Proč zmizela z Prahy auta – a jak to souvisí s komunálními volbami?

Nelze si toho nevšimnout – tam, kde ještě nedávno stávaly permanentní kolony, teď i v době vrcholící dopravní špičky bloumá jen pár osamělých aut.

Tedy, možná trochu přeháním, ale určitě jenom trochu. Po dvoutýdenní dovolené ve druhé polovině září jsem se vrátil do jiné Prahy – tišší, průjezdnější, méně hektické. Na disponované jedince doléhá na dříve přecpaných křižovatkách akutní fobie z osamělosti. Cesta z práce, která ještě koncem prázdnin trvala nejméně hodinu a čtvrt, dnes zabere méně než padesát minut.Příčinou tohoto stavu je samozřejmě otevření vnějšího pražského okruhu, respektive té jeho části, která spojuje dálnici D1 na východě s D5, R6 a R7 na západě metropole. Odklonění tranzitní dopravy uvolnilo Jižní spojku v úseku D1/Barrandovský most, takže ji začali využívat řidiči, kteří by na ni dříve nepáchli – místní a také ti, kdo dojíždějí do Prahy za prací. Následkem toho došlo ke zklidnění provozu na hlavních tazích uvnitř města, zejména v okolí Tančícího domu. Řada řidičů přestala používat zkratky napříč rezidenčními oblastmi, protože se to nadále nevyplatí. A tak dále.Těch několik kilometrů nové dálnice R1 okolo Prahy zkrátka dominovým efektem přineslo zkvalitnění života statisícům, možná milionům lidí – řidiči získali více času, který nemusí trávit za volantem, zatímco ti, kdo bydlí či pracují podél frekventovaných komunikací uvnitř města, se rázem těší z voňavějšího vzduchu a tiššího prostředí. (Pomiňme pro tento okamžik situaci na křížení D1 s Jižní spojkou od severovýchodu, kde se po otevření okruhu vytvářejí dlouhé kolony kamionů. To není chyba okruhu, ale toho, že zatím chybí jeho východní úsek 511 – mimo jiné zásluhou sobeckých aktivistů z občanského sdružení Zdravé životní prostředí Praha – Běchovice, kteří si postavili domy na levných pozemcích v ochranném hlukovém pásmu budoucí dálnice a teď se té dálnici zuby nehty brání.)Nepochybuji, že otevření okruhu jen pár týdnů před komunálními volbami mělo ukázat voličům, jak hezky se o ně zastupitelé starají. Vím, že termín 20. září byl stanoven už před mnoha a mnoha měsíci, ale právě tak dlouho si je pražská ODS vědoma, že v nadcházejících komunálních volbách jí půjde o všechno, tedy alespoň o primátorské křeslo určitě. Ve skutečnosti však tato liniová stavba odhalila něco úplně jiného – totiž jak obrovský infrastrukturní dluh tu máme a o kolik lépe by se nám všem mohlo žít, kdyby byly investiční prostředky z veřejných rozpočtů utráceny za dopravní stavby místo drahých úplatků pro hloupější voliče. A nemluvte mi, prosím, o „zabetonování krajiny“ – jak zcela správně poukazuje například profesor Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT, síť kapacitních komunikací v ČR je hluboce poddimenzovaná a ostatně i země jako Švýcarsko, kde velmi (po mém soudu až přespříliš) dbají na ochranu životního prostředí, jsou schopny pochopit, že dobře vyprojektovaná dálnice je v podstatě ekologickou stavbou.O nadcházejícím víkendu dostaneme možnost spolurozhodnout mimo jiné o tom, do čeho a na úkor čeho se bude investovat v místech, kde žijeme. Ať se nebavíme jen o Praze a obchvatech, vezměme si třeba Beroun, kde posledních šest let bydlím. Máme akvapark, pořádáme hrnčířské trhy, stali jsme se historickým městem roku a vybudovali jsme moc pěknou inline dráhu – bývalý starosta a nynější ministr kultury Jiří Besser je totiž velkým příznivcem inline hokeje. O nic z toho jsem se jako občan a daňový poplatník neprosil. Mnohem raději než inline dráhu bych měl ve městě silnice, které nevypadají jako v Rumunsku. Za daleko potřebnější než akvapark považuji vyřešení kapacitního napojení nově vznikajících sídlišť na stávající dopravní infrastrukturu. A hrnčířské trhy si mohu sotva užít, když nemám kde zaparkovat.Určitě znáte spoustu podobných případů ze svého okolí. Ale nemuselo by to tak být. Nemuselo, pokud budete dobře zvažovat, která jména na hlasovacím lístku zaškrtnete. Zda jména těch, kteří přiznávají občanům právo přepravovat se rychle, komfortně a bezpečně automobilem, nebo jména kandidátů slibujících zužování existujících kapacitních komunikací, vyhrazování jízdních pruhů pro hromadnou dopravu na úkor dopravy individuální, budování nákladných cyklostezek místo silnic a parkovišť. Pražský okruh nám jen pár týdnů před volbami takříkajíc v přímém přenosu ukázal, že k tomu, aby se nám všem – nejen řidičům – žilo, jezdilo a dýchalo lépe, není potřeba zase tolik. Mnohde by stačilo urychleně dokončit realizaci staveb, které na papíře existují někdy už celá desetiletí. I o tom budou volby od zastupitelstev, jež se konají ve dnech 15. a 16. října. Myslete na to a ukažte komunálním politikům, že řidiči jsou také voliči!