ale hmotnost dneska roste u většiny nových aut, takže se asi nic jiného čekat nedalo. Také některé detaily na karoserii už nejsou tak elegantní, osobně mi vadí zadní kliky, které už bohužel nejsou v rámu okna, ale klasicky na dveřích a navíc mi připadají až moc velké. Celkově ale 159 nelze upřít vzácnou eleganci a ve verzi sportwagon zvlášť. Já mám totiž pro kombíky slabost.

Je pravda, že zadní světla velmi připomínají Breru a příď jí připomíná přímo zásadně. Musím přiznat, že je mi to trochu líto (nejen u Alfy, ale i u Audi, Seatu…), připadá mi, že se automobilka zbytečně unifikuje a připravuje se o výjimečné modely. Ale nevadí, jdeme jezdit.

Napravené hříchy mládí

První poznatek – interiér je téměř perfektní. Na měřítka italského auta dovoluje sedačka i volant zaujmout nadprůměrně dobrou řidičskou polohu, přestože cestující za nadprůměrně vysokým řidičem by měl potíže s místem pro kolena. Materiály a jejich zpracování a sestavení udělalo obrovský skok kupředu. Navíc si můžete objednat obložení pravým kartáčovaným hliníkem, nebo dřevem, takže nemusíte vyčerpávat světové zásoby plastových napodobenin. Sedadla jsou pohodlná, obejmou vás a pokud se vám nelíbí standardní čalounění, můžete si objednat běžnou kůži, sportovní kůži, nebo luxusní kůži „Frau Pieno Fiore“.

Alfa se poučila i v případě zavazadelníku. Ten je teď o 85 litrů větší, než u minulého modelu, takže už se může poměřovat s konkurenty, Audi A4 Avant dokonce o pár litrů překonává. Vzadu jsou navíc na každé straně dvě praktické uzavíratelné schránky, takže vám drobnější předměty nemusí cestovat po kufru.

V příplatkové výbavě nechybí třízónová klimatizace, hlasové ovládání Convergence C1, kvalitní stereo Bose, až osmnáctipalcová kola a spousta dalšího. Pod kapotou najdete prozatím šest motorů: benzínové 1,9 JTS (160 koní), 2,2 JTS (185 koní) a 3,2 V6 (260 koní) s pohonem všech kol Q4, dieselové jsou dvě devatenáctistovky o výkonu 120 koní (osmiventil) a 150 koní (šestnáctiventil) a motor 2,4 JTDm o výkonu rovných 200 koní. Všechny diesely mají bezúdržbový filtr pevných částic, takže s přehledem splňují všechny současné normy.

Ceny začínají na 835 tisících za nejlevnější benzínovou devatenáctistovku, za nejlépe vybavený šestiválec s pohonem všech kol dáte rovného 1,2 milionu. Připravuje se ale verze N1, u které ceny skočí výrazně dolů a od které si Alfa slibuje zásadní navýšení prodejů, pravděpodobně i nad úroveň sedanů.

První pocity

I přes průtrž mračen, která se zrovna hnala přes Čechy, jsem krátce sedl do vozu s prostředním dieselovým motorem, 1,9 JTDm (150 k). Počasí bylo opravdu mizerné, ale Alfa mě přesto potěšila. Řízení je pořád velmi ostré, což vám dává pocit propojení s autem. Motor táhne docela slušně, s větším dieselem bude asi trochu větší pohoda, ale silnější devatenáctistovka bohatě stačí. Dokonce bych se jí nebál doporučit spíš, než benzínovou 2,2, přestože mi to samotnému zní jako rouhání – zvlášť u Alfy. Jenže podle některých kolegů je benzíňák příliš utlumený a jeho nižší točivý moment má s hmotností auta problémy.

To všechno ale zjistíme až v běžném testu. A musím říct, že tentokrát se na něj budu těšit o trochu víc, než jindy.

Honza Koubek

28.3.2006 6:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa automobilů?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněnímVaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@autoweb.cz

TOPlist